Žižkovští mladíci si zvykali na přebor. Nebyl to propadák, říká trenér Lasík

19. prosince 2011 07:00 » Velkou neznámou byl před startem přeboru pro soupeře tým Viktorie Žižkov B. Průběžné patnácté místo pro mužstvo trenéra Karla Lasíka není vyloženě špatným vysvědčením. Mladý tým doplatil na nezkušenost a neproměňování šancí, naopak soupeři jeho chyby trestali. „Určitě to ale nebyl z naší strany propadák,“ poznamenal Lasík.

Jak hodnotíte podzim vašeho týmu?
Já bych to postavil do dvou rovin. Letní příprava byla krátká, k týmu jsme přišli docela pozdě. Na začátku sezony jsme se hledali, takticky i herně. Po pátém kole jsme ale začali předvádět slušné, koukatelné výkony. Podzim jsme zakončili pěti porážkami v řadě, ale výkony nebyly tak zlé, byla to spíš otázka nezkušenosti a taky řešení útočných situací. Nedávali jsme góly. Takže první rovina je ta, že tam určitý herní progres byl vidět, a druhá rovina je z pohledu výsledků, které občas scházely. Kluci byli zvyklí z dorostu řešit určité situace jinak, tady se museli vyrovnat s tím, že proti nim stál soupeř se zkušenými hráči.

Jaký byl váš nejlepší a nejhorší zápas?
Nejhorší to bylo hned při premiéře v Uhříněvsi (0:4). To jsme předvedli strašidelný výkon, i když jsme na pohled měli silnou sestavu s pěti hráči z farmy. Nic moc jsme ale neukázali, ten zápas nám nevyšel. Dostali jsme rychle červenou kartu, dva laciné góly a bylo po utkání. Na druhou stranu nejlepší zápas byl z naší strany asi ten proti béčku Motorletu, i když jsme prohráli 0:2. A pak se nám povedlo utkání s Tempem, které jsme vyhráli 6:1, ale tam to bylo dané i podporou Richarda Kaloda.

Jaké bylo největší pozitivum podzimu?
Ověřili jsme si, že můžeme i s mladými fotbalisty být vyrovnaným soupeřem zkušenějším týmům, a to i když jsme se v létě složitě dávali dohromady. Přehrála nás vlastně jen v jednom poločase rezerva Bohemky. Snažili jsme se hodně soustředit na výkony mužstva, ty byly důležitější než výsledky.

Jaké bylo největší negativum podzimu?
Možná lze říct, že jsem byl zklamaný z osobností hráčů. Málo je u nich vidět nějaký cíl, že by chtěli ve fotbale něco dokázat, výrazněji se prosadit. Přitom u řady hráčů je vidět, že talent a předpoklady mají. Vidíme to, když se prohraje zápas a za chvíli se v kabině smějí. Nežere je to tolik, jako nás trenéry.

Jaký je váš největší úkol pro zimu?
Těch úkolů je několik. Byl bych moc rád, abychom měli k dispozici víc hráčů, teď nám jich zůstalo třináct. Chtěl bych stabilizovat tým, mít v něm šestnáct až osmnáct fotbalistů. V tomhle počtu se lépe trénuje, nacvičuje se třeba bránění standardek. Na tom musíme zapracovat. Kondičně to z naší strany nebylo zlé, ale určitě musíme zapracovat i na řešení ofenzivních situací, na kreativitě hráčů. Na podzim se nám stávalo, že jsme třeba vedli 1:0, pak jsme další šance nedali a soupeř využil naší chyby. Srovnal, a pak i třeba zápas otočil.

René Machálek, editor agentury Mediafax