Zloděj chtěl vykrást šatnu Hájů. Rychlonohý záložník Ostrihoň ho ale lapil
15. května 2007 19:00 » Nefotbalové starosti měli o přestávce utkání na Motorletu fotbalisté Hájů. Během prvního poločasu jim totiž zloděj vykradl šatnu. Vystřídaný Ostrihoň přistihl lupiče přímo při činu. Následovala honička po Jinonicích s dobrým koncem pro fotbalisty z Jižního města. Zloděj byl lapen a věci navráceny majitelům.
„Měli jsme štěstí v neštěstí,“ komentoval situaci trenér Hájů Sýkora.
Narážel tak na fakt, že už ve 28. minutě musel pro zranění zápěstí ze hřiště stáhnout Ostrihoně, který patří k oporám mužstva. Ten se odebral do šatny, kde přistihl zloděje, který právě kradl cennosti jemu a jeho spoluhráčům. V připravené tašce zmizely mobilní telefony, peněženky, klíče od aut a dokonce i oblečení některých fotbalistů.
„On nám snad chtěl ukrást i trenky. Nedokáži si představit, jak bychom odtamtud odjeli, kdybychom ho nechytili,“ řekl Sýkora.
Nevítaný návštěvník se dal na útěk, ale mnoho šancí neměl.
„Utéct Ostrohoňovi to není jen tak,“ řekl Sýkora.
Záložník Hájů vyběhl za ním a po cestě stačil "odchytit" fanouška hostí, který se mu vydal na pomoc. Zloděj vběhl do jednoho z domů, před kterým ho pak lapili a zavolali policii.
Zloděj se do šatny dostal páčidlem přes sprchy. K těm prošel sousedící šatnou, která nebyla zamčena.
„Mě nechtěli pořadatelé vpustit na stadion. Ptali se mě, co tam budu dělat a takového člověka tam pustí. Přitom jich tam bylo snad dvacet,“ zlobil se Sýkora.
Delegát utkání nabízel hostím odložení střetnutí, ti však chtěli pokračovat ve hře.
„Bylo samozřejmě po morálce. Prostě jsme ten zápas přetrpěli. Nechtěli jsme ho hrát znovu během týdne,“ zdůvodnil Sýkora.
Jeho svěřenci o poločase prohrávali 0:1, když neuhlídali při rohovém kopu Majerčina, který potrestal nedůslednost obrany Hájů. Hráči měli ve druhé dějství jiné než fotbalové starosti a Motorlet začínal být na hřišti pánem. Další pohromou bylo vyloučení Brože po druhé žluté kartě.
Sýkora byl nedisciplinovaností hráče značně rozezlen: „Určitě jej potrestám. Toto si nemůže žádný hráč dovolit. Brož navíc šel do hřiště až jako náhradník. První kartu dostal po přestávce za řeči a druhou vyfasoval za faul.“
Domácí přidali další dvě branky, když se trefili Pánek a střídající Servus. Výsledek utkání ale pro hosty nebyl tím nejdůležitějším. Po utkání se řešilo hlavně navrácení věcí a následovalo sepsání celé události na policejní stanici.
Krádeži se přitom dalo předejít. Je obvyklé, že vedoucí mužstva vybere od hráčů cennosti, které má pak během utkání na starosti. Podobná praxe byla zaběhnutá i na Hájích, ale v poslední době už se nedodržovala.
„Já jsem klukům říkal, aby si dávali věci do společné tašky. Neudělali jsme to a málem jsme byli potrestáni. Je to pro nás obrovská škola. Určitě si budeme na svoje věci dávat větší pozor,“ řekl Sýkora.
NEŘEŠIL JSEM, JESTLI RISKUJU. BYL JSEM HROZNĚ NAŠTVANÝ, ŘEKL OSTRIHOŇ
I s bolestivě poraněnou rukou se vydal pronásledovat zloděje, který okradl jeho i kamarády. Záložník Hájů Tomáš Ostrihoň, devatenáctiletý student gymnázia, kterého v příštím týdnu čeká maturita, zažil po vystřídání na hřišti Motorletu B hodně dramatické chvíle.
Tomáši, jak se to všechno seběhlo?
Po půlhodině jsem byl vystřídaný pro zranění ruky. Dřív jsem jí měl zlomenou a teď jsem si jí znovu dost narazil. Šel jsem do šaten, kde jsem po odemknutí viděl vypáčené dveře od sprchy a nějakého chlapíka, který vybíhal ven s taškou plnou našich věcí. Tak jsem se rozběhl za ním v dresu a kopačách, jak jsem přišel ze hřiště.
Trvala vaše honička dlouho?
Docela jo. Nejdřív po mě hodil mobil, který mě o kousek minul. Běžel dál a vykopl dřevěné dveře u nějakého baráku a zaběhl dovnitř.
Co jste dělal vy?
Přiznám se, že se mi do toho baráku moc nechtělo. Přeci jen mě ta ruka dost bolela, navíc on měl tak 185 centimetrů a 90 kilo. Já mám 170 a 60 kilo. Naštěstí jsem tam potkal jednoho fanouška Hájů, který zrovna přijížděl, tak jsem ho zastavil.
A společně jste šli do domu?
Ne. Nějaká paní na nás křikla, že ho viděla na zahradě u toho domu. Tak jsme to objeli, ale nenašli jsme ho. Když jsme se vraceli, tak akorát vyšel z toho vchodu a tam jsme ho chytili. Pak zavolali policii.
Co se dělo, než policie přijela? Kladl zloděj nějaký odpor?
Ne, vůbec. Jen se omlouval, že nám všechno vrátí. A taky říkal, abychom ho nemlátili. Vypadal, že už za sebou nějakou trestnou činnost má.
Trenér Sýkora řekl, že vaše zranění bylo štěstí v neštěstí. Prý vám jen tak někdo neuteče.
To je pravda. Jsem asi nejrychlejší v týmu (úsměv).
Co vám říkali spoluhráči, když jste se vrátil?
Moc mi děkovali, že jsem jim zachránil věci. Ale udělal bych to znovu. Neřešil jsem, jestli rikuju, nebo ne. Byl jsem hrozně naštvaný, že můžu přijít o věci. Ale ten mobil, co po mě hodil a rozbil se, byl stejně můj...
Proč si věci neberete na lavičku, jak to dělá většina týmu?
Bylo tam pět pořadatelů. Říkali jsme si, že to snad ohlídají. Ale on prý někde ukradl klíč a zamkl se do druhé kabiny, která byla s tou naší průchozí přes sprchy. Příště už si na to dáme pozor.
-kou, tru-
