Zličín vyměnil trenéra a hned se dočkal výhry. Do zimy povede tým Jarolímek
25. října 2017 07:00 » Překvapení a ne zrovna milé. Fotbalový Zličín v posledních letech propadá. Divize, přebor a teď pražská I. A třída. To se klubu z okraje hlavního města vůbec nelíbí. Zvláště, když po osmi kolech měl jen pár bodů náskoku na sestupové příčky. A tak sáhl ke změně trenéra. Martina Hořejšího střídá Josef Jarolímek, dlouholetý funkcionář klubu. „Zličínu jsem vždycky připravený pomoci. Když jsem byl osloven, bral jsem to jako povinnost,“ říká Jarolímek.
Před rokem a půl jste dal zličínskému áčku vale a najedou jste zpět, jak se to seběhlo?
V květnu loňského roku jsem si řekl, že to chce změnu a od áčka jsem odešel, byl jsem u něj patnáct let a nejspíš to i někteří hráči uvítali. Bylo to dobře, zmizel stereotyp, oni už věděli, co bude, co budu říkat. Já jsem si to vyhodnotil, že je to nejlepší řešení. Nečekal jsem, jaký to nabere směr. Sestoupilo se z přeboru a teď, když jsem byl osloven, tak byl Zličín o čtyři body nad pásmem sestupu z A třídy.
Leckdo by se nehnal do klubu, který se propadá. Váhal jste dlouho?
Předseda zličínského klubu pan Šmíd mě oslovil, zda bych nepomohl. Já vím, že je to člověk, co dělá pro fotbal na Zličíně strašně moc. Moc si ho vážím, stejně jako zličínského klubu a kdykoliv bude třeba, rád mu pomůžu. Sice nebydlím přímo na Zličíně, jsem dvacet kilometrů daleko, ale nebyl problém. Cítil jsem to jako povinnost, i když to asi není úplně přesné slovo. Udělal jsem to prostě rád.
Na jak dlouhou dobu jste se dohodli?
Je to provizorní řešení. Je jasné, že současný trenér áčka skončil a nový kouč se začal hledat. Já povedu tým maximálně do konce podzimu. Trenér se hledá s vizí, že si přivede třeba dva tři nové hráče. Je jasné, že nemůže naskočit hned, ale musí se seznámit s prostředím. Navíc je rozdíl v tom, když hledáte trenéra do přeboru, nebo do A třídy.
S vámi se vrátil do klubu Martin Zahálka. V jaké roli?
On hraje jinde, ale tady byl požádán, zda by nepomohl s vedením tréninků. Není v jednoduché situaci, ale ani on neváhal a souhlasil. Aby ale trénoval jako hlavní kouč, to nejde, je to pořád hráč. Takže o víkendech nemůže, hraje svoje zápasy.
Odstartoval jste parádní výhrou 4:0 venku na hřišti Praha 1999. Co na ten začátek říkáte?
Ono už to dobře odstartovalo v týdnu. Na prvním tréninku bylo patnáct lidí a v pátek na předzápasovém bylo vlastně devatenáct hráčů, což odpovídá počtu kluků, kteří jsou v áčku Zličína. Ta změna trenéra to nastartovala a všichni ukázali, že mají zájem posunout Zličín tabulkou výš.
Chuť je jedna věc, ale to vysoké vítězství nezaručí. Jaký dojem máte z týmu?
Musím říct, že půlku kádru už ani neznám. Pořádně jsem nevěděl, co od mužstva můžu očekávat. Moc jsem toho nevěděl ani o soupeři z A třídy. První poločas byl proto z naší strany takový opatrnější a až po přestávce jsme si troufli na vysunutější presink. Měli jsme respekt, přece jenom Zličín do tohoto zápasu venku v A třídě nevyhrál.
Troufnete si pojmenovat důvody, proč nastal takový sešup soutěžemi?
Vážně jsem nečekal, že bude Zličín za rok a půl pomalu hrát o záchranu v A třídě. To mě moc mrzí. Proč to takhle je, to nechci hodnotit. Když jsem do klubu před lety přišel, tak se hrál přebor, vyhrál se tu pohár, tři roky se kopala i divize. A teď je to prostě jinak. Já nechci ani hodnotit bývalého trenéra. Jen znovu opakuji, že mě moc mrzí ta současná situace.
Povedlo se vylepšit alespoň zázemí, výstavba toho nového jde do finiše, že?
To je pravda. Jsou nové kabiny, zázemí. To je perfektní, neuvěřitelný. Když jsem si všechno procházel, až mi naskakovala husí kůže z toho, co se klubu povedlo. Řekl bych, že moc nechybí tomu, aby se dalo říct, že tohle zázemí je na prvoligové úrovni. Vedení klubu s panem Šmídem spolu s Městskou částí ten projekt dokázali realizovat. Škoda jen, že sportovní výsledky šly dolů. Čekal jsem, že se ty kabiny budou otevírat alespoň v přeboru.
Tak dlouho se ale asi čekat nebude, že?
Klub má v plánu udělat slavnostní zápas, který to celé otevře. Bude to utkání pro lidi, hrát se bude na jaře až bude hezké počasí. Jeden tým by měl sestavit bývalý reprezentant Ladislav Vízek, kterého Zličín podpořil svojí výzvou a protestem v jeho sporu s panem Berbrem. Ten zápas by měli řídit rozhodčí, co se také nebáli říct svůj názor na tohle téma. Zličín tehdy za své počínání dostal nesmyslnou pokutu, na kterou skládali nejen lidé v klubu, ale přispěli i fanoušci. Jeden byl třeba z Ostravy, dal pět tisíc korun.
Pojďme zpátky k vašemu působení. Sešel jste se třeba s hráči, které jste znal, abyste načerpal nějaké informace, jak to v klubu funguje?
Ne, ne. Samozřejmě jsem ale s celým týmem mluvil, kluci chápou, jaká je situace a tou účastí na tréninku ukázali, že jim na klubu záleží. Ono to není jednoduché. Když se podíváte na los, tak nás čekají Střešovice, Újezd Praha 4, Stodůlky, béčko Vltavínu. V těch čtyřech kolech hrajeme se soupeři, co jsou v tabulce nad námi, takže to bude hodně těžké. Ale když jsem viděl kádr, tak je tu osm, devět kluků, co mají divizní starty, takže věřím, že to zvládnou.
Zličín je na sedmém místě s dvanácti body. Máte nějaký bodový plán pro zbytek podzimu?
Rádi bychom ještě nějaké body nasbírali, aby měl nový trenér klidnější start směrem k jaru. Určitě nechceme, aby Zličín přezimoval třeba jedenáctý a pak se musela honit záchrana.
A co když se klubu nepovede nového trenéra najít? Dokážete si představit, že povedete Zličín i v jarní části A třídy?
V žádném případě. Jak jsem říkal, ke klubu mám vztah a neváhal jsem pomoci, ale na jaře už musí mít klub jiného trenéra. Snažím se věnovat dětem, ty hrají tenis a jezdím s nimi po turnajích. Těch teď není moc, nebo je tam vozí paní. Kdykoliv budu mít volnou chvilku, na Zličín rád na fotbal přijedu, ale už jen jako fanoušek, co si dá v té nové restauraci třeba pivo a užije si zápas.
René Machálek, sport.cz
