Zkušený záložník Tomáš Kuchař tajně čekal, že se ozve Dukla. Teď září ve Vltavínu
10. srpna 2009 10:15 » Záložník Tomáš Kuchař vyměnil před sezonou druhou ligu v dresu Vítkovic za třetí nejvyšší soutěž, když se stal posilou nováčka ČFL, týmu Loko Vltavín. V zahajovacím kole soutěže se stal špílmachrem Vltavínu, který zdolal v derby Motorlet 2:1. Kuchař přihrál na gól, trpělivě posílal spoluhráčům přihrávky do šancí, stíhal útočit i bránit. „Už jsem začínal být zklamaný, že získáme na startu soutěže jen bod, ale nakonec to tam spadlo a můžeme slavit výhru. To je pro nás moc důležité,“ radoval se dvaatřicetiletý Kuchař.
Vypadá to, že jste se stal ústřední postavou týmu, takřka každá akce šla přes vás. Cítil jste se kvůli tomu pod tlakem?
Cítil jsem odpovědnost, mám přece zkušenosti. Počítám s tím, že budu pod tlakem. Na tenhle způsob hry jsem zvyklý, podobné věci jako ve Vltavínu chtěl trenér i ve Vítkovicích. Na druhou stranu musím říct, že to bylo docela těžké. Podobně náročný zápas jsem odehrál snad naposledy v květnu.
Pro některé fanoušky je možná překvapením, že jste vyměnil druhou ligu ve Vítkovicích za zelenobílé barvy Loko Vltavín v ČFL. Jak k tomu došlo?
Bylo to takové zdlouhavé a zrodilo se to skoro na poslední chvíli. Vše jsem zvažoval, bydlím v Kobylisích, nemám to daleko a na všem jsme se domluvili. Dostala prostě přednost Praha, než abych třeba jezdil někam daleko na druhou ligu. Navíc nemám s Loko Vltavín nic podepsaného, máme dohodu, že kdyby se objevila nabídka z první ligy, tak by mě pustili. Jinak Vltavínu samozřejmě rád pomůžu. Hraju v Praze, jsem na očích, nemůžu si na nic stěžovat.
Vypadá to ale, že jste se myšlenek na vyšší soutěž ještě nevzdal. Je to tak?
Tajně jsem doufal, že by se mohla ozvat třeba i druholigová Dukla, kde mám nějaké kamarády. Ale to se nestalo. Nedá se nic dělat, já nejsem ten typ člověka, který by někam sám volal a nabízel se. Možná je to moje chyba, ale jsem prostě takový. Budu se snažit hrát co nejlépe a dál se uvidí.
V Praze jste naposledy hrál za Bohemians 1905 v zelenobílém dresu, Loko Vltavín má dresy stejné barevné kombinace. Lákala by vás možnost zahrát si v těchto barvách znovu nejvyšší soutěž?
Myslíte za vršovickou Bohemku? Tam si myslím, že je to pro mě zavřené. Pak už bych z ligy snad nešel jen do Sparty.
Nabídku z Letné byste odmítl? Takových fotbalistů asi v Česku moc není…
Tak já si hlavně myslím, že už nabídku od Sparty nedostanu (usměje se). Ale pokud se budeme bavit v rovině, proč bych tam nešel, tak třeba kvůli tátovi, ten by to nerozdýchal. Od mala jsem hrál proti Spartě, nešel bych tam. Ale když hraje Sparta v evropských pohárech, tak jsem jí přál úspěch.
Vraťme se k zelenobílým barvám a první lize, ještě je tam tým Bohemians Praha. Co kdyby se ozvali jeho zástupci?
Hraju fotbal a tohle by byla nabídka z první ligy, takže pokud bychom se s tou druhou Bohemkou domluvili, nebyl by problém.
Máte za sebou první ostrý zápas ve třetí lize, jak vypadá vaše srovnání s druhou nejvyšší soutěží?
Když vezmu třeba Vítkovice a Vltavín, tak tam, co se týče fotbalu, rozdíl nevidím. Asi by to dopadlo jinak, kdybych třeba srovnával Duklu, kde je velká kvalita. Ale vážně, když vezmu Vítkovice a Loko Vltavín, tak tady fotbalově rozdíl nevidím. Snad tréninky jsou tady ve třetí lize dynamičtější, což já potřebuju a vyhovuje mi to.
Říkáte, že fotbalově nevidíte rozdíl, ale některé vaše přihrávky mířily do prostoru, kam si noví spoluhráči prostě nakonec nenaběhli, což akci zabrzdilo…
Snažil jsem se svými přihrávkami překvapit obranu soupeře, byl to první mistrák, takže si na sebe s klukama zvykáme. Myslím, že se to bude zlepšovat. Budeme na všem pracovat. To, že jsme vyhráli, je moc důležité pro psychiku. Bude líp.
Vypadá to, že vám angažmá ve Vltavínu zatím sedlo. Druhá liga je ale profesionální soutěž, jak dopadne srovnání vašeho současného klubu s Vítkovicemi po stránce zabezpečení?
Tady je velký rozdíl. Vltavín je sice třetí liga, ale kluci tady dostanou to, co mají slíbené a na čem se dohodli s vedením. Vítkovice sice mají stadion, ale pak už je to skoro o chlebu a vodě.
Chcete tím naznačit, že vám bývalý klub dluží peníze?
Mně neplnili Vítkovičtí skoro nic. Pokud mám být konkrétní, tak z dvanácti výplat jsem dostal tři a půl. Nebudu mluvit o tom, kolik mi dluží, ale jde to do statisíců. Byla by za to slušně vybavená Octavie.
