V Třeboradicích končí trenér Nekolný, myslí na pozici manažera
8. prosince 2014 07:00 » Osmé místo a jedenadvacet bodů, to je podzimní vizitka přeborových Třeboradic - klub z okraje metropole čekal od první poloviny sezony víc. Vylepšit postavení se na jaře bude snažit nový trenér. Ve funkci totiž skončil Stanislav Nekolný, jasno o jeho odchodu prý bylo už nějaký čas. „Bavili jsme se o tom se šéfem klubu už nějakých čtyři, pět kol. Spíš se řeší, zda budu v klubu pokračovat v nějaké jiné roli,“ říká Nekolný.
Proč jste se rozhodl v pozici trenéra skončit?
Byl jsem u týmu už docela dlouho. Přitom jsem se dostal k trénování víceméně náhodou a nakonec z toho byl rok a půl. Už jsem cítil, že by to chtělo změnu. Chyběla tam motivace, drajv. Uvědomil jsem si, že tohle vážně není moje role, jakou bych chtěl u fotbalu mít. Proto si myslím, že bude lepší, když přijde někdo nový a bude to i impulz pro mužstvo.
Takže jste neplánoval, že se přesunete definitivně na trenérskou lavičku?
To mě fakt ani nenapadlo. Myslel jsem si, že to bude pomoc na půl roku. Snažil jsem se připravovat tréninky, aby to kluky bavilo, a není to nic moc jednoduchého, nějaký čas to člověka stojí. Ta práce mě bavila, ale už toho bylo fakt dost, přišel čas pro změnu.
Kariéru trenéra, který se bude posouvat výš a výš, jste tedy definitivně zavrhl?
Trenéřina je hrozná řehole. Já si myslím, že je správné, když se budou výš posouvat kluci, co si dělají licence. Prošli si tímhle řemeslem třeba od žáků. Je to vážně piplačka a já si myslím, že kdybych tam měl zůstávat, tak to není vůči těmhle klukům fér. Mají dostat prostor ti, co mají vzdělání, šprtají se na to, aby udělali zkoušky. Fakt to není jednoduché. Zájemců o trénování je hodně a vyvolených málo.
Jaká role by vám tedy ve fotbale seděla?
Já už jsem během podzimu třeba domlouval s Bohemians Praha, kdo z hráčů přijde na zápas k nám. Myslím, že právě tyhle manažerské povinnosti by byly parketa pro mě. To by mi vyhovovalo.
Takže od fotbalu odcházíte?
Já jsem hrál jako stoper na podzim v Měchenicích a chtěl bych tam působit i dál. Nějakým způsobem bych tam pomáhal. Bylo to docela hodně náročné, když jsem stíhal oba zápasy během víkendu. Když si k tomu přidáte nějaký rodinný život, bylo toho dost.
Slyšel jsem dobře, že jste hrál stopera? Vždyť jste většinu kariéry strávil v roli gólmana…
Že bych šel do branky, to už vůbec. Ale na stoperu mě to bavilo. Navíc se tam musí běhat, což mi taky vyhovuje.
To pak ale vypadá na definitivní konec v Třeboradicích, ne?
My jsme se šéfem klubu Pavlem Kottem v pohodě. Určitě to není nějaký problematický rozchod. Co se týče mého asistenta, uvidíme, zda bude pokračovat on. Záleží, jak se dohodne s mým nástupcem.
Když se za trenérskou štací v Třeboradicích ohlédnete, co na ni říkáte?
Víte, nebylo to úplně jednoduché. V klubu jsem hrál. Kluci mě brali jako kamaráda a já jsem věděl, že nemá cenu si před nimi na něco hrát. Ten přechod z pozice spoluhráče do role trenéra je složitý. Ale jestli to myslíte tak, jestli bych třeba udělal něco jinak, tak asi nic zásadního bych neměnil.
Takže to berete jako zajímavou zkušenost?
Určitě. Nabídlo mi to zase jiný pohled na fotbal. Některé věci mě překvapily, třeba to, že kluci přijdou na fotbal a jsou otrávení. Podle mě by měli hrát pro radost. Navíc v Třeboradicích měli možnost hrát o zajímavé prémie, ale někdy mi to připadalo, že je to některým hráčům tak nějak jedno a do zápasu třeba nedali všechno. Fotbalisté jsou v Třeboradicích dobří, ale na půl plynu to ani v přeboru nejde.
To vás muselo štvát…
Stejně jako to, že jsme dělali hodně individuálních chyb. Když nad tím teď tak přemýšlím, tak jednu věc bych udělal jinak: možná bych víc tlačil na vedení, aby se pokusilo sehnat nějakého střelce. Z Bohemky sice chodili hráči, ale střelec nebyl. Když si promítnu, kolik šancí jsme v zápasech měli a co jsme nedali, to bylo neskutečné...
V kádru jste měl exligistu Zdeňka Šenkeříka, ten vám nestačil?
Já jsem měl k němu velkou úctu, ve fotbale něco dokázal, hrál Ligu mistrů. Hodně věcí jsem s ním řešil, vždycky jsme si promluvili. Ke Zdeňkovi by se mi hodil ještě důrazný, rychlý hráč.
I když vaše angažmá trvalo rok a půl, budete mít na co vzpomínat. Třeba na dlouhou sérii bez výhry z minulé sezony, kdy byly Třeboradice remízovým králem…
To bylo obtížné i kvůli tomu, že se mě na to každý ptal. Já jsem kvůli tomu řadu nocí vůbec nespal, nebylo to příjemné. Já si vůbec nedovedu představit, co prožívají trenéři v lize, kde je ten tlak daleko větší než někde v přeboru. To bych byl nejspíš ve čtyřiceti hodně rychle šedivý.
Přebor jste hrál, teď jste v něm působil v jiné roli. Jak se pražská soutěž za ta léta změnila?
Myslím, že se přebor hodně vyrovnal a podle mě je to taky teď hodně kvalitní soutěž. Podívejte se třeba na Přední Kopaninu, kterou táhne Pešír, hraje tam Poláček. To je kvalita. Když se podíváte na špičku přeboru, mohla by podle mého hrát s divizí vyrovnané zápasy.
René Machálek
