Znáte posledního žijícího hráče předválečné Sparty? Potkat jej můžete v Letňanech
15. února 2013 07:00 » Je mu 92 let, o fotbale má stále slušný přehled a dodnes se na něj rád podívá v televizi, dokonce si někdy zajde přímo na stadion. Navštěvuje druholigové zápasy Bohemians Praha, sem to má ze svého domu v Letňanech nejblíž. Pan Bohuslav Vyletal je už nějaký čas posledním žijícím hráčem předválečné Sparty. V nejvyšší soutěži oblékal rovněž dresy Viktorie Žižkov a Bohemians. A také si zahrál dvakrát za reprezentaci.
Kdysi ho znaly a aplaudovaly mu desetitisíce fanoušků, v současnosti je ale rád, může-li uvítat ve svém příbytku alespoň občas nějakou tu návštěvu. „Chodí mě navštěvovat dobří lidé, a to mě hodně drží při životě. Na jednu stranu jsem rád, že jsem ještě tady, na druhou stranu jsem naopak trochu nešťastný, že mí bývalí spoluhráči a kamarádi jsou už všichni pryč,“ přiznává Vyletal.
S fotbalem začínal v Letňanech, kam se Vyletalovi přistěhovali z Hořelic v roce 1921, kdy byl malému Bohuslavovi teprve rok. Hlava rodiny sem šla za prací do firmy Letov. V roce 1939, tedy na počátku války, si rodina postavila domek ve Velhartické ulici a tady bydlí Vyletal dodnes, už 74 let!
V jinošském věku hrál za SK Letňany, klub, který několik desítek let neexistuje. A neexistuje ani hřiště – podobně jako všechna ostatní v katastru současné Prahy 18 ustoupila v poválečné době a později i v normalizačních letech rostoucí zástavbě.
Bohuslav šel ve stopách svého otce-ekonoma, od roku 1936 proto studoval na obchodní akademii v Karlíně. Pro jeho další osud se stala významnou životní křižovatkou, a to jak ve smyslu civilního povolání, tak i sportovní kariéry. „Hrál jsem za fotbalový tým akademie společně s Čestmírem Vycpálkem, později slavným hráčem i trenérem. V té době tam byli i hokejista Vladimír Zábrodský či tenista Jaroslav Drobný. Tehdy mě doporučili do Sparty a Vycpálka do Slavie, takhle nás rozhodili. Postupně jsem se prosadil do sestavy Sparty a zahrál si i za výběr Prahy,“ vzpomněl na své začátky Vyletal.
Brankáři Klenovec a Věchet, hráči v poli Bouček, Burgr, Čtyřoký, Karpáthy, Kolský, Košťálek, Nejedlý, Pokorný, Preis, Rado, Rulc, Říha, Sedláček, Senecký, Štumpf, Zajíček, Zeman a – Vyletal. To jsou jména ze soupisky předválečné Sparty a jak už bylo řečeno, naživu je už jen poslední z nich.
Po třech letech jej půjčila Sparta Viktorii Žižkov. Ta hrála tehdy na Ohradě a na její souboj o postup do ligy s Polabanem Nymburk přišlo tenkrát třicet tisíc diváků! „Dal jsem v tom zápase dva góly, vyhráli jsme 2:0. Pamatuji si to živě dodnes. Soutěže se hrály i za války, později však bývaly zápasy přerušovány či odloženy kvůli náletům. Chvilku jsem byl znovu ve Spartě, a pak mě dali pro změnu do Čechie Karlín, která chtěla postoupit do ligy. A to se nám povedlo,“ vzpomněl Vyletal. Obdivuhodný je nejen jeho samotný věk, ale i paměť, jež mu dodnes velmi dobře slouží.
