Viktorin viděl Copperfielda, kouzlit se ale nenaučil: Při návratu schytal 8 gólů!

27. listopadu 2013 10:00 » Hodně hořký návrat do přeboru má za sebou třeboradický záložník Petr Viktorin. Nejlepší hráč minulé sezony podle hodnocení trenérů a redaktorů tohoto webu v sestavě svého týmu chyběl kvůli pobytu v zámoří celý podzim, naskočil až v posledním kole. Hodně se těšil, jenže Třeboradice dostaly výprask, se žižkovskou rezervou prohrály 1:8! Viktorin dal jediný gól poražených. „Byla to taková cena útěchy, ani jsem se moc neradoval,“ líčí smutně Viktorin.

Takhle jste si návrat asi nepředstavoval, že?
Kdyby mi někdo dopředu řekl, že dostaneme pět gólů, tak bych se asi smál. Že dostaneme osm gólů, to mě ani nenapadlo. Takhle vysoko jsem nikdy v životě neprohrál. Bylo to zoufalství. Za stavu 1:4 jsme si ještě říkali, že je to hratelné, pořád jsme chtěli hrát, ale jak jsme dostali pátý gól, tak už jsme to otevřeli. Přece za tohohle stavu nevsadíte na defenzivu. Navíc se brzy zranil gólman Drbout. Místo něj šel do hry Željazkov a zachytal skvěle. Určitě ještě další šance chytil.

První zápas v sezoně vám asi pořádně zhořkl…
Kluci mě na začátku vítali. Oni to zkoušeli už v průběhu podzimu, jestli bych nepřiletěl dřív. Ale to nešlo. Teď jsem rád, že jsem zpátky. Když jsem přiletěl, bylo dopoledne a hned o pár hodin později jsem byl na tréninku.

To je jasné, že se na vás tým těšil. Na výsledcích bylo znát, že jste chyběl, nemyslíte?
Já jsem sledoval výsledky i videa ze zápasů. Myslím, že problém nebyl v tom, že chyběl Viktorin. Nikdy to není o jednom hráči. Vypadli ale další kluci jako Jehlička, Čáp. Povinnosti mimo fotbal měli i Rodr a Poláček, bylo složité to lepit. Sestava se pořád dost měnila. Byl to takový začarovaný kruh, kdy to kluci dlouho nedokázali zlomit.

V jakém stavu jste tedy Třeboradice na konci podzimu našel?
V kádru byla řada hráčů, které jsem vůbec neznal, jako třeba Trnka, Hruška, Červenka a taky Šenkeřík.

Toho jste ale nejspíš znal…
Toho ano, z televize. Já jsem věděl, že je u nás. Volal mi to šéf klubu Pavel Kott. Samozřejmě si ho pamatuji z dob, kdy hrál za Slavii a teď naposledy byl na Střížkově v Bohemce. Tahový hráč se vždycky hodí.

Každopádně vás nečeká asi úplně klidná zima, že?
To je pravda. Taky začínáme s přípravou už snad třetího ledna, hrajeme turnaj ve Šterboholích. Budeme se snažit připravit tak, aby jaro bylo daleko lepší.

Co když vám zavolá přítelkyně, ať se za ní zase vrátíte do zámoří. Neutečete?
Ona už se vrátila do Čech, takže nic podobného nehrozí, že bych odjel. Třeboradice mě vykoupily z Kunratic, takže bych jim něco podobného stejně už nemohl udělat. Přítelkyně je navíc hodně tolerantní, nebylo to tak, že jsem do zámoří odjet musel. Já jsem tam za ní chtěl.

Fotbalově jste tam asi strádal. Zahrál jste si vůbec fotbal?
Byl jsem si kopnout na plácku s kamarády. Byli jsme na západním pobřeží v Seattlu, v létě to tam jde, ale později už člověk spíš chodil běhat, nebo do posilovny. A když jsem začal studovat jazyk, tak to už nebylo nic. Poslední měsíc pobytu jsme cestovali.

Byl jste se spoluhráči během pobytu v zámoří v kontaktu?
S klukama jsem si psal, stejně jako se šéfem klubu panem Kottem. Občas jsem se taky kouknul na zápasy. V noci jsem se prostě vzbudil a šel k internetu. Viděl jsem třeba zápas s Vršovicemi.

Co na to říkala přítelkyně?
Ani nevím, jestli věděla, že koukám na fotbal v Čechách. Spíš si myslela, že něco hledám na internetu. Ona brzy vstává, takže chodí dřív spát. To já jsem zase spíš noční pták a vstávám později, takže jsem v noci koukal na zápasy Třeboradic.

V zámoří běží profesionální liga Major League Soccer. Stihl jste zajít na nějaký zápas?
Jak jsem říkal, byli jsme v Seattlu, a když tam přijel New York, tak jsem na utkání zašel. Chtěl jsem vidět Henryho, jenže ten nakonec nenastoupil. Z toho jsem byl zklamaný. Ale ani jinak mě ta soutěž neuchvátila. Hrál první s druhým, ale ta úroveň byla strašná. Připadalo mi to jako třetí liga. Byly ale věci, kdy to bylo jiné.

Jak to myslíte?
V hledišti bylo padesát tisíc fanoušků. Oni svým klubům moc fandí, jsou věrní, mají permanentní vstupenky, jsou na své kluby hrdí. Sami říkali, že zápas, na kterém jsem byl, byl asi nejhorší v celé sezoně. Pršelo, ale to v Seattlu prší často, takže minimálně domácím to vadit určitě nemělo. Ale úroveň tam určitě není tak špatná, vždyť tam v létě jezdí za přípravou Chelsea, nebo Inter Milán a nekončí to nějakými debakly.

Viděl jste i jinou prestižní profesionální soutěž jako NHL nebo NBA?
Byl jsem na baseballu a taky na univerzitní lize amerického fotbalu. Na ty také chodí hodně fanoušků. Kdybych ale měl říct, co byl největší zážitek, tak to bylo živé vystoupení Davida Copperfielda v Las Vegas. To byla pecka.

Las Vegas je městem hazardu. Zkusil jste štěstí?
Ano, to je prostě něco jako nepsaná povinnost. Já těmto věcem nějak nehoduju, ani poker nehraju, ale tady jsem zkusil ruletu i automat. Nevyhrál jsem, nový sponzor Třeboradic ze mě nebude. Tak jsem aspoň některým klukům poslal pohledy.

To musely být pořádné zážitky, fotbal přímo na hřišti vám ale musel chybět, ne?
To tedy ano! Jsem rád, že jsem tady. Moc jsem se těšil. Sice jsme dostali osm gólů, ale to se někdy stane. Vždyť třeba teď Manchester City vyhrál 6:0 nad Tottenhamem a to je anglická Premier League...

René Machálek