Zaútočit na postup? Počkejte ještě dvě kola, říká trenér Dolních Počernic Cicala

1. října 2010 07:00 » V posledních sezonách byli fanoušci fotbalistů Dolních Počernic zvyklí vídat svůj tým spíš ve spodní polovině tabulky. Teď mezi nimi ale po letech, kdy se hrálo jen o záchranu, panuje euforie: Počernice jsou první v tabulce I. A třídy skupiny A, jako jediné z obou skupin ještě neprohrály! „V klubu opravdu panuje euforie, ale já jsem realista, pořád nejsme zdaleka zachránění,“ říká opatrně trenér Martin Cicala.

Opravdu po pěti výhrách a jedné remíze ze šesti kol pořád myslíte jen na záchranu?

Já ano, ale hráči, diváci i vedení už ne. Ale musíme si uvědomit, že pracuji s úplně stejným týmem, který se v minulé sezoně zachraňoval. Máme jen nového brankáře. Druhá věc je ta, že tady rozhodně není mužstvo, které by mělo hrát o záchranu, je kvalitní. Jenže v takhle vyrovnané soutěži může po sérii výher přijít i série porážek, čtyři nepovedené zápasy v řadě mohou tým dostat do horší situace.

Teď byste ale měli těžit z dobré psychické pohody. Možná série porážek by vás moc trápit neměla, ne?

Každá hra je o psychice, když je tým rozjetý, hraje se mu lépe, než když před sebou vidíte tabulku a v ní máte pouze tříbodový náskok na posledního, což jsme zažili v minulé sezoně. I proto jsem při zemi, i když tahle série bez porážky určitě není náhodná, má své opodstatnění. Dostáváme málo gólů, hodně jich střílíme, v našem skóre jsou velké nůžky (16:4). Hráli jsme s těžkými soupeři z horní poloviny, i s těmi relativně slabšími. Obojí jsme unesli, což je paráda. Ale pořád máme jen 16 bodů, což absolutně neznamená záchranu. Stále před sebou vidím nějakou černou sérii. Ta může přijít, ale snažím se jí předejít tím, že hráčům vtloukám do hlav, že do každého utkání musí nastupovat s velkou pokorou. Zatím se nám to daří, odpovídá tomu bojovnost, nasazení, obětavost i disciplína. Ta nás zdobila až do posledního zápasu, kdy dostal Douděra červenou kartu.

Nahlas mluvíte o záchraně, přesto: nepřehodnocujete už pomalu uvnitř své cíle?

Řeknu vám to jinak: za dva zápasy budu vědět víc. To se ukáže, jestli si tohle postavení zasloužíme, jestli přidáme další dva kvalitní výkony.

A pokud ano?

Pak bychom mohli vyhlásit i jiný cíl a bavit se o něm. Takovým cílem by mohlo být zkusit zaútočit na první místo, ale nemůžeme se o tom bavit dřív, než dokážeme zvládnout následující dva zápasy.

Nejdřív nastoupíte na hřišti Vyšehradu B, pak hostíte silné Královice. Tahle dvě kola by mohla hodně napovědět, navíc po nich budete za sebou mít všechny týmy z první pětky...

Řekl jste to přesně, ty nejtěžší soupeře budeme mít po Královicích za sebou. Co jsem zatím viděl, nejvyšší kvalitu mají v téhle soutěži Třeboradice, to je pro mě černý kůň naší skupiny. Další tým, co mě překvapuje, je Dubeč, která má vysokou útočnou kvalitu a celkově velmi dobrý tým. No a Královice, o jejich kvalitách se nebavím, to je samozřejmé. Tahle tři mužstva bychom měli za sebou, k tomu musím připočíst i PSK Union, který jsme porazili naposledy. Nechci se dotknout dalších soupeřů, co nás čekají potom, ale zvládnout všechny zápasy s mužstvy z horní poloviny tabulky, která už se krystalizuje, to by něco znamenalo.

Jaký máte cíl pro ty následující dva zápasy?

Získat čtyři body. Ideální by bylo vyhrát na Vyšehradě, to by nás hodně posílilo. Čeká nás ale mladý a nevyzpytatelný tým, který je hodně běhavý. Bude to velmi těžká zkouška.

Do utkání už půjdete jako favorit, jste na to připravení?

Nechtěl jsem být v téhle roli, nejsme na ni zvyklí. Pokusím se hráče správně namotivovat, fotbal je hodně o psychice. Velmi důležitý bude předzápasový rozbor, tomu budu věnovat velký důraz. Řeknu hráčům něco o soupeři, i o tom, co by měli mít pro daný typ utkání v hlavách, jak ho mají vést. Jsme v roli lídra, Vyšehrad se na nás může posílit, ale to nic neznamená. Pořád jsou to hráči z masa a kostí, jako my. Důležité bude, abychom si přesně řekli, jakým způsobem utkání vést. Bude se od nás očekávat, že dokážeme, proč jsme první. Zkusíme se s tím popasovat.

