Újezd Praha 4 vytáhl na Satalice trumf: reprezentační kouč Bílek se blýskl hattrickem

3. listopadu 2011 07:00 » Újezd Praha 4 se už podruhé v sezoně v B skupině I. B třídy blýskl osmibrankovou kanonádou. Tentokrát mužstvo vedené trenérem Milanem Škodou vyhrálo přestřelku se Satalicemi 8:5. Vítězové jsou v tabulce na páté příčce. Trenér by chtěl ale ještě výš. „Dnes a denně o tom s hráči mluvím. Kdo si chce jít jen zahrát, může hrát doma se ženou piškvorky. Já jsem maximalista. Chtěl bych, abychom byli lepší,“ neskrývá odhodlání Škoda.

Na klubovém webu jste poslední zápas komentoval tak, že jste přežil několik infarktů. Jak jste si tedy duel, kdy jste nemohl nastoupit, užil v roli trenéra?
Připomínalo mi to ženský tenis. Jako třeba když hrála Petra Kvitová ve finále Turnaje mistryň, kdy vedla v prvním setu 5:0, a pak nechala soupeřku vyrovnat a nakonec vyhrála. Stejně tak se vyvíjel náš zápas, jen ten náskok jsme měli jiný. Tomu zápasu dominovaly útoky, ale nelze říct, že by propadly obrany. Jen to prostě měly složitější, když se hodně útočilo.

Na zápas jste vytáhl z rezervy útočný trumf v podobě reprezentačního kouče Michala Bílka, který obvykle hraje za rezervu. Jak jste s ním byl spokojený?
Michalu Bílkovi tenhle zápas vyšel parádně. Dal tři góly a ještě na nějaké přihrál. On, stejně jako já, jsme už chtěli hrát jen za béčko, kde je taky výborná parta. Ale máme hodně marodů, v klubu je asi 35 registraček, ale k dispozici je daleko méně hráčů. Tak jsem Michala požádal, zda by nepomohl. Když nemá zdravotní potíže, tak přijde, nemá s tím problém. Takže si v pátek kopl za béčko a zazářil u nás.

Jakou roli mu na hřišti přidělujete?
Jeho místo je před zálohou. Nemůžu od něj čekat, že bude jezdit po zadku, ale jeho přínos je ohromný, když ho lidi v ofenzivě pochopí. On dokáže dát z první balon do ideálního prostoru a rázem je z toho velká výhoda, přečíslení. Navíc je tam jeho výborná kopací technika, to se prostě nezapomíná.

Po přestávce si Újezd vypracoval náskok, ale zápas jste si zkomplikovali. Co se stalo?
Ve druhé půli jsme vedli už 7:3, jenže během chvíle to bylo 7:5, a pak Satalice měly i další šance. Kdyby to skončilo 7:7, možná by se nikdo nemohl divit. Ale nakonec jsme to zvládli a vyhráli jsme 8:5. Takové utkání se snad muselo líbit fanouškům, na takový fotbal budou chodit. Já jsem spokojený vždycky, když padají góly. To platí tady, i pro první ligu, kde po dvou porážkách Sparty bude zase o co hrát.

Takže jste nebyl naštvaný na obranu vašeho týmu? Pět inkasovaných gólů je docela dost, ne?
Já jsem naštvaný na tým snad jen ve chvíli, když vidím, že kluci na něco mají a na hřišti to neodevzdají. Člověk bere, když se třeba prohraje s lepším soupeřem, to mu tolik nevadí. Ale po zápase na Hájích s jejich béčkem jsem byl naštvaný, tam jsme prohráli. Když se nedaří dvěma hráčům a ti ostatní jedou naplno, tak se to nějakým způsobem možná schová, ale když má výpadek šest, sedm lidí, tak to prostě vidíte. Když pak ztratíte body, tak vás to mrzí a štve.

Soutěž je plná překvapivých výsledků, porážkám se nevyhnou ani nejlepší týmy. Čím si to vysvětlujete?
Jsme na úrovni I. B třídy, kde je hodně vidět, když třeba ze sestavy vypadnou dva, tři hráči. To prostě musí být vidět. Ale je fakt, že když vidíte výsledky, je to někdy trochu na palici, je to houpačka. Na druhou stranu: doba se hodně změnila, je to v mnohém složitější. Dřív byl fotbal číslo jedna a leckde vás v práci třeba uvolnili, když byl zápas. Dneska je zaměstnání na prvním místě.

Snažíte se týmu ordinovat útočnou hru. Je vaším trenérským krédem soupeře přestřílet?
Dáváme hodně branek a mám radost, když nám to směrem dopředu jde. Dali jsme víc gólů, než jsme dostali. Střílení gólů je smysl fotbalu. Já chci, aby padaly góly, chci vyhrát, jsem maximalista, i kdybych měl hrát třeba kuličky. Já radši vyhraju 8:5, než aby to skončilo 0:0 nebo 1:1. Mimochodem: zatím jsme ani jednou neremizovali. Taky je pro mě důležité, že kluci pochopili, že se dá se zápasem něco udělat, i když se prohrává třeba 0:2. Už se nám povedlo takové utkání otočit. Kluci vidí, že to jde.

Jaké cíle tedy stavíte před svůj tým do konce podzimu a pro zbytek sezony?
Čekají nás teď na podzim už jen dva zápasy a chtěl bych, abychom je odehráli slušně. Určitě bych chtěl, abychom se dostali v tabulce výš. Ale favoritem na postup je pro mě béčko ČAFC, to když bude chtít nahoru, tak by si to asi uhrálo. My se budeme soustředit sami na sebe. Budeme chtít skončit co nejvýš. Když se uzdraví marodi, tak si myslím, že by tady hráčský materiál na vyšší příčky byl.

René Machálek, editor agentury Mediafax

Kompletní fotogalerii ze zápasu Újezd Praha 4 - Satalice od Ladislava Nussbauera najdete ve zpravodajství, sekce fotogalerie!