Vavruška začal na Žižkově výhrou. Cítím obrovskou chuť do práce, říká

10. ledna 2017 07:00 » Nevyhrál mistrovský zápas o body, přesto byl spokojený. Aby ne. Dobrý start, to se vždycky počítá. Trenér David Vavruška vedl poprvé v zápase Viktorii Žižkov a jeho svěřenci ho potěšili vítězstvím nad špičkovým třetiligovým týmem Olympia Hradec Králové 2:0. „Vždycky je příjemnější, když se začne takhle,“ usmál se kouč, který do sedmého týmu FNL přišel krátce před Vánocemi.

Půl roku jste byl bez angažmá. Jak moc vám trénování chybělo?
Chci být upřímný. A tak musím přiznat, že ani moc ne. Já jsem trénoval hodně dlouho a cítil jsem, že jsem tu pauzu asi potřeboval. Že bylo třeba, abych z toho kolotoče na chvíli vystoupil. Věděl jsem, že mi to může jen prospět, když se člověk podívá na fotbal s odstupem. Chodil jsem po fotbalech a na všechno koukal z jiné strany, bylo to hodně zajímavé.

Byla nabídka Viktorie nejhezčím vánočním dárkem?
Samozřejmě to bylo zajímavé, ale já musím přiznat, že jsem měl hodně rozporuplné pocity. Věděl jsem, že mužstvo dobře fungovalo, a tak mě potěšilo, že jsem tu nabídku dostal. Na druhou stranu byl trenérem Zdeněk Hašek, můj dlouholetý kamarád. Takže jsem o hodně věcech přemýšlel a určitě jsem nejásal. Nakonec jsem kývl hlavně kvůli Michalu Dymlovi. Cítil jsem, že jsem pro něj varianta číslo jedna. Ale nevěděl jsem úplně jistě, že už je ten čas, abych se k trénování vrátil. Sešel jsem se pochopitelně i s panem Rývou.

Takže jste na nabídku kývl a nebyl jste přesvědčený, že už jste připravený na návrat?
Bylo to tak. Bylo to hodně na hraně. Ale teď, když se všechno rozjelo, už vím, že to byl dobrý krok. Cítím, že to bylo správné rozhodnutí. Už mě všechno pohltilo. Je tady rodinné prostředí a já cítím obrovskou chuť do práce.

Na klubových stránkách jste přiznal, že jste kromě jiného v době bez angažmá chodil hodně po fotbalech, byl jste i na Žižkově?
Samozřejmě, že ano. Viktorka hraje dopoledne, což je dobrý čas. Nekryje se to s jinými zápasy. Ale v tu dobu mě ani nenapadlo, že bych měl dostat z klubu nabídku. Já takhle nepřemýšlím. Určitě nechodím tam, kde se týmu nedaří, s tím, aby si mě třeba někdo všiml. To vážně ne. A určitě nikomu nepřeju, aby se nedařilo. Tady jsem navíc viděl, že na Žižkově to všechno dobře funguje.

Ve volnu jste studoval i mentální koučink. Co vás k tomu vedlo?
Tahle oblast mě baví, já jsem mentální koučink i v Praze vystudoval a mám licenci. Nevybavuji si, že by třeba studium trenérské profilicence bylo tak náročné jako tohle. Byl jsem moc rád, že jsem to udělal. Pro mě ale obecně platí, že se rád vzdělávám.

Také jste se zaměřil na studium jazyků. Jakou řeč jste piloval?
Já umím německy a myslel jsem si, že s tím vystačím. Jenže, když jsem byl v první lize, tak je tam hodně hráčů, co mluví anglicky. A to je pak takové neosobní, když to někdo překládá. Chtěl jsem s hráči mluvit sám, cítil jsem, že mě to limituje. Na angličtině už jsem pracoval v době, kdy jsem trénoval v Teplicích. V létě jsem byl i na Maltě, abych angličtinu vylepšil, dělal jsem na tom docela intenzivně.

A povedlo se?
Teď v prosinci jsem byl v cizině a musím říct, že jsem se domluvil v pohodě. Koukám na filmy, čtu knížky. Fakt to byla docela odměna za to, co jsem studiu dal. Všechno jsem zvládl.

