V dresu Hájů trápil Uhelné sklady. Teď stojí Fedič na druhé straně
27. srpna 2010 07:00 » Velmi zajímavý souboj se rýsoval na sobotní dopoledne ve 2. kole přeboru: Uhelné sklady hostí Háje, které však do Košíř přijedou bez svého kapitána – Radek Fedič totiž před sezonou přestoupil právě do Uhelných skladů. Z obrany Hájů se přesunul na hrot soupeře, ale své bývalé spoluhráče ohrožovat nebude. „Měl jsem už dopředu naplánovaný prodloužený víkend mimo Prahu, takže na ten zápas bohužel nebudu,“ vysvětluje Fedič, který jel místo utkání kempovat s kamarády.
Na první pohled se může zdát, že Fedič zvolil termín volna schválně, aby se vyhnul přímé konfrontaci s klubem, kde poslední čtyři roky patřil k oporám. „Tak to vážně není,“ ujišťuje Fedič. „Proti Hájům bych nastoupil hrozně rád, to mi věřte. Mám tam spoustu kamarádů, mělo by to pro mě hodně velký náboj. V poslední době jsem tam hrál v obraně, teď bych proti klukům, s nimiž jsem nastupoval, hrál jako útočník.“
Termín dovolené už ale nešel změnit. Fedič si ho totiž s přáteli domluvil ještě dřív, než se dohodnul s Uhelnými sklady. V tu chvíli ještě hájil barvy Hájů, podíval se na rozpis a rozhodl se, že oželí právě tento souboj. Po přesunu do jiné kabiny ale možná trochu lituje. „Musím si počkat na jarní zápas na Hájích,“ usmívá se Fedič, který má v Uhelných skladech hostování na rok.
Jeho hostování bylo jednou z nejzajímavějších letních událostí v nejvyšší pražské soutěži. „Z Hájů jsem v žádném případě neodcházel ve zlém, nebyl tam problém. Naopak, pořád jsem v kontaktu s klukama, v tomhle týdnu jsem si volal i s trenérem Slabým,“ říká. „Chtěl jsem jen zkusit něco nového a jiného. Uhelky přišly už průběhu minulé sezony, že by měly zájem. Já sám rozhodně nový klub nehledal. Přišla konkrétní nabídka, po posledním kole jsme si sedli a domluvili se.“
Fedič si pak hned vyslechnul od (dnes už bývalých) spoluhráčů, jak se na souboj s ním těší. Jenže k němu nedojde. Exkapitán Hájů tak aspoň bude na dálku fandit. Jenže komu vlastně? Rok teď bude hájit barvy Uhelných skladů, patří ale stále celku z Jižního Města.
„To je snad jasné,“ reaguje bez váhání. „Tři body musí zůstat doma, jiný výsledek neberu. Kdyby Háje na Uhelkách něco uhrály, asi bych to poslouchal hodně dlouho, až do toho dalšího zápasu,“ tuší Fedič.
Ovšem statistika z posledních dvou sezon hovoří spíš pro Háje: ze čtyř zápasů jednou vyhrály a třikrát duel těchto soupeřů skončil remízou 1:1. Doma přitom dvakrát vyrovnaly v závěrečných minutách, venku jednou o výhru přišly jen vlastní nemohoucností v proměňování tutových šancí.
O jediný triumf nad Uhelnými sklady se tak před dvěma roky postaral právě Fedič. Z přímého kopu dal na jejich hřišti gól na 1:0, v závěru pak ještě kuriózně neproměnil penaltu, i když místo vyloučeného gólmana musel do branky útočník Hnát. Ten jeho pokus lapil. „S Ondrou jsme se ještě o tomhle nebavili. Doufám ale, že si teď Uhelky povedou proti Hájům líp. Je pravda, že když jsem byl v Hájích, na Uhelky se nám dařilo. Teď se to musí změnit. Beru výhru, klidně 1:0, hlavně výhru. Určitě si zjistím poločasový výsledek, pak budu čekat na konec. A po něm asi přijdou na řadu pozápasové dojmy. Mám nabitý telefon,“ směje se Fedič.
