Zbraslav vyhrála nad lídrem, Bílá Hora však přesto slaví postup do přeboru

5. června 2012 09:25 » Fotbalisté Bílé Hory splnili svou misi v I. A třídě a posouvají se do přeboru. Slaví druhý postup v řadě. Dvě kola před koncem soutěže mají šestibodový náskok před Zbraslaví, na jejíž půdě v neděli prohráli 1:2, ale jelikož mají lepší vzájemné zápasy, už je z prvního místa nikdo nesesadí. „Ten kámen, co mi spadl ze srdce, musel být slyšet až na Marsu,“ přiznává kouč a šéf klubu Otakar Hejlík.

Postup máte v kapse, ale asi cítíte, že jaro v podání vašeho týmu nebylo ideální. Proč?
Právě proto se mi strašně ulevilo, že už je rozhodnuto a my jsme splnili cíl, co jsme si před sezonou dali. Nám se povedlo na jaře prvních šest kol, kdy jsme všechno vyhráli a vypadalo to nadějně. Jenže pak se nám rozpadla kostra týmu.

Neříkejte, že tým rozhodí absence pár hráčů. Co se tedy vlastně stalo?
Nám nevypadlo pár lidí, ale hned osm hráčů. Buď museli odjet pracovně do zahraničí, nebo měli zdravotní problémy, a to vážnějšího rázu. Takže další cesta soutěží byla strastiplná. Navíc si musíte uvědomit, že my jsme na téhle úrovni, kdy jsme postupovali z I. B třídy do I. A třídy, a taky teď do přeboru, odehráli padesát zápasů pod ohromným tlakem.

Vy jste ho evidentně ustáli. Které momenty považujete za nejdůležitější na cestě za postupem?
Na podzim to určitě byla utkání s Braníkem a Cholupicemi. Ty jsme dokázali proměnit v šest bodů a vlastně jsme začali pomýšlet na to, že by se zase dalo hrát vážně o postup. Pak jsme ještě vyhráli doma nad Zbraslaví a po podzimu si jasně vytyčili jako cíl postup do přeboru. Na jaře jsme skvěle odstartovali, ale před dvojutkáním Braník, Cholupice jsme se dostali do té nepříjemné situace, kdy jsme ztratili řadu hráčů.

Zmíněné zápasy jste prohráli. Jak vám v tu chvíli bylo?
Ty zápasy přišly ve chvíli, kdy do konce soutěže zbývalo sedm kol a bylo jasné, že se situace v tabulce z našeho pohledu hodně zkomplikuje. Zranění hráči byli dlouhodobě mimo, to nebylo tak, že bych věděl, že v neděli nebudou k dispozici a ve středu naskočí. Do sestavy šli kluci z béčka, nastupoval třeba i šestnáctiletý dorostenec Šanda. My jsme ty zápasy prohráli, soupeři byli hodně kvalitní. V tu chvíli nám pomohlo, že klopýtala i Zbraslav, zaváhali ale i ostatní a my jsme na tom prvním místě zůstali. Kdyby neztrácely body Cholupice, Braník i Zbraslav, asi by to bylo ještě daleko vypjatější.

Vám se pak povedlo znovu tým nastartovat...
Hodně jsme se soustředili na zápasy s Přední Kopaninou B a se Střešovicemi. S Kopaninou to bylo složité, protože tam jsme hodně dlouho hráli o deseti. Vyloučený byl Tlustý, který je u nás na hostování. Dostal trest na pět zápasů, což se rovnalo fotbalovému trestu smrti. Ale semkli jsme se a vyhráli. No a se Střešovicemi jsme dlouho prohrávali 0:1, ale v posledních dvaceti minutách jsme to otočili na 3:1, což bylo moc důležité. Zbraslav navíc doma prohrála s Braníkem, který je pro mě mužstvem jara.

A pak přišel rozhodující zápas na půdě SK Zbraslav. Asi vás mrzí, že úspěšnou tečku za postupem do přeboru udělal prohraný zápas 1:2, že?
Pořád jsme nebyli v lehké situaci a já musím ocenit to, že se tam šli kluci o ten postup poprat. Rychle jsme prohrávali, ale dokázali jsme vyrovnat. Na I. A třídu to byl vynikající zápas a oslava fotbalu. Kdybychom uhráli bod, byl by nádherný. Ale domácí hráli fakt výborně, šli za vítězstvím. My jsme si ale byli vědomí toho, že i prohra o gól nás posune do přeboru, takže jsme hlavně pozorně bránili a zvládli to.

A pak mohla začít oslava postupu, jak jste si vše užili? Nevadilo vám, že se hrálo v neděli a druhý den museli hráči do práce?
Přišlo hlavně ohromné uvolnění, samozřejmě jsme si v kabině popřáli, ale ta největší oslava bude po příštím domácím zápase proti Stodůkám, v našem areálu, tam si to užijeme. Žádná trika se dopředu netiskla, nás těšilo to, že je rozhodnuto. Tvrdil jsem, že určitě oslavíme moje padesátiny, devadesátiny klubu a teď z toho bude oslavný hattrick, když se přidá oslava postupu.

Když jsme spolu naposledy mluvili, zmínil jste svůj ročník narození 62 a na tenhle bodový zisk se může váš tým dostat v případě dvou výher ve zbývajících zápasech. Láká vás tahle meta?
Bylo by to hezké na ní dosáhnout. Ale já chci, aby si kluci ta poslední dvě kola užili. Stát se tak může všechno. Naše duše nám velí vyhrát, ale taky je jasné, že to ohromné napětí teď vystřídá uvolnění a opravdu půjde o to, abychom si zahráli fotbal bez nervů. Já chci každému z těch kluků poděkovat, za práci, kterou tu odvedli. Ať už se to týká brankáře Kverky, který tu byl na podzim na hostování, až po současného gólmana Prouzu. Někteří lidé mi říkali, že bych měl najít jiného brankáře, ale já si ho vážím a nevyměnil bych ho ani za Petra Čecha. Pochvalu zaslouží všichni, na svůj mladý věk odvedli skvělou práci.

Hráči svoji úlohu splnili, vy jako klubový šéf ale asi odpočívat moc nemůžete. Čeká vás práce na sestavení kádru pro přebor, nebo si také dáte trochu volna?
Já si určitě taky budu chtít těch čtrnáct dní, nebo tři týdny užít. Nikdo si nedovede představit, jaké to je, padesát zápasů být ve stresu. To je šílená zkušenost. Ale platí, že co tě nezabije, to tě posílí. Teď každopádně udělám malou oslavu se svými nejbližšími, kdy se bude grilovat a bude pohoda.

Máte řadu známých ve fotbalovém prostředí. Kdo byl prvním gratulantem k postupu?
Těch telefonů byla spousta. Myslím, že první byl Aleš Foldyna, trenér, který u nás byl na podzim. On má lví podíl na tom, že se to povedlo. Teď trénuje Radotín a věřím, že ho zachrání v přeboru. Každý víkend jsme si volali a přáli si hodně štěstí. Volala mi firma Bobr, stejně jako Franta Straka. Když to shrnu, tak jsem vyřídil asi 120 telefonů. To byl taky docela slušný výkon.

René Machálek, editor agentury Mediafax