Z přeboru do ligy! Předseda branického klubu Silovský míří do Liberce

23. ledna 2018 06:00 » K angažmá v nejvyšší soutěži se můžete odrazit i z nižších pater. Platí to pro hráče, trenéry, ale třeba i pro klubové šéfy. Nevěříte? Důkazem budiž Petr Silovský. Předseda fotbalového ABC Braník, klubu z Pražská teplárenská přeboru, vyhrál výběrové řízení na šéfa Akademie FC Slovan Liberec. „Ale v pozici předsedy v Braníku zůstávám,“ upozorňuje čtyřiadvacetiletý muž, který během kariéry prošel i Slavií.
Vést fotbalový Braník je jistě výzva, ale vy jste si laťku posunul ještě o pořádný kus výš a zkusil jste oslovit se svou vizí prvoligový Liberec. Neobrátí se vám teď život naruby?
Je pravda, že se toho hodně změnilo. Je pryč doba, kdy budu v branickém klubu každý den, spíš to bude třeba jednou až dvakrát za týden. Ale v pozici předsedy zůstávám, tenhle klub je můj druhý domov, mám k němu obrovský vztah. Nové bude to, že řadu mojí práce si mezi sebe rozebrali moji kolegové, na které se můžu stoprocentně spolehnout.
Je pravda, že výběrové řízení směrem k Liberci se táhlo řadu měsíců a mohli jste se na tu situaci připravit, že?
Mým snem a cílem byl profesionální fotbal. Když jsem četl parametry toho výběrového řízení, to, co v Liberci chtějí, tak jsem si říkal, že je to přesně věc, která by mě bavila, a která na mě pasuje, ale říkal jsem si, jestli mám vůbec reagovat, zda to není ode mě hodně odvážné a nepokorné. Nakonec jsem to zkusil a v koutku duše jsem věřil. Ten proces trval prakticky od června do prosince a já jsem mohl přemýšlet o tom, jak by to všechno bylo v Braníku beze mě, ale pořád jsem měl odstup a nechtěl jsem se na nic upínat. Postupem času už jsem tušil, že by to mohlo v Liberci vyjít, už to tam bylo jen o doladění podmínek. Samozřejmě vedení Liberce ví, že jsem předsedou klubu a jsme dohodnuti, že to na konci sezony vyhodnotíme. Rozhodně to nemůže mít vliv na moji novou práci a s tím jsem naprosto ztotožněn.
Jak je to tedy nastavené směrem k Braníku?
Určitě budu i dál pro klub pracovat, ale budu omezen opravdu jen na to nejdůležitější. Bude to hodně o telefonování. Když nastane problém, bude třeba ho řešit. Na druhou stranu: v Braníku se povedlo v posledních letech udělat hodně dobré práce. V klubu je dobrá atmosféra, vybrali se dobří trenéři. Braník se jako celek povedlo posunout, je to samostatný subjekt, který si může rozhodovat o své budoucnosti, to je moc důležité. Povedlo se udělat třeba parkoviště, zkvalitnil se celkově celý areál, doplnila se struktura o další věkové kategorie, založil se dívčí fotbal, pracuje se na propagaci. Těch věcí je vážně hodně. Na druhou stranu, není to jen o pozitivech, a že všechno děláme dobře. Jsou tu věci, které se mně osobně nepovedly a mrzí mě. Pořád jsou tu ale před námi další cíle.
Tak se zkuste rozpovídat...
Chtěli bychom získat středisko mládeže a postavit nové šatny, to jsou priority, na kterých už skoro dva roky intenzivně pracujeme. Snažíme se pracovat systémově, nejde o nahodilé věci. Víme dobře o tom, že pořád máme rezervy, na kterých musíme pracovat a zároveň víme, kde jsou mantinely, kam může klub jít. Opravdu mi na tom všem hodně záleží a byla by škoda vývoj nějakým způsobem pozastavit. Určitě to není o mojí osobě v tom smyslu, že bych se chtěl na místě předsedy klubu za každou cenu držet. Pokud vycítím, že by bylo lepší, kdybych své místo uvolnil někomu jinému, tak to udělám.
Povinností v klubu máte jako předseda asi docela dost a bude to spolu s prací pro Akademii Slovanu Liberec pořádný zápřah. Jste na to připravený?