Ještě před odjezdem z Prahy radil trenérovi Miroslavu Pauříkovi, jak se na Háje nachystat. „Něco jsem mu o Hájích řekl, ale tím, že odešel Pepa Bičaník do Motorletu, ztratily velkou útočnou sílu.“
V tu naopak doufají na Uhelných skladech. Duo Hnát – Fedič by mělo patřit k tomu nejlepšímu v přeboru. „Nejlepší duo by bylo Hnát – Zilvar, já můžu hrát na všech postech. Nemám žádné střelecké cíle, chci být hlavně prospěšný týmu,“ tvrdí Fedič, jehož na Uhelných skladech velice potěšila jedna věc, pro většinu fotbalistů docela běžná. „Strašně se těším na přírodní trávu. To je slast. Na Hájích se v poslední době hraje i trénuje na umělce, já mám fotbal spojený s trávou. A tady na Uhelkách je výborná. Na začátku jsem se cítil, jako bych s fotbalem začínal, míč mi pořád odskakoval. Už jsem si ale zase zvyknul. Snad budeme hrát hezký fotbal v popředí tabulky,“ přeje si.
ASPOŇ MI RADEK NEDÁ GÓL, SMĚJE SE BRANKÁŘ HÁJŮ TLUSTÝ
Gólman Martin Tlustý seděl v kabině Hájů právě vedle Radka Fediče, na hřišti pak k němu měl velmi blízko, protože si ho před sebou dirigoval, když Fedič zaskakoval jako stoper. Teď měl Tlustý čelit Fedičovi-útočníkovi v přímém souboji na Uhelných skladech, kam se jeho kamarád přesunul. „Je někde na vodě, škoda. Na druhou stranu, kdyby mi dal gól, to bych pak asi poslouchal dlouho,“ říká Tlustý.
Jak vaše kabina přijala fakt, že Radek Fedič v sobotu nenastoupí?
S Radkem je v kontaktu víc kluků z kabiny, takže to samozřejmě dobře víme. Že bychom mu psali nějakou hromadnou esemesku za všechny, to ne. Kdo chce, napíše mu sám. Heců je před tímhle zápasem určitě dost.
Překvapilo vás, že odešel do Uhelných skladů, tedy k přímé konkurenci?
Ani ne, nějaké signály o jeho odchodu už byly dřív.
Ale chybět vám asi bude, ne?
Snad zas o tolik slabší nebudeme, přišli kluci z dorostu, musí se otrkat, trochu se sehrát, ale měli bychom zase hrát někde uprostřed tabulky. I když je pravda, že s Radkem a Pepou Bičaníkem odešlo dohromady přes 30 gólů. To se asi projeví. Bylo to vidět i v našem prvním zápase proti béčku Bohemky. Na gól se hodně nadřeme.
Naštěstí mají Háje vás. Právě vy jste se postaral o jediný gól proti Bohemians Praha B, když jste už v 5. minutě proměnil penaltu. Kolik gólů v této sezoně plánujete?
Já se dopředu kromě penalt nedostanu, ale snad něco přidám, když bude možnost. Penalty jsem kopal i v minulé sezoně, pak to ale převzal Pepa Bičaník, který se chtěl stát nejlepším střelcem přeboru. Není to tak, že bych byl jediný, kdo může v našem týmu penalty kopat. Je tam spousta šikovných kluků, třeba Venca Hruška je zahrává výborně.
Trenér Slabý ale už dřív říkal, že výběr penaltových střelců je na vás. Když tedy budete chtít, můžete chodit pořád, ne?
Mám jenom poradní hlas, na tréninku penalty zkoušíme, já chytám i kopu. Ale je pravda, že když je budu dávat, nemusel by se exekutor měnit (usmívá se). Uvidíme, kolik penalt budeme kopat. Ona se taky každá nepovede.
V sobotu hrajete na Uhelných skladech, s nimiž jste čtyřikrát v řadě bodovali: jednou jste vyhráli, jednou byli hodně blízko výhře a dvakrát jste soupeři sebrali výhru v samém závěru. Věříte si na tohoto soupeře?
Nálada v kabině je po první domácí výhře velmi dobrá, docela si věříme. Minimálně pro bod si na Uhelky jedeme. My máme každou sezonu dva nebo tři zápasy na začátku velmi dobré, pak trochu odpadneme.
Čím to?
Nevím, možná máme nějaký začátečnický elán, který pak opadne. Ale konkrétně na Uhelky se nám tradičně daří, všichni o tom víme, máme to v hlavách a pokusíme se na dobré výsledky z jejich hřiště navázat.
-tru-