Umím rozdat i přijmout, ale nikdy nejedu na saních, říká Žižka
20. prosince 2016 07:00 » Nešťastná třináctka? Ale jděte. Michael Žižka, tvrďák ze Zbraslavi, nasbíral za podzim právě třináct nominací na nejlepšího hráče zápasu. Nikdo jich nemá víc. Pětatřicetiletý borec se zkušenostmi z ligy si toho váží, ale víc ho těší úspěchy týmu. „Za ty nominace je člověk samozřejmě rád, ale víc sledujeme s týmem tabulku. A tam to mohlo být lepší,“ vykládá Žižka.
Působil jste ve vyšších soutěžích, stejně vám to ale nejspíš udělá radost, když vás trenér nebo redaktoři webu PFS takhle ocení. Vnímal jste, že se objevujete mezi nejlepšími?
My vážně v týmu nekoukáme na to, kdo je v tom kterém zápase nejlepší. Zajímají nás výsledky, když vyhrajeme, tak máme radost. A pokud se vyhraje, není to zásluha jednoho hráče. Takže i na tom mém ocenění má zásluhu celý tým, všichni spoluhráči.
To je pravda, ale na druhou stranu jste dobré výkony korunoval osmi vstřelenými brankami. Co na tuhle kanonádu říkáte?
Dali jsme si před sezonou nějaké limity. (směje se) A já jsem počítal, že bych mohl dát třeba tři, čtyři góly. A nakonec jich bylo osm. No ale byly tam nějaké penalty. Jsem v týmu mezi nejzkušenějšími hráči, tak jsem na ně chodil. Přece tam nepošlu ty mladé, vzal jsem to na sebe.
A byla z toho povedená gólová série…
Úžasná. Mají na ní velký podíl spoluhráči. Penalty byly na Krále, Sýkoru, takže vždycky půlka toho mého gólu jde za nimi. Oni to všechno udělají a já pak dám gól.
Na druhou stranu jste také sbíral žluté karty. Na každý gól pomalu připadá jedna. Nebrousíte to na hřišti až moc?
Gólů mám osm, žlutých karet sedm. Ale nejhorší, co se týče karet, teda nejsem. Je tam Král, co má šest žlutých a jednu červenou a taky Konečný, co má dvě červené. Na té mojí sbírce se podepisuje i to, že se z pozice kapitána zastávám spoluhráčů u rozhodčích. My přitom právě na tyhle karty za mluvení máme v kabině sazebník, takže jsem si to na podzim docela zaplatil.
Já bych ale řekl, že na hřišti vynikáte právě důrazem. Soupeři nic nedarujete a oni pak na vás také mají spadeno. Vnímáte to?
Za fauly mám dvě nebo tři žluté karty. Vznikne to tak, že člověk jde do míče skluzem a u toho třeba vezmu i soupeře. Ale není to tak, že jedu deset metrů na saních a soupeře vystřelím do první řady mezi diváky.
Důrazná hra je ale podle vašeho gusta, že?
To se ví, že takovou hru mám rád. A platí, že umím rozdat i přijmout. Miluju, když je to v zápase o soubojích a určitě nebrečím. Jasně, že to soupeři vědí. Na hřišti si to rozdáváme, ale všechno je to férové, za tím si stojím.
Stejně jste asi rád, že se za žluté karty v přeboru nestojí, že?
Je pravda, že když jsem hrál v Bohemce, tak tam jsem jich jednou nasbíral dvanáct. A to jsem si odstál. Myslím, že jsem rád nejen já, že se za žluté karty v přeboru nestojí. Týmy nemají tolik hráčů, takže jim kvůli žlutým kartám hráči nescházejí. Na druhou stranu jsem rád, že jsou tam dané tresty za červené karty. Zdraví hráčů se musí chránit.
Nominace na nejlepšího hráče jste sbíral na Zbraslavi i za předchozího trenéra Vašuta. Jak se Zbraslav změnila pod vedením kouče Vnoučka?
Když tu byl trenér Vašut, bylo to hodně jiné. Všude jsou ale nějaké plusy a mínusy. Máme to těžší v tom, že s panem Vašutem odešli někteří kvalitní hráči. Současný trenér je víc komunikativní, my staří hráči za ním stojíme. Víme, že dokáže zvýšit hlas, ale taky si promluví s kýmkoliv v týmu. Nový trenér třeba podřizuje tréninky víc požadavkům hráčů, třeba z časového hlediska, aby stihlo přípravu víc kluků. Nebo když třeba prohrajeme, tak si po zápase sedneme a všechno se probere. Je do toho víc zapálený, je víc do party. A co se týče mojí role, tak se počítá s tím, že mu ošéfuju obranu. O to se snažím.
S podzimem v podání Zbraslavi jako celku ale spokojený moc nejste, že?
Nám se ve třetím kole vážně zranil záložník Ondřej Sedláček, urval si vaz v koleni a je na rok mimo hru. To pro nás je určitě hodně citelná ztráta. Pak se tam přidaly nějaké delší nemoci, angíny. Jestli jsme hráli na podzim v plné palbě snad pětkrát, tak to bylo moc. Máme dvaadvacet bodů, jsme sedmí, a čeká nás hodně práce.
Jaro by mělo být lepší?
Máme určitě co dohánět, chceme dopadnout lépe než na podzim. Je třeba, aby se uzdravili kluci, dobře se potrénovalo, chceme skončit do pátého místa.
Kolika góly na jaře pomůžete, stanovil jste si nějakou metu?
Samozřejmě se budu snažit střílet dát, když bude šance jít na penaltu, půjdu. Ale když budeme mít víc bodů, tak ať ty góly dává kdokoliv, klidně trenér z lavičky. (směje se)
Mimochodem v ideální jedenáctce přeboru jste se ve stoperské dvojici ocitl s Pavlem Bestou, dalším exligistou. Neslušela by téhle dvojici nějaká vyšší soutěž?
S Bestičem jsme proti sobě hráli zrovna v posledním podzimním kole, taky jsme si pak popovídali. Něco máme za sebou, ale věk prostě nezastavíte. Já se hodně věnuji rodině. Už to není na to, aby člověk někam dojížděl. Před rokem jsem nějakou nabídku měl, ale odmítl jsem ji. Dneska už vám nikdo smlouvu na pět let nedá a něco bourat kvůli půlce sezony... Ne. Navíc na Zbraslavi trénuji i dorost, v klubu jsem spokojený. Jen se musíme ještě dobře připravit na jaro, zlepšit účast na trénincích a celkově se polepšit. Aby z toho bylo to umístění do pátého místa.
René Machálek
