Vyšehrad navázal na podzimní krasojízdu, dál sní o nejlepším umístění v historii
10. března 2015 07:00 » Ani ti největší pamětníci, kteří už chodí na stadion Vyšehradu o holi či s naslouchátky, nepamatují tak úspěšnou generaci „šemíků“. Dosud nikdy neskončil Slavoj v první polovině tabulky ČFL, natož aby byl na 4. místě, kde se nyní nachází. Tým trenérů Jaroslava Klímy a Milana Kopřivy vkročil do jara výhrou 2:0 nad dosud druhými Domažlicemi a dál může snít svůj sen o nejlepším umístění ve 107leté historii klubu.
Vyšehrad, jak už bylo několikrát zmíněno, zahájil loni v létě sezonu žalostně, prohrál čtyřikrát za sebou. Od té doby ale jakoby mávnutím kouzelného proutku vytěžil ze čtrnácti zápasů 35 bodů, což je 83procentní úspěšnost. Poslední tři body, a zároveň první jarní, vyválčil na úkor Domažlic, které se před sezonou netajily ambicemi na postup do II. ligy. A to se musel obejít bez zraněných středních záložníků Schöna s Kučerou.
Do Prahy vyrazili Chodové v neděli už v půl sedmé ráno a určitě zde neodehráli špatný zápas, jenomže v koncovce postrádali víc přesnosti i štěstí. Ještě za bezbrankového stavu Roubal, jinak kmenový hráč Viktorie Žižkov, který na podzim hrál za Loko Vltavín, v jasné šanci hlavičkoval vedle brány. Tu hájil teprve 17letý Kubát. Ve druhé půli pak dvakrát orazítkovali břevno, a když už dali za stavu 2:0 gól, neplatil. Rozhodčí Váňa jej nejprve uznal, ale vzápětí po poradě s asistentem odvolal – kapitán Mužík totiž dorážel míč do sítě v postavení mimo hru.
„Byl to regulérní gól,“ tvrdil po utkání klidným hlasem trenér Domažlic Stanislav Purkart. „Nemohl být, protože hráč, který doklepl míč do brány, stál v ofsajdu,“ oponoval domácí asistent Milan Kopřiva i hráči vítězného týmu, kteří se představili v nových světle zelených dresech. „Mužík musel balon tečovat, jinak by šel po střele jeho spoluhráče mimo bránu. Jenomže stál opravdu v ofsajdu,“ řekl útočník domácích Jan Svátek.
Právě tento 31letý forvard, který má na svém kontě 111 prvoligových zápasů, patřil ke strůjcům vítězství Vyšehradu. Ve 27. minutě byl faulován téměř v rohu šestnáctky a další zkušený exligový borec Kratochvíl z trestného kopu trefil milimetrově přesně na přední tyč - 1:0. O patnáct minut později potom Svátek pronikl s míčem po pravé straně hřiště až k brankové čáře, odcentroval a našel Smoláka, jenž vyhrál silový souboj s jedním ze zadáků hostí a propasíroval míč tam, kam chtěl - 2:0.
To bylo z hlediska vývoje skóre vše. Následná hra rozdrobená fauly, častým přerušením a rostoucí nervozitou soupeře, který navíc v 64. minutě přišel o vyloučeného záložníka Leitla za kritiku rozhodčího, to vše hrálo do karet majiteli dvoubrankového náskoku. A ten vydržel až do konce.
„Zpočátku jsme byli trochu nervózní, ale po vedoucím gólu to z nás spadlo. Samozřejmě mě těší, že i třetí mistrák za Vyšehrad jsem odchytal na nulu. Na konci zápasu už v nastavení jsem o ni málem přišel, střelu z trestňáku se mi však podařilo alespoň tečovat a odrazila se od břevna. Standardky soupeře a centry z nich byly hodně nebezpečné, sebrat míč z hlavy vysokým hráčům Domažlic nebylo snadné,“ okomentoval zápas gólman Kubát.
Díky němu se Vyšehrad ocitl mezi týmy, které mají svého zástupce v reprezentaci, v tomto případě české U-18. Také to je pro klub, který se po celá dlouhá léta své existence pohyboval mezi třetí ligou, divizí a přeborem, historická událost.
„Vítězství 2:0 nad druhým týmem podzimní tabulky je pro nás určitě dobrým vstupem do jara. Proti vysokým a fyzicky vybaveným hráčům Domažlic jsme to neměli snadné, protože naše hra není založena na osobních soubojích. Pomohl nám první gól, po něm jsme začali hrát víc po stranách hřiště a kombinovat, což je nám naopak vlastní. A měli jsme ještě další šance,“ pochvaloval si Kopřiva. „Naopak Domažlice za stavu 2:0 pro nás nedokázaly reagovat změnou svého herního projevu. Mladý Kubát ani napotřetí nedostal gól, přestože v týdnu nebyl zcela fit. Absolutorium zaslouží i celá obranná čtveřice a výborný zápas odehrál záložník Kabele.“
Vyšehrad dokázal udržet docela zvláštní, ale určitě příjemnou tradici: ať už dopadl v letech, kdy hrál osmnáctičlennou ČFL, jakkoliv, pokaždé se mu podařilo zvítězit v jarní premiéře. Tentokrát to tedy bylo popáté, navíc oplatil Západočechům prohru 0:2 z prvního vzájemného měření sil.
„My jsme také moc toužili v jarní premiéře uspět, umělka a menší rozměry hřiště se však ukázaly být výhodou pro domácí, kteří jsou na tyto parametry zvyklí. Byl to spíš boj než fotbal. Měli jsme proměnit naši jasnou šanci ještě za stavu 0:0, kterou měl Roubal, pak to mohlo být jiné,“ litoval někdejší ligový hráč Plzně Purkart.
Situace v popředí tabulky ČFL se hned po prvním jarním dějství trochu zamotala, i proto, že prohráli vedoucí FK Bohemians Praha. Vyšehrad nyní čeká zkouška v podobě utkání na hřišti Králova Dvora, tedy týmu, na který nikdy neuměl zahrát. Ostatně v srpnu si „cábelíci“ odvezli od Paláce kultury hodně přesvědčivé vítězství 5:1. Šemíci tak mají před sebou hned dvojí motivaci: podobně jako s Domažlicemi oplatit soupeři prohru z prvního vzájemného souboje a především prodloužit vlastní sérii úspěšných vystoupení.
Denis Postler
Fotogalerii ze zápasu Vyšehrad - Domažlice od Pavla Jiříka st. najdete ve Zpravodajství, sekce Fotogalerie!