Je naděje, že dostanete peníze někdy v dohledné době, třeba že by zástupci klubu přišli v neděli po zápase druhé ligy na Žižkově a vyrovnali se s vámi? (rozhovor vznikal v sobotu v poledne – pozn. aut.)
Nic takového se asi nestane. Chci se s nimi dohodnout, ale asi to skončí u arbitráže. Rád bych ještě zdůraznil, že nemám nic proti klukům ve Vítkovicích, s nimi si klidně a rád zajdu na pivo. Teď jsem ale především hrozně rád, že jsme vyhráli zápas s Motorletem, kdyby to nevyšlo, byl bych hodně zklamaný.
MYSLEL JSEM, ŽE UŽ JSEM VE FOTBALE ZAŽIL VŠECHNO, KROUTIL HLAVOU KOUČ MOTORLETU KOKOŠKA
V první minutě nastavení ztratil tým Loko Vltavín jednobrankový náskok v úvodním derby třetiligové sezony proti Motorletu a fanoušci z Jinonic se radovali z toho, že jejich mužstvo dokázalo podobný kousek, jako Šeriff Tiraspol ve třetím předkole Ligy mistrů na půdě Slavie. Jejich jásot ale brzy utichl, Vltavín v posledních sekundách totiž strhl gólem Krimláka výhru na svou stranu (2:1).
„Jaképak srovnávání se Slavií. Ta už přece vítězný gól s Tiraspolem nedala a my proti Motorletu ano,“ usmíval se po zápase Radek Kronďák, trenér Loko Vltavín.
Jinak si ale pořádně oddechl, i jemu bylo jasné, že jeho mužstvo stálo krůček od toho, aby doma v premiérovém zápase ve třetí lize jen remizovalo 1:1. „V první půli jsme mohli dát čtyři góly, ale nedali a já si říkal, že se historie opakuje. Nakonec z toho byly pořádné nervy. Fotbal byl ale dneska spravedlivý, byli jsme lepší a zasloužili si vyhrát,“ konstatoval Kronďák s tím, že tým Motorletu podržel svými zákroky gólman Foferka.
Loko Vltavín vyhrál nad Motorletem v minulé sezoně dvakrát v divizi, teď zkompletoval vítězný hattrick. Přesto je Kronďák rád, že si od tohoto soupeře pár měsíců odpočine. „Snad se s nimi utkáme zase až v březnu. Kluci z těch jejich nakopávaných míčů už musí mít mindrák. Dostali jsme gól po faulu na půlce,“ kroutil hlavou kouč týmu z Holešovic.
Kronďáka potěšil výkon celého týmu, hlavní roli ale přisoudil Tomáši Kuchařovi. „Nesmíme se bát hrát přes něj. Je to důležitý hráč, všechny centry od Kuchaře byly excelentní,“ měl jasno kouč Loko Vltavín.
Kuchař také z rohu posadil před prvním gólem míč na hlavu další letní posile – Vlkovi. „Toho jsem si vyhlédl v universiádním výběru, jeho příchod jsme dotáhli až v pátek, přišel z Blšan,“ poznamenal spokojeně Kronďák.
Ten nakonec pochválil i ostatní hráče, včetně střídajících, kteří zařídili vítěznou branku. Postaral se o ní ve druhé minutě nastavení Krimlák po přihrávce Zahálky. „Hráčům jsem řekl, že je nás dvaadvacet a tak se někdy stane, že v tak dlouhé soutěži na ně prostě vyjde lavička. Teď všichni vidí, jak jsou i střídající hráči důležití,“ těšilo Kronďáka.
Naproti tomu v táboře jinonických fotbalistů vládl smutek, v šatně bylo ticho a hráči se jen smutně trousili do sprch.
„Jestli čekáte na trenéra Kokošku, tak ten už odjel,“ prohodil jeden z nich k novinářům.
Kouč Motorletu Luděk Kokoška později telefonicky přiznal, že si s hráči rozebere zápas později. „Když rozhodčí odpískal konec, tak jsem se sbalil a jel pryč. Tyhle zápasy totiž nechávají jizvy na duši,“ neskrýval zklamání. „Myslel jsem si, že už jsem ve fotbale zažil všechno. Ale to, co se stalo proti Vltavínu, kdy jsme v první minutě nastavení vyrovnali a pak ještě dostali gól a prohráli, to se mi ještě nestalo,“ komentoval dramatickou koncovku se špatným koncem pro Motorlet. „Každý bod v téhle soutěži je cenný a my jsme ho ztratili v posledních vteřinách.“
Při hodnocení duelu byl rozpolcený. „Zápas byl docela vyrovnaný. V první půli měl Vltavín dvě gólové šance, ale podržel nás Foferka,“ tvrdil kouč Motorletu. Naproti tomu s ofenzivou v podání svých svěřenců spokojený nebyl. „Útočná činnost byla z naší strany minimální. Pár centrů z pravé strany, z levé snad nešlo nic,“ mrzelo Kokošku.
I tak už po vyrovnání věřil, že jeho tým dosáhne na remízu. „Potvrdilo se, že rozhodují standardní situace. Soupeř z ní dal první gól, my jsme z ní vyrovnali. U rozhodující branky byla naše individuální chyba, to si ale s klukama rozeberu sám. Ta situace se měla řešit lépe, odkop měl být razantnější a byl by konec. Nebylo to tak těžké,“ domníval se kouč týmu z Jinonic.
Ten upozornil na to, že Motorlet hraje třetí ligu za stejných podmínek, jako když působil v divizi a nikdo od něj nečeká zázraky. Od finančních možností klubu se prý odvíjelo i posilování týmu. „Ale je jasné, že nechceme hrát v ČFL nějakého outsidera. Věřím, že se stabilizujeme a popereme o tuhle soutěž.“
-sks-
