Zličín se v divizi zachránil dvě kola před koncem. Jsme v cíli, oddechl si trenér Šilhavý

4. června 2014 15:20 » Mise splněna! Fotbalisté Zličína se s předstihem zachránili v divizi. Ve skupině A jsou dvě kola před koncem na jedenáctém místě tabulky. Na kontě mají 33 bodů, což by v konkurenční skupině B znamenalo ještě tuhý boj o udržení, ale tyhle starosti Zličín nemá a kouč Michal Šilhavý si mohl oddechnout. „Cíl jsme splnili, takže jsme všichni spokojení,“ říká trenér celku z Prahy 5.

Záchranu v divizi jste potvrdili definitivně domácí výhrou nad Jindřichovým Hradcem. Jak moc jste si oddechl, když utkání skončilo?
Já jsem od začátku věděl, že kluci u nás fotbal hrát umějí. A ten poslední zápas to zase ukázal. Tam jsem byl spokojený po všech stránkách. Byli jsme koncentrovaní, měl jsem z toho dobrý pocit. Přístup byl v pořádku, kluci to brali opravdu vážně, bylo tam z jejich strany znát obrovské soustředění.

Občas to během sezony ale vypadalo, že tam podobné zaujetí schází…
Já to ale chtěl po klucích pořád. Všichni dobře vědí, že když se zkusí něco fotbalového a nepovede se to, tak se to dá omluvit. Ale běhat a bojovat, to jde přece pokaždé. Jak jsem říkal, proti Jindřichovu Hradci bylo v tomhle směru všechno v pořádku a doufám, že to tak bude i dál. Cílem pro sezonu byla záchrana a na tu jsme dosáhli.

Jenže třeba se Sušicí, která je na spodku, tým prohrál. To vás muselo trápit, ne?
Je pravda, že tam byla šance se už zachránit. Jenže jsme nedali dvě tutovky. Sušice má zkušené hráče, dvakrát nás udělali do prázdné branky. A když se nám povedlo dát gól na 1:2 a zápas jsme zdramatizovali, tak jsme zase dostali třetí branku. Dostali jsme, dá se říct, tři stejné góly.

Taky jste dvakrát inkasovali šest gólů…
Přitom jsme dozadu docela fungovali. Byly to náklady. Když prohráváte 0:3, tak tam vůle někdy asi není. Možná když dostanete šest gólů, tak si to tým vezme před příštím utkáním víc k srdci a pak zabere. (Po prohře 0:6 v Tachově vyhrál doma Zličín nad ZČE Plzeň 2:0, po porážce v Písku 0:6 pak remizoval s Doubravkou 1:1).

Ale pro gólmana Schopfa to muselo být složité, to vy jako bývalý brankář asi chápete. Řešil to s vámi, nebo domluvil týmu?
Řešili jsme to spolu s Davidem dvakrát v týdnu na tréninku. Že by něco říkal spoluhráčům v týmu, o tom nic nevím. On je z hlediska psychiky dobrej, má to v hlavě srovnané. Je tak nevybouchne. On je dlouhodobě jeden z nejlepších.

Jenže 53 inkasovaných gólů není úplně dobrá vizitka. Co na to říkáte?
Je pravda, že když se podívám na naše skóre, tak je snad skoro nejhorší ze všech. Z toho radost mít nemůžeme. Dali jsme taky jen třicet gólů, jenže šancí bylo daleko víc. Taky bych chtěl říct, že my jsme 23 gólů stihli dostat ve čtyřech zápasech, takže to jinak nebylo špatné. Řekl bych, že dozadu jsme fungovali.

Chvíli to na jaře také vypadalo, že se chcete k záchraně dostat remízami. Měli jste jich hned šest.
Tam jsme se na tom podepsali sami. V zápasech s Chebem nebo Milevskem jsme nedali penaltu, nebo jsme třeba minuli míč snad na brankové čáře.

Teď si ale zbytek soutěže můžete vychutnat. Uděláte v sestavě pod dojmem záchrany velký průvan?
Myslím, že dostanou šanci kluci, co poctivě trénovali a třeba tolik nehráli. Na druhou stranu ale můžu slíbit, že divizi dohrajeme naplno. I my rádi vyhráváme, a když se nám to podaří i ve zbytku utkání v sezoně, tak budeme spokojení.

A budete se chystat na to, aby příští sezona byla zase o kus lepší. Bude?
My jsme teď hlavně nechtěli hned padat, po podzimu tam bylo osmnáct bodů, bylo to nadějné. I na začátku jara, kdy jsme nastupovali na umělce, tak nám to tam sedělo víc než potom na naší velké trávě. Nakonec jsme dvě kola před koncem soutěže zachránění a bylo to pro nás v mnoha směrech poučné. Je jasné, že máme dál na čem pracovat, abychom se zase posunuli herně dál.

René Machálek