Žižkov nabírá dech. Desáté místo mě neláká, říká kapitán Štoček

23. září 2015 12:00 » Spokojenost, nebo zklamání? Tenhle rébus řeší fotbalisté Viktorie Žižkov po 9. kole ČFL. V létě se dlouho nevědělo, jak to se slavným klubem bude. Nakonec sezonu rozjel a vedení se za pochodu snaží dál pracovat, aby vše fungovalo lépe. „Všichni jsme byli v očekávání, jak to půjde. Čekali jsme, že lépe,“ přiznává útočník Jan Štoček, který vede viktoriány s kapitánskou páskou. Tým naposledy porazil 2:1 Domažlice a je osmý s 15 body.

Situace nebyla jednoduchá, vlastně se dlouho řešilo, zda klub vůbec půjde do sezony. Nemyslíte, že leckdo může patnáct získaných bodů brát jako úspěch?
Možná ano, ale když nás přišlo s trenérem i vedením hodně ze Střížkova, tak jsme si mysleli, že budeme zase vyhrávat. Takže jsme teď trochu zklamaní, že to tak nejde. Byli jsme ze Střížkova docela namlsaní. Vždyť jsme tu soutěž vyhráli s velkým náskokem. Určitě jsem si představoval, že teď budeme mít víc bodů.

Nejspíš jste si také představoval, že si v téhle sezoně zahrajete Fotbalovou národní ligu se střížkovskými Bohemians. Nebo jste čekali, že může přijít i situace, kdy se sice slavil postup, ale výš se nepůjde?
Věděli jsme, že nějaká procenta i tahle varianta má. Ale když se nakonec rozhodlo, že Bohemians do druhé ligy nepůjdou, byl to šok. Já jsem vlastně jednou s Kolínem skončil v ČFL druhý, to šel nahoru Vltavín. Pak to Kolín vyhrál, ale my jsme s trenérem odešli na Střížkov, no a teď jsme vyhráli se Střížkovem a zase z postupu nic nebylo. Už si říkám, že mi to není osudem nějak souzeno. Navíc jsem byl ve třetí lize třikrát nejlepším střelcem a z postupu není nic.

Očekával bych, že zasvištělo laso a měl jste nabídky i z jiných klubů. To se vám nechtělo opouštět úspěšnou partu?
Je pravda, že jsme nabídky měli. Ale měli jsme nějaký příslib, že když půjdeme na Žižkov, tak budou nějaké dohodnuté věci fungovat. Ta letní přestávka ale nebyla nic moc příjemného, nikomu bych to nepřál. Tým se vlastně postavil čtrnáct dní před mistrovskými zápasy.

Což není zrovna ideální…
Není. Na všem se pracuje, tým se postupně doplňoval, ale problémů je pořád dost. Každý den se trénuje na jiném hřišti, na Viktorku se dostaneme jen na zápas. Jsou tam i další věci. Úspěšný celek se skládá z drobností, které do sebe musí zapadat. Tak se s tou situací pereme a věříme, že se všechno bude zlepšovat.

Z posledních tří zápasů jste vytěžili sedm bodů, zdá se, že všechno nabírá správný směr. Máte stejný pocit?
Vzniká parta, všechno si sedá. Teď jsme udělali určitou bodovou šňůru, vyhráli jsme v Brozanech i doma nad Domažlicemi. Tenhle mančaft kvalitu na třetí ligu má. Co se týče hry, tak při srovnání se Střížkovem je tam jeden zásadní rozdíl, chybí Honza Šimák.

Po jeho přihrávkách se vám stýská?
Nikdy jsem nezažil ani na tréninku lepšího hráče. A to jsem byl i v Mladé Boleslavi, kde byl Štajner. Doufám, že teď nám na Žižkově pomůže Míra Podrazký.

Když jste zmiňoval, že jste čekal lepší výsledky, kde měl být tedy Žižkov úspěšnější?
Třeba hned v prvním kole v Mostě. Tam jsme vedli 2:0, měli jsme vyhrát třeba 7:0 a místo toho jsme po penaltovém rozstřelu prohráli. Tyhle věci tým psychicky sráží, je třeba se dát i v tomhle směru dohromady. Trenér Veselý je v tomhle vážně dobrý psycholog, snaží se nás povzbuzovat, dostat do pohody. Mladí kluci vědí, že hrají o angažmá ve vyšších soutěžích.

