Zmeškalova neděle: zrušený trest, pusa kaprovi a vydařená premiéra

Trénoval jste dva měsíce v Újezdě a nakonec jste skončil v Ďáblicích. Jak se to seběhlo?
Je pravda, že Ďáblice se dohodly s Uhelnými sklady za minutu dvanáct, byl poslední den. Velkou zásluhu na tom má pan Križo, co je v Ďáblicích.

Ale v poslední době jste byl spojován s Újezdem, o jiném pražském klubu nepadlo ani slovo, ne?
Jenže po rozhovoru na tomhle webu se ozvaly i Ďáblice. Já jsem jim ale řekl, že první volba je Újezd. Chci moc poděkovat trenéru Šafrovi za všechno, dal jsem se tam fyzicky dohromady, všechno klapalo i v šatně, mám tam hodně kamarádů. S trenérem i hráči jsme si sedli, ale dopadlo to zkrátka jinak. Chápu, že klub za mě nechtěl zaplatit těch 35 tisíc korun. Ďáblice nakonec zaplatily o něco méně. Moc jim za to děkuji, už jsem si myslel, že si na jaře nekopnu.

A nakonec jste hrál už v neděli. Prý jste byl docela v šoku, proč?
Já jsem byl od rána na rybách. Měl jsem mít ještě jeden zápas trest, ale Uhelné sklady svůj zápas odehrály v sobotu a trest mi v systému zmizel. Pan Križo mi volal na ryby a já zrovna tahal kapra. Na ten zápas bych se jel stejně podívat, ale poté, co tam ten trest nebyl a já měl nastoupit, tak jsem se ve dvě sbalil a vyrazil. Kaprovi jsem dal pusu a pustil ho do vody.

To byla tedy pořádná jízda...
Bylo to docela vtipné. Měl jsem za sebou jeden trénink. Některé kluky jsem ani neznal jménem. Šel jsem do kabiny a přinesl klukům bábovku. Už tam byly nějaké chlebíčky, bylo zápisné. No a pak jsem uviděl kamaráda Fialku. S tím jsem kopal za žáčky z Uničově a teď se naše cesty v Ďáblicích spojily. To je neskutečné. A ještě mi přihrál na první gól. Tak na mě volal, že je to jak zamlada. (směje se)

V Ďáblicích budete pod tlakem, čeká vás boj o udržení. Počítáte s tím?
Já jsem kvůli tomu do klubu přišel, abych jim pomohl. Jsem rád, když se o něco hraje a má to náboj. Samozřejmě věřím, že se přebor povede zachránit. Jít si jen tak zahrát, to můžu kdykoliv a kdekoliv. Ale tohle mě baví.

A jaké zatím máte z Ďáblic dojmy?
Na trenéru Průšovi je znát, že má fotbal rád a záleží mu na tom, aby to Ďáblice zvládly. V úvodu jsem hrál na hrotu sám, pak se ke mně posunul nejlepší střelec klubu a taky dal gól. Když jsme na hrotu dva, tak to mám radši, ale záleží, co určí trenér. Já jsem si to moc užíval. Věřím, že to bude postupně všechno ještě lepší, musíme si na sebe víc zvyknout. Teď se povedlo splnit ten hlavní úkol – potřebovali jsme naplno bodovat proti Zbraslavi – a to se povedlo.

Viděl jste vůbec Ďáblice v nějakém zápase?
Já jsem byl podívat na zápase s Uhelnými sklady, kde hraje můj kamarád Lukáš Zilvar. To mě ale nenapadlo, že bych za Ďáblice hrál.

Máte před sebou ještě zápasy s týmy ze spodku tabulky, ale nejvíc aktuální je derby s Admirou B. Povede se Ďáblicím opět bodovat?
Uvidíme, určitě by to bylo skvělé. Možná ani bod by nebyl špatný, když se podívám na tabulku. Určitě, pokud to jen trochu půjde, zachovám ten rituál, že půjdu před zápasem na ryby. Dřív, když jsem měl ještě psa, tak jsem ho zase chodil pravidelně venčit a vždycky jsem si vyčistil hlavu, tak teď budu chodit na ryby. Říkám si, že to tak asi všechno má a mělo být.

I s těmi vašimi dvěma góly při premiérovém startu za Ďáblice?
Jdu do zápasu vždycky s tím, že chci dát gól. Tady to bylo po třičtvrtě roce, měl jsem radost. Je pravda, že fanoušci asi ani pořádně nevěděli, kdo jsem. Doufám, že to nebude jen jeden výstřel a budu jim dělat radost pořád. Možná mi pomohlo to, že jsem do toho šel tak nějak z voleje. Je rozdíl, když se na něco těšíte od čtvrtka a hraje se až v neděli. Z voleje to bylo lepší. A fanoušci si to taky užili. Měli bubny, dýmovnice, asi chtěli, aby měl zápas atmosféru, když se v tomhle čase hrálo derby „S“.

A už jste se díval, kdy hrají Ďáblice s Újezdem?
No, v posledním kole. Už jsem si psal s několika hráči. Blážovi (brankáři Blažkovi) jsem psal, aby začal pořádně trénovat. Hrál jsem proti němu dvakrát, ale gól jsem mu nedal. Bude to vyhecované. On je sparťan a viděl můj slávistický náramek. Byl jsem blízko gólu, ale zatím to dam nepadlo. Teď bych byl rád, aby to tam konečně spadlo. Ale hlavní bude, aby se Ďáblice zachránily a je jedno, jestli dám gól já, nebo někdo z kluků.

Už máte za sebou zápisné?
Hodinku jsme po utkání poseděli. Bylo to fajn, i fanoušci vyvolávali jména hráčů.

A už jste se nabídl, že jim donesete ryby, aby si pochutnali?
Tak na to jsem se neptal. Já ryby, co chytím, obyčejně pouštím. Myslím, že kluci by si dali spíš nějaké jiné maso. Důležitější než to, co si dáme k jídlu, je to, že se zachráníme v přeboru. Kvůli tomu jsem do Ďáblic přišel.


Očima trenéra Martina Průši
Podzim jsme odehráli s týmem, co si postup vykopal. Zkusili jsme to, ale v zimě jsme se rozhodli tým posílit. Manažer Štefan Križo přivedl tři hráče. Zkoušeli jsme oslovit i Honzu Fíčka z Meteoru. Je po zranění a moc toho neodehrál. Férově nám ale řekl, že to nepřipadá v úvahu, že se ještě necítí být stoprocentní. Udělali jsme do útoku Zdeňka Zmeškala. Bylo to na poslední chvíli. Ve čtvrtek si u nás zatrénoval, byla na něm vidět ohromná chuť. Myslím, že je to šance pro obě strany. On nám může pomoci a je to i pro něj možnost dokázat, že fotbal hrát pořád umí. Jsem rád, že mu ta premiéra vyšla. Potřebovali jsme vyhrát a to se povedlo. Proměnil dvě ze tří šancí, jeho úspěšnost byla vysoká. My jsme do té doby měli v utkání pět až osm šancí, ale gólů jsme tolik nedávali. Zdeněk hrál to, co umí. V poločase jsme ho uklidňovali, bylo vidět, jak moc chce. A nakonec se trefil, když mu kluci krásně nahráli. Postupem času z něj spadla nervozita. Vyhráli jsme a to je nejlepší pozvánka na derby s béčkem Admiry. Doufám, že přijde hodně fanoušků.

René Machálek, sport.cz