Jestli jsem na to připravený, to ukáže jaro. Moji práci pro Braník bych rozdělil na dvě části. Na politickou a sportovní. O tu první by se měl postarat Matěj Mráz, ekonom a zároveň místopředseda a David Hejduk, jednatel. A sportovní část bych rád rozdělil mezi nové koordinátory, které bych chtěl v průběhu jara zapracovat. Do této doby jsem měl na starosti celou sportovní část všech věkových kategorií já, což už vzhledem k počtu týmů na Braníku nebylo ideální a další lidi k sobě už jsem chtěl dříve. Každý koordinátor bude mít na starosti dané věkové kategorie. Chci, aby byl přístup více individuální a péče o jednotlivé týmy se ještě zvýšila, hráči si to zaslouží. Ta situace bude nová, uvidíme, jak to bude fungovat. Já věřím, že dobře.
Co na váš krok směrem k Liberci říkali v branickém klubu?
Já bych chtěl ještě jednou všem poděkovat a říct, že si jejich podpory moc vážím. Loučit jsem se nechtěl, protože z klubu neodcházím, ale i tak Vánoční večírek byl pro mě silný zážitek. Je normální, že lidi vám přejí i nepřejí, ale zároveň musí vidět to, co v Braníku děláme, že má smysl. A já musím říct, že můj posun výš je i ohodnocení práce všech lidí, co pro fotbal v Braníku dělají.
Když jste do klubu před lety přicházel, napadlo vás, že se vaše kariéra může jednou posunout právě tímhle směrem a zamíříte takhle vysoko?
Pro mě je to splněný sen a zároveň velká výzva. Jsem cílevědomý, ale moc šancí jsem tomu nedával, zvláště ne tak brzy. Byl jsem ve Slavii jako trenér mládeže, fungoval jsem v Braníku a k tomu jsem studoval vysokou školu. Když jsem se pak stal předsedou v Braníku, všechnu energii jsem soustředil právě tam a tvrdě pracoval.
Každopádně se držíte modrobílé kombinace, kterou vaše kluby vyznávají... Nemyslel jste tajně třeba na Slavii, kde jste také působil?
Ty modrobílé barvy sedí. (směje se) Je pravda, že je Slavia naším partnerským klubem, mám mezi slávisty hodně kamarádů, ale já slávista nejsem, tím se netajím. (směje se) Platí to, že jdu pracovat na sto procent pro Liberec. Jsem klubista a Slovan mě upoutal.
Liberec je daleko, ale může váš přesun do nového působiště vyústit v nějakou spolupráci mezi kluby?
Právě, že je to jiný region. Je otázkou, na jakých opěrných bodech by to bylo vystavěné. Byl bych třeba rád, kdyby si proti sobě pravidelně zahráli přípravky nebo žáci. Aby Braník třeba pozval mládežníky Slovanu, v tomhle směru to fungovat může. Ale co se týče třeba výměny hráčů, tak si myslím, že ne. Tam bude jasná priorita akademie, aby se její hráči objevovali v A týmu, aby se zapojili do přípravy.
Takže jste v kontaktu s novým trenérem Holoubkem, který se do Liberce stěhoval rovněž z Prahy, jen ne z Braníka, ale ze Sparty?
To je jasné. Byla schůzka s celým realizačním týmem. Vím o tom, že trenér Holoubek většinou pracoval s mládeží a jeho cesta je mi hodně blízká.
V Liberci budete fungovat na plný úvazek. Vážně myslíte, že to půjde stíhat s přesuny do Prahy a prací pro Braník?
Vedení Slovanu by rádo, abych se do konce sezony do Liberce přestěhoval a já to nevylučuji. Dojíždět denně se nedá. Už nyní mám k dispozici hotel, kam můžu kdykoliv jít.
Vaše přítelkyně Simona hraje první ligu za Slavii, k tomu trénuje dívky v Braníku, je jednou z koordinátorek, která funguje ve vašem projektu v Braníku. Nenaruší vám ta práce v Liberci rodinné soužití?
Nenaruší, rodina je pro mě základ a Síma mě maximálně podporuje, je skvělá.
Už víte, jestli si na jaře uděláte čas na utkání branických celků?
Víkend si budu plánovat tak, abych spravedlivě sledoval všechny týmy akademie a zakomponovával do toho i branické celky. Program si vždycky nějak sestavím, aby to vyšlo a mohl jsem si i odpočinout.
Možná ale budete mít fotbalu tolik, že se vám o něm bude i zdát, ne?
Vždycky jsem ho měl hodně, ale zatím se nehroutím. (směje se) Je to velká výzva a já jsem teprve na začátku.
René Machálek, sport.cz