Po válce v roce 1945 se už věnoval i civilnímu zaměstnání, nastoupil do Legiobanky a o tři roky později do Živnostenské banky. Dnes je to Česká národní banka. „Přišli za mnou komunisté, ať prý podepíšu přihlášku do strany a stanu se ředitelem banky. To jsem však odmítl, byl jsem hodně nešťastný z procesu s Miladou Horákovou. Říkal jsem si, co je to za režim, když nechal popravit matku. Měl jsem potom problémy. Vyhodili mě z banky a napsali posudek v tom smyslu, že mě rodiče špatně vychovali,“ popsal Vyletal krušná léta s hořkostí v hlase. Přitom jeho otec byl za války členem protifašistického odboje a spolupracoval dokonce s generálem Karlem Kutlvašrem, jenž se v roce 1945 postavil do čela Pražského povstání.
Fotbal však mohl hrát Vyletal mladší i nadále – údajně i proto, že byl tehdy ve všem nepředstavitelný chaos a zmatek. „Kdo ví, zda vůbec v té době existovaly platné fotbalové registračky. Možná ani ne. Kromě toho Sparta se jmenovala Bratrství a Viktorka Žižkov v té době zmizela úplně,“ pokračoval Vyletal.
Právě ještě s Viktorií Žižkov byl, nedlouho před únorem 1948, na zájezdě ve Francii. Nabídli mu tam angažmá v Olympique Marseille a sto tisíc franků na ruku, v té době ohromné peníze, aby zůstal. Kvůli rodině však emigraci i lukrativní nabídku slavného francouzského klubu odmítl…
Po vyhazovu z banky pracoval v ČKD a hrál přitom za závodní mužstvo. Tam také poznal doktora Václava Jíru, který se stal později velmi známým fotbalovým funkcionářem. Tenkrát byl ovšem kapitánem Bohemians alias Sokola Stalingrad. Díky Jírovi v roce 1950 dostal nabídku Bohemky zahrát si znovu první ligu.
V roce 1952 bylo Bohuslavu Vyletalovi 32 let a zahrál si i dvě utkání v Albánii – se lvíčkem na prsou, tedy za československou reprezentaci. Ale už rok nato skončil v lize a šel hrát za Čakovice. Avii pomohl vykopat divizi a ve 37 letech ukončil kariéru aktivního hráče.
V tehdejší době ovšem nebyli sportovci až tolik specializovaní, mnoho z nich vynikalo i v jiném odvětví. Bohuslav Vyletal hrál výborně i hokej a díky své známosti s Vladimírem Zábrodským zorganizoval například za války přátelská utkání na přírodním kluzišti v Letňanech. Kromě Zábrodského se tu představily i další hokejové hvězdy jako Tožička či Konopásek a zápasy sledovaly dva tisíce diváků.
Po skončení aktivní dráhy pracoval Vyletal na různých místech v oblasti finančnictví a daňové správy. Nyní je už 32 let v důchodu. Manželka, s níž vychoval tři syny, mu zemřela před dvanácti roky.
V Letňanech se staral o mládež až do začátku osmdesátých let, potom klub zanikl a vše se stěhovalo na nově se rodící stadion v Lovosické ulici na pomezí Střížkova a Letňan, kde dnes hrají Bohemians Praha. Tehdy to byly ovšem ČKD Kompresory.
„Vážím si toho, že na mě lidé nezapomínají. Například současný letňanský starosta Lněnička či jeho předchůdce Kabický, to jsou opravdu lidé na svém místě, kteří tu jsou hlavně pro ty druhé a ne pro sebe. Musím zmínit i Otakara Dolejše z Nadace fotbalových internacionálů. Jeho zásluhou jsem dostal koncem roku 2010, tedy k devadesátinám, pamětní pozlacené hodinky, zlatý prsten a reprezentační dres s mým jménem a číslem 90. Byli za mnou kromě pana Dolejše i Josef Masopust a Antonín Panenka. Beru to jako satisfakci za zpackanou dobu, ve které jsme žili. Nejprve za války a pak za vlády komunistů,“ dodal Vyletal.
Bohuslav Vyletal
narozen: 22. prosince 1920 v z Hořelicích (okres Praha-západ)
kariéra: SK Letňany, Sparta, Viktoria Žižkov, Sparta, Čechie Karlín, Bohemians, Avia Čakovice
reprezentace: dva zápasy proti Albánii v roce 1952
civilní povolání: ekonom
Denis Postler
