Vydržím, dokud mě neodstřelí, slibuje doyen přeboru Mráz
8. března 2012 13:50 » Opačný přerod, než je právě obvyklé, prodělal v Bohemians Praha Pavel Mráz alias Mrazík. Nastoupil coby trenér rezervy mužů, později ale převzal na Střížkově přípravu mládeže a v béčku zůstal jako hráč. Už loni v srpnu, na počátku tohoto ročníku, oslavil 43. narozeniny a v pražském přeboru je nejstarším fotbalistou. Možná to tak bude i během několika dalších sezon, vydrží-li mu forma i zdraví.
Pavle, jaké to je, hrát mistrovské zápasy se spoluhráči i protihráči o celou generaci mladšími?
Dokud nechybí schopnosti a slouží zdraví, tak mi připadá škoda, abych fotbalu nechal, protože to dělám celý život. Je to moje práce i koníček. Ale nejde při tom jen o mě, snažím se předávat zkušenosti mladším.
Dobře, tak tedy: kolik let byste ještě rád vydržel?
Popravdě už jsem několikrát zvažoval, že skončím. Ale kvůli lidem, jako je současný trenér béčka pan Kurucz a vůbec celé vedení klubu, jsem tyhle myšlenky zavrhnul. Říkají mi, dokud to jde, vydrž a hraj dál. Tak tedy vydržím, dokud mě někdo na tom hřišti neodstřelí.
Takže, dejme tomu, do padesáti?
Proč ne? Chodím hrát také za Kozlovnu zápasy starých gard a vidím tam hráče, kterým je okolo pětapadesáti, Honza Berger či Láďa Vízek. Pořád to umějí pěkně mydlit.
Ono nejde jen o samotný věk, ale i fakt, že nastupujete v útoku!
To je pravda, ale trenér béčka Láďa Kurucz, jemuž říkáme bílý Pelé, mi stále opakuje: ty dozadu nepatříš, musíš dávat góly! Nemám už takovou fyzičku, abych se vracel do hloubi pole, tak hraju jako kdysi hokejista Vláďa Růžička: od půlky hřiště dopředu a nazpátek. Chodí za nás hrát pravidelně kluci z áčka, kteří jsou profesionály, denně trénují, takže to oběhají za mě.
Přitom v minulé sezoně jste už hrál převážně stopera.
Ve své fotbalové kariéře už jsme hrál na všech postech v sestavě, dokonce jsem i chytal. Bylo to v době mého působení v rakouském Riedu, hráli jsme tehdy proti týmu GAK Graz. Jeden gólman byl zraněný, druhý dostal v utkání červenou kartu, tak jsem tam vlezl já.
V zahraničí jste strávil velkou většinu své kariéry, v Čechách se o vás dlouho skoro nic nevědělo…
Kromě Rakouska jsem byl ještě v Holandsku, kde mi dal nabídku druholigový Maastricht. Tam jsme se nakonec nedohodli, odehrál jsem jen pár přáteláků. Chtěl jsem se v osmadvaceti vrátit domů do Čech, v tu chvíli ale přišla přes mého manažera nabídka z Malty. Odletěl jsem tam, aniž bych o malé zemi ve Středozemním moři něco věděl. Jen to, že je dole pod Sicílií. První rok jsem působil ve Sliema Wanderers, další čtyři v FC Valetta.
Takže jste si zahrál i evropské poháry?
Během pěti let na Maltě jsem si zahrál čtyřikrát předkolo Ligy mistrů a jednou předkolo Poháru UEFA. Hráli jsme ve Finsku proti Haka Valkeakoski, kde mě vyloučil český rozhodčí Liba. Hráli jsme v Chorvatsku proti NK Rijeka či v Polsku proti Wronki. Celkem čtyřikrát jsem slavil na Maltě mistrovský titul. Berou tam oslavy titulu v hodně velkém stylu, to bylo snad jako karneval v Riu. Když jsem to viděl napoprvé, ani jsem nevěřil vlastním očím. Jinak na Maltě jsou i šikovní domácí fotbalisté, málokterý z nich ale chce jít ven.
A pak už jste se vrátil domů?
Ano, když mi táhlo na třiatřicet. Hrál jsem divizi za Satalice, usilovali jsme o postup do ČFL. Pak jsem si ještě zkusil regionální ligu v Rakousku, hrál jsem tam za St. Vilibald spolu s bývalým hráčem Dropy Střížkov Romanem Macháčkem. Pak už jsem se vrátil opravdu do Čech. Hrál jsem pod vedením Honzy Bergera v Zelenči, to je kousek za Počernicemi. Pak mě přetáhl Horst Siegl do Blšan. Mezitím už jsem působil od roku 2008 v roli trenéra v Bohemians Praha.
A kdo vás přivedl do střížkovské Bohemky?
Šéf klubu pan Kapr. Známe se dlouhá léta, zamlada byl vynikajícím gólmanem. To jsme ještě hrávali na starém Střížkově. Byl tehdy velmi talentovaným brankářem, ale pak toho nechal.
Bydlíte v Letňanech, takže vám angažmá v Bohemians Praha vyhovuje i z tohoto pohledu vyhovuje, že?
Stoprocentně. Jsem tady rád a chci tu dál odvádět práci, jež bude klubu ku prospěchu. Vychovávat pro klub fotbalovou mládež a pomáhat béčku přímo na hřišti. Jsem tu mezi lidmi, kteří všichni dělají pro klub maximum, od vedení až po maséry či kustody.
Začíná jarní část přeboru, půjdete do ní s ambicemi na prvenství?
Můžeme vyhrát, hodně dělá účast čtyř až pěti hráčů z A-týmu při zápasech této soutěže. Po podzimu ztrácíme na čelo tabulky jen čtyři body, navíc se bude hrát do konce sezony ještě sedmnáct zápasů. Tenhle větší počet utkání bychom mimo jiné také chtěli využít k tomu, abychom měli na konci sezony na svém kontě stovku nastřílených branek. Zatím jich je přesně polovina.
PAVEL MRÁZ
narozen: 31. 8. 1968
klub: Bohemians Praha B
hráčská kariéra: Lokomotiva Praha, SK Motorlet, VTJ Karlovy Vary, LASK Linz (Rak.), SV Ried (Rak.), MVV Maastricht (Niz.), Sliema Wanderers (Malta), FC Valetta (Malta), Pragis FV Plast Satalice, SV Riedau (Rak.), Union St. Willibald (Rak.), SK Zeleneč, Chmel Blšany, Bohemians Praha
Mráz očima trenéra Bohemians Praha B Ladislava Kurucze
„Mrazík je pro náš tým prakticky nepostradatelným hráčem. Navzdory svému věku může nastoupit kdekoliv a kromě vlastní práce pro mančaft je důležitý i tím, že přímo na hřišti předává mladším spoluhráčům své bohaté zkušenosti. Jsem rád, že ho mám v mužstvu.“
Denis Postler
