Vršovický brankář Maha: Nejdřív byl za hlupáka, pak za hrdinu

21. dubna 2015 12:00 » Na začátku zápasu v Třeboradicích by se gólman Vršovic Petr Maha nejraději neviděl, když za jeho zády skončila rána domácího Grznára, která se odrazila od drnu. Jenže pak už mohli fanoušci jen s otevřenou pusou zírat, jak ničí naděje Třeboradic parádními zákroky. Laciný gól přitom na něm mohl ležet jako stín. „Doufám, že mi to kluci odpustí,“ říkal skromně gólman Vršovic po remíze 2:2.

Domácí trenér Tesař řekl, že Grznár dal v zápase gól ze své nejnepovedenější střely. Myslíte si to taky?
Já si myslím, že to byla jeho nejnepovedenější rána za celý půlrok, co jsem zatím viděl.

Rána vypadala jako chytatelná, co se tam stalo?
To je stejné, jako když obránci skočí míč o drn a uteče mu. Tady to je pochopitelně horší, když se to stane brankáři. Gólman je pak za hlupáka, a když se to stane na začátku zápasu, tak to nebylo tedy zrovna nic moc. Pak to má člověk v hlavě, ale musí se s tím vyrovnat.

Myslel jste na to, že Třeboradice doma rozdávaly v poslední době hodně gólů?
Přesně tak, to mi blesklo hlavou.

Jenže nakonec z toho souboje s Grznárem neodešel jako poražený, další gólové rány z trestných kopů jste do sítě nepustil, i za cenu, že jste narazil do brankové konstrukce…
Jsem neskutečně pomlácený. Musím teda ale uznat, že to kope doopravdy výborně a mám před tímhle hráčem neskutečný respekt. Je vidět, že hrál vyšší soutěže. To je jako Poláček z Kopaniny: standardka – třicet metrů od branky a je z toho neskutečný problém. To musí být brankář v maximální pohotovosti.

Příležitostí, aby vás prověřil, měl z trestných kopů Grznár poměrně dost. Co jste na to řekl spoluhráčům, kteří v nebezpečné vzdálenosti faulovali?
Byl jsem na spoluhráče možná trošku naštvanej, říkali jsme si, že si právě na tohle musíme dávat pozor. Kdyby byla jedna nebo dvě, tak se to dá, ale tady mi přišlo, že to na mě posílal snad každých pět minut.

Před poločasem jste nakonec dostal gól od Viktorina, když se prosadil zblízka na zadní tyči. S tím se asi nedalo nic dělat, že?
Bohužel, přišel roh na přední tyč, byl prodloužený na tu zadní a on to tam dorazil. Ještě jsem se snažil skákat, sahám na to, ale nedostanu to ven.

Po přestávce už se spoluhráči polepšili a určitě jste neměl tolik práce. Co stálo za tou proměnou?
Dostali jsme sprdung v kabině a řekli jsme si, že takhle to dál nepůjde. Bylo to bez bojovnosti, nasazení a běhání, takhle se s Třeboradicemi nedalo hrát. Druhá půle už byla z naší strany o hodně lepší. Tahali jsme za delší konec, byly šance na vítězství.

Takže výsledný bod berete, nebo je vzhledem k těm tutovkám v závěru ještě zklamáním?
No, před zápasem, i po první půli, bychom ten bod brali, ale po tom konci, po těch posledních deseti minutách jsme mohli myslet i na víc. Neřekl bych ale, že jsme byli v kabině zklamaní.

Po utkání vás chválil nejen trenér Vršovic Dubovči, ale k dobrému výkonu vám gratulovali i lidé z Třeboradic. To asi značí, že jste chytal hodně dobře, nebo máte ke klubu nějaký vztah?
Nikoho tu neznám, k Třeboradicím vztah nemám. Když to ti lidé říkali, bylo to pro mě milé překvapení.


Výkon gólmana Mahy očima trenéra Třeboradic Jiřího Tesaře
„Chytil tři jasné góly z trestňáku. To bylo klíčové pro vývoj utkání, to rozhodlo o tom, že jsme v poločase neměli větší náskok. Paradoxně dostal od Grznára gól z jeho nejvíc nepovedené střely. U Grznárových trestných kopů už ale Vršovice brankář vážně podržel.“

René Machálek