Když už byla řeč o penaltových rozstřelech, ty Žižkov absolvoval třikrát a ani jednou neuspěl. Proč?
Penalty jsou pro nás takový strašák. Problém je v tom, že jsme třeba v utkání lepším týmem, ale nedokážeme ho dohrát za tři body. Nevyhrajeme a v hlavách máme zklamání. V tomhle rozpoložení jdete na penalty a ty zase nedopadnou. Je pravda, že kdybychom všechny rozstřely vyhráli, tak tabulka taky vypadá jinak.

Pořád mi to vyznívá, že jste z výsledků zklamaný. Ale z vedení jsem po startu do sezony zaznamenal hlasy, že prvním krokem bylo vůbec to, že se sezona rozjela.
Ale je přece jasné, že my hráči se snažíme o to, aby se hrálo co nejvýše. Vedení chce klub stabilizovat a myslím, že by do budoucna chtělo zase do druhé ligy. Žižkov je přece pořád dobrá fotbalová značka. Ze sedmnácti lidí, co tu hrálo druhou ligu, jich teď jedenáct kope nejvyšší soutěž. Je to šance. Mladí kluci si tady můžou říct o angažmá výš, můžou se ukázat.

Nepramení to vaše zklamání i z toho, že jste dal v devíti zápasech jen dvě branky. Čekalo se od vás asi víc, že?
Dva góly, to je tristní. Přiznávám, že jsem si myslel, že to tam bude padat víc a ono to nepadá. Myslím, že ta celková letní nepohoda, o které jsem mluvil, hraje nějakou roli. A když se k tomu přidá období, kdy to tam člověku nespadne, je to hodně nepříjemné. Zvláště, když se člověk snaží makat na tréninku, chce to zlomit a góly nepřicházejí. Asi budu muset zavolat Lafatovi, aby mi dal nějaký recept. On je neuvěřitelný, nastoupí po zranění a střílí gól za gólem. Nikdy jsem nebyl hráč, který by obešel tři hráče a pak akci zakončil akci gólem. Ale teď mám prostě chvíle, kdy tam nespadne nic. Je to složité, byl jsem zvyklý střílet branky. Asi platí, že jednou jsi dole, jednou nahoře.

Můžete být spokojený s tím, že alespoň po zdravotní stránce jste v pohodě. Je to tak?
Měl jsem problémy se zády. V takové chvíli se člověk utvrdí v tom, že zdraví je to hlavní. Jenže když je pak člověk zdravý, tak najednou rychle zapomíná a řeší, že mu tam třeba zrovna nepadají góly.

Nebude problém i v tom, že oproti Bohemians si na Žižkov v problémech soupeři více věří?
Myslím, že to tak bude. Vyhecují se, ať jsme třeba sedmí. Je tam z jejich strany enormní vůle a nasazení. Chtějí nás porazit. V tom to máme těžší. Ale pereme se s tím a teď jsme udělali tu bodovou šňůru a snad se to mění k lepšímu.

Věříte, že se Žižkov může zamíchat do boje o špičku tabulky?
Právě kvůli tomu jsem do Viktorky já i ostatní hráči šli. Máme cíl, abychom se dostali v tabulce co nejvýše. Kdybychom měli hrát o desáté místo, to by přece člověka nebavilo.

Zatím ale nejste spokojený, s bodovým ziskem Viktorie, stejně jako s vlastní gólovou vizitkou. Jak si v těchto těžších chvílích spravíte náladu?
Drží mě rodina a hlavně moje dvouletá dcera. To se člověk skvěle odreaguje. A taky v práci člověk pustí na chvíli fotbal z hlavy. Ale jak jsem řekl, doufám, že to Viktorce půjde čím dál lépe i na hřišti.

René Machálek

Kompletní fotogalerii ze zápasu Viktoria Žižkov - Domažlice od Pavla Jiříka st. najdete ve Zpravodajství, sekce Fotogalerie!