Urban po záchraně Břevnov neopustil. Říká: "Mám novou motivaci."

20. července 2021 05:00 » "Povedl se nám malý zázrak." Tak hodnotí záchranu fotbalistů Břevnova v minulé sezóně jejich trenér Luboš Urban. Tým spasila výhra v posledním kole na hřišti Varnsdorfu - minutu před koncem zařídil vítězství 2:1 náhradník Honka.

Jeho gól znamenal nejen záchranu, ale i to, že kouč Urban povede mužstvo i v příští sezóně ČFL, i když před koncem té minulé prohlásil, že skončí. "První důvod byl ten, že jsme se zachránili. Je to třetí liga v Praze, víc na očích," vysvětluje Urban, který měl jednání i s jedním druholigovým týmem. Námluvy ale nevyšly. A tak zůstal. "Míst je málo a nás trenérů moc," povzdechl si.

Hned první pracovní den po sezóně se sešel s majitelem Břevnova Dragounem a vše si vyjasnili. "Nastínil jsem nějakou představu o změnách v hráčském kádru a bylo mi přislíbeno, že v rámci možností, které nemáme zas tak veliké, proběhnou," popsal Urban. "Říkal jsem, že mužstvo potřebuje změnu. A pracuje se na tom: někteří hráči skončili, přijít by mělo šest nových lidí. Je to nejen oživení, ale i kvalita a pro mě jiná motivace."

Urban je na Břevnově od listopadu 2003 a zažil dvě naprosto rozdílné sezóny.
V té první vytáhl společně s Františkem Adamíčkem tým, který byl po 24. kole poslední, na konečné třetí místo v soutěži. Na jaře se nenašlo lepší mužstvo, než byl Břevnov. V té druhé, kterou už celou prožil jako hlavní trenér, se s týmem zachránil až v poslední minutě posledního zápasu.

Z čeho měl větší radost?
"Každá radost je jiná, ale tahle po záchraně byla asi větší. Celý rok jsme se plácali na konci a nemohli jsme jako jiné týmy posilovat z ligových áček. Nakonec jsme ale skončili tři body od šestého místa," upozorní Urban. "A naše třetí místo před rokem? To byla neuvěřitelná série. Měli jsme štěstí a vyhýbaly se nám zranění," vzpomíná Urban.

Teď už se mužstvo připravuje na novou sezónu. První trénink byl 10. července a břevnovští už stihli i třídenní "soustředění" na domácím hřišti. Pátek, sobota, neděle - vždy byly na programu tři fáze. "Kluky dřu, i když pracují a studují. Je to povinnost, jinak bychom byli první sestupující," myslí si trenér, který už nebude moci počítat s Bezpalcem a Lískovcem, oba si hledají angažmá. Pospíšilovi skončilo hostování ze Žižkova.

O místo naopak bojuje šest mladíků. "Zatím není nic hotového, tak nemůžu říkat jména, ale nevypadají špatně. Po víkendu se rozhodnu, kdo zůstane," říká Urban, kterému bude dělat asistenta dosavadní trenér brankářů Radek Zenkl.

Ve středu hraje Břevnov přátelský zápas s Bohemians 1905 na Karlštejně, o víkendu ho pak čeká turnaj v Berouně, kde bude také druholigový Xaverov a divizní celky Králův Dvůr a Bzová.

Dva zápasy už mají břevnovští za sebou, porazili 4:1 Xaverov B a 2:1 ligový dorost Sparty.

Jak se hraje o záchranu v posledním kole
Jednu jistotu fotbalisté Břevnova v minulé sezóně měli. Pokud by nevyhráli ve Varnsdorfu, nemuseli by čekat na výsledky z ostatních stadionů a poroučeli by se do divize.

Začátek tomu nasvědčoval: už v šesté minutě se hlavou trefil domácí exligista Obajdin a s Břevnovem to vypadalo špatně. Navíc břevnovští těsně před poločasem po závaru nastřelili tyč, obrana míč odkopla a rozhodčí odpískal konec...

"Cítil jsem zlepšení. Od 20. minuty jsme hráli svoji hru. Věřil jsem, že se prosadíme," vzpomíná dnes na zápas z poloviny června kouč Urban.

Důležitým momentem bylo vyloučení domácího Strouhala v 53. minutě. "Hned jsem stáhl jednoho obránce a poslal do hry třetího útočníka. Napadali jsme jejich rozehrávku od pokutového území. Skoro se nedostali za polovinu," líčí Urban.

Vyrovnání zařídil půl hodiny před koncem Bošanský. Jeden gól ale stále chyběl. "Stál jsem skoro ve hřišti, rozhodčí mě pořád musel napomínat. Řval jsem na kluky, ať nepřestávají napadat a snaží se vytvářet standartky."

Čas rychle ubíhal a hráčům docházely z náročného způsobu hry síly. "Zdálo se, že už jsou kluci vyčichlí," všiml si Urban.

Ale pak to přišlo: 89. minuta a střídající Houška trefuje vítězný gól. "Byl u míče o milimetry dřív než gólman a dva stopeři. Pak nastala samozřejmě velká radost, ale mírnil jsem jí, protože znám kluky a vím, že by mohli zazmatkovat," směje se Urban.

Na ostatních stadiónech se navíc ještě hrálo. "Měli jsme všude svoje lidi. Když bylo vše jasné, začaly oslavy naplno. Nechci machrovat, ale věřil jsem, hecoval kluky, po zápase sýpal a nemohl mluvit, ale stálo to za to."