Pojďme zpátky k Žižkovu. Stihl jste se potkat s vaším předchůdcem Zdeňkem Haškem, případně jaké dojmy zatím z týmu máte?
Známe se opravdu dlouho. Ale v tuhle dobu jsme se osobně nepotkali, ani neřešili fotbalové věci. Pokud jsme se bavili, tak jen v osobní rovině a o věcech mimo fotbal. On každopádně ví, že já bych proti němu nikdy nešel, nic bych neudělal.

Tým přebíráte na sedmém místě tabulky. Kam by se Žižkov měl pod vaším vedením posunout?
Tady to určitě není jen o mně. Na Žižkově je to o týmové práci. Hodně práce odvedl Michal Dyml i všichni další lidé okolo týmu. Naším úkolem je nebortit to, co fungovalo. Navázat na to a některé věci, které jsou rozpracované, nechat dozrát. Aby třeba za pár let, nebo prostě po nějakém čase, který nechci konkretizovat, byla Viktorka připravená posunout se výš.

Ve výhledu by asi Žižkovu první liga slušela, že?
Ve Viktorce se mi líbí, že se tady nevykřikuje. Co, kdy a jak bude. Tady se prostě na těch věcech dělá. Všichni si jsou vědomí toho, že jsou určité limity, které klub má. Ale taky je jasné, že má svůj potenciál. Já věřím, že se tenhle cíl splnit povede. Ale všichni vnímáme, že všechno má svůj čas. Nechceme, aby Viktorka do první ligy na rok skočila a pak zase hned šla zpátky. Musí to být vybudované na pevných základech.

Jak moc velký zásah do kádru bude třeba?
Tady bude hodně záležet na odchodech z klubu. Myslím, že tým byl skládaný správně, jde do rychlosti. Když mám v tuhle chvíli mluvit o nějakých změnách, tak to bude tak, že určitě nekoupíme hráče za tři miliony. Klub má určité ekonomické limity. Půjde o to, aby hráči splňovali charakterově, co od nich čekáme. K tomu je tady kritérium, že tým jde do rychlosti. Každopádně nebudeme kádr nafukovat. Ale hráče zkoušíme a záleží jen na nich, jak se ukážou.

Na testy do slovenského Ružomberoku odešel Šandera, jeden z důležitých hráčů…
Stane se, že hráč prostě vyletí a vzbudí zájem ve vyšší soutěži. Odvedl v klubu dobrou práci, pomáhal klubu v těžších časech, takže by byl nesmysl, aby mu Žižkov nyní bránil, aby to zkusil jinde. Je ale také jasné, že pokud se tam chytí a zůstane, tak nám bude chybět.

Do role asistenta angažoval klub Michala Noska. Proč padla vaše volba právě na něj?
Znám ho. Dělal asistenta Jindrovi Trpišovskému a myslím, že si tu šanci zasloužil dostat. Je to člověk, na kterého je ve všech směrech spoleh.

Co vám ukázal první přípravný zápas s Olympií?
Projev týmu byl hodně zajímavý. Líbilo se mi, jak k zápasu hráči přistoupili, všechno bylo v pořádku. Kluci odvedli profesionální výkon. Někdo by si mohl říct, že je to jen příprava. Ale já to beru tak, že když některé věci neděláte naplno, tak se vám to později může vymstít a pak to nemusí fungovat ve chvíli, kdy to budete potřebovat. Takže jsem byl vážně spokojený.

Jak moc vám ten zápas znepříjemnily mrazy, které nyní v Česku panují?
Samozřejmě to není nic moc příjemného, hlavně pro kluky. Už podobné věci ale zažili a zvládli to. V Hradci Králové se kvůli zimě měnil výkop zápasu, aby byl mráz mírnější. Jestli se to povedlo, tak o dva, tři, čtyři stupně. Ale určitě bylo lépe než před obědem. Musím v tomhle směru poděkovat i hradeckému klubu, protože hřiště bylo výborně připravené. Jak jsem říkal, s naším výkonem jsem byl spokojený a věřím, že kluci budou stejně dobře pracovat i dál.

René Machálek