Zachránil jsem rodinnou bilanci, smál se Klán po výhře v Ďáblicích
15. listopadu 2017 07:00 » Vyčníval. A nejen svojí výškou. Útočník Uhelných skladů Václav Klán byl v přeborovém utkání v Ďáblicích vidět. A nejen tím, že poslal hosty hlavičkou do vedení. Bylo vidět, že si s balonem rozumí. Když bylo třeba, podržel míč, jindy ho přihrál a párkrát v zápase pobavil diváky i sérií kliček. Trenér hostů Robert Hlavica měl při volbě nejlepšího hráče jasno. „Jsem hlavně rád, že jsme vyhráli. Bude se nám teď dýchat o něco lépe,“ hlásil Václav Klán, autor pěti branek v této sezoně, po výhře 2:1. Uhelné sklady mají teď osmnáct bodů a jsou deváté, poražené Ďáblice zůstaly na třinácti a jsou třinácté.
Hrálo se v zimě a za deště, navíc na malém hřišti s umělým povrchem. Jak těžký zápas to v tom děsném počasí byl?
Říkali jsme si od začátku, že to bude hodně těžký zápas. Věděli jsme, že na té malé umělce to nebude moc o fotbale. A to se taky nakonec potvrdilo. Jsme za tři body moc rádi, protože nám na podzim chyběly. Díky tomu, že jsme tady vyhráli, tak snad budeme mít o něco klidnější zimu.
V první půli vás ale Ďáblice na šance porazily. Překvapily vás něčím, nebo čím vysvětlíte ten ne úplně dobrý výkon?
Je to pravda, kdybychom prohrávali tři, čtyři nula, tak bychom se asi nemohli divit a nemohli bychom říct ani slovo. Naštěstí ty svoje velké šance nedali a podržel nás i brankář Kučera, takže jsme zůstali ve hře a nakonec ve druhé půli i dali vítězný gól.
Výhru jste týmu přiblížil vy v první půli, když jste proměnil centr. Vypadalo to jako jednoduchá situace, ale zdání někdy klame. Jak těžké bylo skórovat?
Zachránili jsme ztracený balon a spoluhráč to vracel pod sebe levou nohou, což mě trošku překvapilo a míč mě trefil dobře do hlavy. (směje se) Šlo to do protipohybu gólmana a my byli ve vedení.
Místo pojištění náskoku jste pak ale přenechali iniciativu domácím. Co se stalo?
Gól jsme dali hodně brzy, tak nevím, jestli zavládlo nějaké uspokojení. Možná jsme si mysleli, že to půjde samo. Nakonec jsme dostali facku v podobě gólu na 1:1, ale těch šancí měli domácí víc. Náš trenér pak udělal v kabině trošku vítr. A do druhé půle jsme šli s čistou hlavou, kdy jsme si řekli, že to musíme v Ďáblicích prostě vyhrát a jsem rád, že se to potvrdilo.
Pro vás byl vstřelený gól tak nějak povinností, ne? Když jste hrál na tomhle malém hřišti poprvé, také jste byl úspěšný, že?
To bylo na jaře a já jsem dal dva góly. (usmívá se). Je pravda, že proti Ďáblicím se mi docela daří a bylo by fajn, kdybychom proti nim nastupovali častěji. Když jsme šli na tohle hřiště, bylo jasné, že to bude bitva. A s fotbalem to nic moc společného nemělo. Říkali jsme si, že bude hodně důležité vyhrávat souboje, kdo bude důraznější a bude získávat odražené míče, tak bude mít hodně navrch a vyhraje. Nakonec se to potvrdilo.
Vidíte důležitost této výhry i v tom, že v téhle sezoně je hodně krutý sestupový klíč, kdy z přeboru budou padat minimálně čtyři mužstva?
Určitě nechceme ani v náznaku myslet na to, že by se nás měl sestup týkat. Ale jsou to pochopitelně i z tohoto pohledu moc důležité body. Bude se nám teď určitě dýchat o něco lépe a můžeme si zahrát fotbal, ne se jen strachovat o výsledek.
Získali jste tři důležité body, ale pořád jen doháníte nepovedený start do sezony. To se na vás tak podepsala ta situace, kdy se zdálo, že půjdete do divize a pak z toho nebylo nic?
Byli jsme všichni rádi, že jsme nakonec skončili na třetím místě, pak přišla i šance jít do divize. Podle mého ta věc ale neměla na začátek sezony vliv, že by třeba proti nám měli soupeři nějak zvýšenou motivaci. My jsme se o všem v kabině bavili, trenér nám dal volnou ruku a bylo jasné, že bychom divizi hráli, kdybychom dostali šanci být ve skupině B. Ale to se nestalo a my jsme v přeboru. Na jeho startu na nás padla nějaká deka, přitom jsme si říkali, že by bylo fajn hrát zase nahoře. Teď už se to ale naštěstí výsledkově i herně zlepšuje. A doufám, že to bude pokračovat.
Vy sám jste vyšší soutěže hrál, čekal bych, že teď se vám výš nechtělo...
Svoje jsem si k tomu řekl, říkal jsem klukům, že je to daleko náročnější - a nejen po stránce cestování. Co se týče mojí osoby, tak třeba si ještě vyšší soutěže někdy zahraju, ale jsem spokojený v přeboru na Uhelkách. Tak to teď zůstane.
Vám se trochu povedlo napravit fotbalový víkend vaší rodiny. Bratr Martin hraje třetí ligu za Jirny a ty dostaly šest gólů za poločas na hřišti Vltavínu...
To je pravda, aspoň trochu jsem zachránil rodinnou bilanci. (směje se)
Brzy budete mít za sebou jaro a podzim v přeboru, jaké dojmy ze soutěže máte?
Celkově jsem docela překvapený. Někdo by si řekl, že si do přeboru půjde prostě zahrát. Ale jsou tam hodně dobří fotbalisté, ta soutěž má můj respekt.
René Machálek, sport.cz
