Vršovice dál vládnou přeboru, trenér Jeřábek chce, aby tým před finišem navýšil náskok

12. dubna 2013 07:00 » Přeborové jaro má za sebou první třetinu a tabulce nejvyšší pražské soutěže dál vládne Union Vršovice. Kdo čekal, že nováčkovi dojde dech, velmi se spletl. Na první příčce se vyhřívá s luxusním náskokem sedmi bodů. „Ani se mi to nechce hodnotit, nechci to zakřiknout. Jsme první už dvacet kol, takže to není náhoda,“ říká pyšně trenér Karel Jeřábek.

Leckdo možná čekal, že vám po vydařeném podzimu a změnách v kádru dojdou síly. Nic takového nepřišlo. Toho si asi hodně vážíte, že?
Pravdou je, že změn bylo hodně. Čtyři hráči odešli, stejný počet fotbalistů přišel. A na poslední chvíli jsme museli ještě udělat brankáře. Novák má přetržený křížový vaz, tak jsme získali Mahu, aby na to Sůva nebyl sám. Jsem rád, že přišel. Celkově jsem ani já nečekal, že to všechno půjde takhle dobře. Ale daří se a snad to vydrží, jsme na zemi.

Možná týmu pomohla i první výsledková facka, kdy jste prohráli na Zličíně, ne?
Tam se nám to nepovedlo, ale na druhou stranu, zase tak špatně jsme nehráli. Na naší hře bylo vidět, že někteří hráči k nám přišli pozdě. Sestava si musela sednout.

Vypadá to, že se to povedlo báječně. Přišly čtyři výhry v řadě…
My chceme vyhrávat, remízy jsou v tříbodovém systému takové tlumiče. Ale pořád si uvědomujeme, že jsme ve třetině jara a každý zápas, který nás čeká, bude těžký. Uvědomte si, že hrajeme přebor a tady nikdy nevíte, kdy onemocní hráč, kdy bude muset do práce. To se prostě může stát, kádry nejsou tak široké, jen rezervy si můžou pomoci posilami z áčka.

Právě tři rezervy, které mohou nabíjet kádr hráči z vyšších soutěží, už máte za sebou. Z těch zápasů máte devět bodů.
Je pravda, že tohle jsme zvládli výborně. Ale zase myslíme na to, co nás čeká. Vždyť v posledních pěti kolech nás čekají týmy z čela tabulky – Libuš, Královice, béčko Žižkova a taky třeba Háje, které na jaře ještě neprohrály. Takže je sice příjemné, že teď vedeme o sedm bodů, byl bych ale rád, kdyby se nám povedlo ten náskok na špici před tímhle finišem ještě trochu navýšit.

Vypadá to, že pořád nejste spokojený. V čem chcete, aby se tým polepšil?
My sice vedeme o sedm bodů, ale pořád s tím prvním místem nepočítáme. Vnímáme to, že naše výhry jsou takové upracované, mnohdy v těch utkáních prohráváme. Tedy ne teď naposledy proti béčku Bohemky. To byl, řekl bych, asi náš nejvydařenější zápas. Tam jsme hráli, co jsme si řekli. To se mi líbilo. I když tady nezávidím kolegovi Kuruczovi. Má to těžké. Každé utkání mu tam chodí noví hráči, tým si nesedne. S ním bych neměnil.

Zmínil jste náročnou závěrečnou třetinu přeboru, ale i teď váš tým čeká zajímavý soupeř: Uhelné sklady, které jsou předposlední, ale dokážou překvapit. Co myslíte?
Tenhle zápas bude mít určitě svá specifika. Soupeř má ve svém středu zkušené hráče, pak tam od nás v zimě odešli Vořechovský a Toman, za třetí se Uhelky zachraňují, takže budou potřebovat v utkání s námi bodovat. My víme dobře, že soupeř umí udělat dobrý výsledek. Ale my jedeme pořád stejně, kluci to mají srovnané v hlavě. Víme, co chceme a jdeme za tím cílem.

Vaši bývalí hráči budou mít určitě v utkání větší motivaci. Dáte si na ně zvláštní pozor?
Motivaci mít budou, ale naši kluci také. Až zápas ukáže, kde je pravda. Uhelky jdou do zápasu vzhledem k postavení s nožem na krku, takže to bude zajímavé utkání. Co se týče Ládi Tomana, tak ten ze zápasu s Královicemi odstoupil kvůli svalovým problémům a uvidí se, jestli nastoupí. Zdeňka Vořechovského známe, jsme na něj zvyklí. Patří k jejich klíčovým hráčům spolu se Zilvarem a Zmeškalem. Byl jsem se na ně podívat. Dá se čekat, že budou ještě silnější než proti Královicím (2:2). Tam měli ještě snad čtyři stoprocentní šance. Víme dobře, že jednoduché to nebude, Uhelky patří v tabulce výš, nehrají špatně. V přeboru ale žádný zápas není snadný. Tedy snad až na Bílou Horu může každý porazit každého.

Kdybych měl shrnout své dojmy z rozhovoru, situace pro váš tým vypadá nadějně, ale šampaňské na oslavu se ve Vršovicích ještě nechladí. Co vy na to?
Že se nechladí určitě. Jedeme pořád stejně, soustředíme se na každý zápas a chceme ho vyhrát. Samozřejmě je mi jasné, že prohrát se může. Ale já klukům říkám, proč by se mělo prohrát teď, tak se třeba může prohrát až za týden. A takhle to jde pořád dokola. Kluci makají a ty dobré výsledky jsou pro ně odměnou. Doufám, že to vydrží, i když víme, že nás čeká ještě hodně práce a těžkých zápasů.

René Machálek