Mluvil jste o tom, že hodně lidí kolem fotbalu v Dolních Počernicích prožívá velkou fotbalovou euforii. Vy očividně ne. Korigujete ji nějak?

Když jsme hráli venku proti Šeberovu, vedli jsme o poločase 3:0. Kluci byli už v průběhu hry samá sranda, samý vtípek, mysleli si, že je rozhodnuto. Tak jsem je o přestávce seřval místo pochvaly, ačkoliv ten poločas zvládli fantasticky. Všechno, co jsme si připravili na tréninku, splnili. Byl jsem spokojený s tím, jak se prosazovali proti zatažené obraně na úzkém hřišti, všechno udělali podle mých představ do puntíku. I já jsem cítil s kolegou Kašparem určitou euforii z toho, jak se nám povedl první poločas, ale radovat se můžeme až po zápase, dřív ne. Musel jsem zvýšit hlas, abych kluky z toho stavu dostal. Chci, aby byli pořád ve stavu vysoké koncentrovanosti. Když si začnete myslet, že se nic nemůže stát a říkáte si: my jsme první a přejedeme každého, tak to je přesně ta doba, kdy vám někdo nasype tři góly a odjedete s debaklem.

Vychází tenhle váš požadavek na koncentraci z toho, že jste sám bývalým brankářem, kteří se obvykle koncentrují víc, než hráči z pole?

Ano, byl jsem odchovaný v soutěžích a mužstvech, kde jsme dostávali málo branek. Všechno vycházelo z velmi kvalitní obrany s tím, že vždycky nějaký gól dáme. My jsme v minulé sezoně dostávali dost branek, protože jsem i s áčkem chtěl hrát to, co jsem dřív praktikoval u béčka.

To bylo co?

Hrajeme zónovou obranu, čtyři hráči v řadě. Naučit to kluky z nižších soutěží, kteří to nikdy nezažili a jsou zvyklí na klasického stopera, bylo velmi složité. I proto jsme dostávali hodně gólů. Teď se domnívám, že nastal čas, kdy bychom měli zužitkovat to, co jsme se naučili. Mně se jako gólmanovi vždycky víc líbil výsledek 1:0 než 4:3. Na tomhle stavím taktiku: dopředu můžeš, dozadu musíš! Prioritou je nedostat gól, pokud málo inkasujete, budete hrát vysoko, protože nějaký gól vždycky dáte.

Není to trochu odrazující pro diváky?

Sehráli jsme krásné zápasy, neznamená to automaticky destruktivní fotbal. Vychází to z toho, že nehrajeme bezhlavý a hloupý ofsajd systém. Každý ví, kde se má pohybovat a jaký prostor vykrývat, takže neděláme hrubé taktické chyby. Soupeři to proti nám mají těžší, hůř hledají na naší polovině volné prostory. Dopředu hrajeme kombinačně. Kromě posledního zápasu jsme měli v předešlých utkáních snad sedm nebo osm gólovek, pokaždé. Soustředíme se na precizní defenzivu, ale u nás neplatí, že je to nudná a nezáživná hra.

O vaší síle se přesvědčily i přeborové Háje, které jste v poháru přemohli 3:2. I to vás muselo hodně povzbudit, ne?

Poháry pro někoho nebývají oblíbené, ale já je mám rád. Máme totiž velmi široký a vyrovnaný kádr 17 lidí. Kluci před zápasem říkali, že je škoda potkat Háje, když máme sérii bez porážky. Na to jsem jim ale odpověděl, že pokud chtějí mít vyšší cíle, měli by to právě proti soupeři z přeboru dokázat. Háje sice přijely a slyšel jsem hlasy, že postoupit nechtějí, tomu ale neodpovídalo jejich nasazení. Za nás nastoupili i další hráči, kteří byli po zranění, nebo delší dobu nehráli v I. A třídě a nezklamali. To je naše obrovská výhoda a deviza. Kluci si navzájem přejí, táhnou za jeden provaz, i když nemůžou hrát všichni. Háje byly ukázkou toho, že dokážeme zvládnout těžký a důležitý zápas. Pro nás důležitý byl. Měli jsme sérii bez porážky, kterou jsme chtěli prodloužit, což se podařilo. Teď v tom chceme pokračovat.

Dosavadní výsledky Dolních Počernic v I. A třídě

Dolní Počernice - Dubeč 1:1

Bohnice - Dolní Počernice 1:3

Dolní Počernice - Kbely 2:1

Dolní Počernice - Třeboradice 1:0

Šeberov - Dolní Počernice 0:7

Dolní Počernice - PSK Union 2:1

-tru-