Zemřela legenda Košíř Karel Korostenský
13. června 2012 21:25 » Smutná zpráva přišla z Košíř: legenda místního klubu Karel Korostenský, předseda, sekretář i správce v jedné osobě, v sobotu odpoledne zemřel ve věku 58 let – měl tři infarkty. Poslední rozloučení proběhne v pátek 15. června v 10.15 hodin v krematoriu v Motol. „Držel tady všechno pohromadě, byl to zásadní člověk pro chod celého klubu,“ zní z Košíř.
Karel Korostenský věnoval Košířím půlku života. Článek o něm před časem otisknul časopis Pražský fotbalový speciál. Jako vzpomínku na fotbalového nadšence ho přikládáme v celé verzi.
VŠE PRO FOTBAL
Na dveřích k šatnám klubu Sparta Košíře se vyjímá cedulka s nápisem „inventář“ a nutno říci, že působí naprosto trefně. Vejdete totiž do hájemství člověka, který doslova žije fotbalem a klubu je věrný už 28 let! Jméno KAREL KOROSTENSKÝ zná celá fotbalová Praha. Je to člověk, který zasvětil život sportu na amatérské úrovni.
Předseda klubu, sekretář, barman, číšník, trávníkář, lajnovač. Ne, to není výčet zaměstnanců velkého klubu, ale seznam funkcí jednoho člověka ve Spartě Košíře. Korostenský má prostě na starost fungování oddílu od A po Z a je to pro něho práce na plný úvazek. „Všechno se musí stihnout. Mám fotbal rád a proto to dělám. Fotbal je prostě moje srdeční záležitost,“ říká jednoduše, co ho nevyčerpatelnému penzu práce vedlo.
Když už jsme u toho srdce, prozradil košířský patriot ještě dvě informace, které se tohoto důležitého orgánu týkají. „Jsem slávista, ale už jsem na zápase nebyl snad dvacet let. Vždyť je ta liga hrozná. Radši se půjdu podívat na zápas B třídy, dám si pořádnou klobásu za tři pětky a rozhodně se pobavím víc než na tom profesionálním fotbale,“ prozrazuje.
Předseda není sponzor
Jelikož však se srdcem ve svém těle má potíže, byl mu před časem přiznán důchod, jenž znamenal stop fyzické zátěži a tedy konec řemesla, jemuž se věnoval. „Jsem vyučený zedník a dost dlouho jsem se živil rukama, ale od té doby, co jsem v invalidním důchodu z důvodu problémů se srdcem, je můj život opravdu jen fotbal. Sice bych některé věci dělat neměl ale nikdo je za mě neudělá, takže je musím obstarat sám,“ vysvětlil Korostenský, jak se jeho profesí stal fotbal!
Nejváženější z jeho současných postů je předsednictví v košířské Spartě, které leckde může znamenat zároveň i dotování chodu klubu. „Předseda oddílu u nás naštěstí neznamená slovo sponzor. Kluci si u nás platí příspěvky a já pro ně připravuji veškerý servis zadarmo. Takže je vlastně sponzoruji vlastní prací,“ usmívá se dobrá duše týmu z Prahy 5.
Pozice sekretáře zase pro Karla znamená hlavně papírování, komunikaci s Pražským fotbalovým svazem a další ryze kancelářské činnosti. I proto má v areálu svůj kamrlík, kde tyto nutné práce koná. „Nemůžu říct, že by mě to zrovna bavilo, to opravdu ne, ale je to nutné…“
Rodinný podnik
A tak alespoň místem, kde si od fotbalu odpočine, je bar v klubové hospůdce. „Odreaguji se od fotbalu, i když se chlapi o něm stále baví. No a přes obědy zase roznáším jídla, co tady kuchař navaří, takže se vůbec nenudím,“ vypočítává, co dál ještě pro chod klubu dělá. „Na tom všem mě baví jedna věc – fotbal. Všechno se snažím dělat pro ty kluky a je jedno, jestli sekám trávu a připravuji hřiště, nebo dělám něco jiného. Odměnou pak je, když někdo přijde a řekne: Karle udělals to výborně,“ dodává, co jej zahřeje u nemocného srdce.
Po vyjmenování všech činností pro Košíře se snad ani nedá uvěřit, že to jeden člověk stihne. A v Praze by se jen těžko hledal někdo podobný. „Sice jsou starší kluci, co se o kluby starají, ale jeden třeba neseká trávu, další nedělá v klubové hospodě a tak dále. Já jsem si naložil na záda všechno,“ naoko se lituje Korostenský. Moc dobře přitom ví, že má slušnou podporu v rodině, která si v areálu Sparty našla trvalé útočiště.
„Manželka dělala na hřišti správcovou už za dob komančů a já jí po práci pomáhal s různými věcmi, až jsem se zapojil naplno a začal fotbalem žít. Dá se tedy říci, že je to tady takový rodinný podnik Korostenských. Vždyť tady pořád pobíhají i vnoučata. No a já? Asi jsem zde opravdu ten inventář, o kterém informuje i cedulka na dveřích,“ směje se, zatímco pravá ruka automaticky prohrabuje pověstný dlouhý knír..
Fotbal + Sparta Košíře = Korosťák
V areálu Sparty Košíře se aktivně pohybuje od roku 1982, což je doba, za níž musel být při stovkách zajímavých událostech. Opak je však pravdou. „Za osmadvacet let jsem tady toho prožil opravdu mnoho, ale že bychom měli nějaké převratné vzestupy a pády, to zase ne. Zažíval jsem zde ale určité radosti i zklamání v souvislosti s výsledky našich týmů,“ překvapuje informací, že v klubu vše probíhá bez velkých emocí.
„Samozřejmě po vyhraných zápasech se tady děly zajímavé věci. Kluci za ty oslavy umějí vzít, vyhodit je z hospody je prakticky nemožné. Naštěstí ti mladší vyjíždí někam na diskotéky, já mohu zavřít, vyspat se a připravit se na další fotbalový den,“ rýpe do košířských kolegů Karel. Však oni si jej také často dobírají. Třeba při vzniku tohoto materiálu o netradiční a vlastně i dobrovolné profesi.
O vědomí, že: fotbal + Sparta Košíře = Korosťák, jak mu přezdívají, navíc svědčí i fakt, že se i rozhodčí ptají, zda s týmem právě on přijel. „Myslí si, že asi všechno zařídím, ale zatím jsem se nesetkal s něčím neobvyklým, co bych nemohl v souvislosti s fotbalem splnit. V rámci možností opravdu udělám cokoliv.“
A takových nadšenců opravdu není mnoho.
Lukáš Vrkoč
FOTO: Pavel Slavíček