Újezd nad Lesy vyhrál nad poslední Hostivaří. Trenér Šebesta tým poprvé v sezoně pochválil

12. října 2012 07:00 » Když Újezd nad Lesy vsadí na trenéra Václava Šebestu, dá se čekat, že se v klubu bude hrát dobrý fotbal a bude na špičce tabulky. Na první místo se tým, který se v minulé sezoně poroučel z přeboru níž, vyšvihl po 7. kole I. A třídy/A. „Je jasné, že bychom chtěli zpátky do přeboru. Vedení nás netlačí. Když bude šance, pokusíme se jí využít hned,“ prohlásil Šebesta.

Minulou sezonu jste končil na lavičce Kunratic, které také sestoupily, proč jste se nakonec rozhodl odejít do Újezda nad Lesy?
S Kunraticemi jsem dokončil sezonu a rozloučili jsme se. Zkoušel jsem oslovit nějaké hráče, zda by tam nešli, ale kývl jen jeden, tak jsem se rozhodl odejít. Určitě jsem na ně neudělal nějaký podraz a nechci, aby to vypadalo, že teď mluvím nějak proti nim. To vůbec. Jen doplatily na to, že tam tři čtvrtiny hráčů byly na hostování a konec sezony podle toho vypadal. Takže jsem dal přednost Újezdu, kde už jsem působil a je to moje srdeční záležitost.

Co ještě rozhodlo pro Újezd?
Od klubu jsem měl nabídku nějaký čas a vedení mi slíbilo, že většina hráčů zůstává a navíc se posune do kádru hodně dorostenců. Já hodně sázím na mladé fotbalisty, ta nabídka mě oslovila. Už v přípravě jsem dal těmhle klukům dost šancí. Vyhráli jsme jen dvakrát, z toho jednou proti Třeboradicím, ale nebylo to tak zlé. Jen jsme museli pracovat na defenzivě, ta byla špatná. Nakonec jsme to nějak zvládli a myslel jsem si, že jsme dobře připravení.

Úvod do soutěže tedy musel být pro vás nepříjemným překvapením. Po třech kolech jste měli čtyři body. Co vás v tu chvíli napadalo?
První mistrák byl zvláštní. Dostali jsme od Kbel gól v páté minutě a pak jsme do nich 85 minut bušili a nic. Problém jsem viděl v tom, že dost hráčů podlehlo dojmu, že kopali přebor a jsou mistři světa, že to tady půjde samo. A ono to nešlo. V prvním a třetím kole jsme prostě nezvládli první půli a výsledek byl ten, že jsme během tří kol ztratili pět bodů. Věděl jsem, že se musí něco stát.

Co tedy přišlo?
Já jsem demokrat, ale tady jsem vybouchnul. Nekompromisně jsem to setřel, byla bouřka. Nikdy se do toho nepouštím po zápase, ale na prvním tréninku po tom třetím kole jsme to probrali s plnou parádou. S některými hráči jsme měli i pohovory. Snad jsem je tím stáhnul z oblak a přikoval na zem.

Podle výsledků se vám to povedlo…
Hráli jsme ve čtvrtém kole s béčkem Admiry a měli z ní respekt. Vyhráli jsme a přístup kluků se mi líbil. Byla tam bojovnost, nasazení, byl jsem spokojený.

Takže jste mužstvo pochválil?
Ne, ne. Pochvaly se hráči dočkali až teď, po sedmém kole, v úterý na tréninku. Kluci vědí, že přijde většinou bič (usměje se), cukru je málo. Uvidíme, jak to půjde dál. Podzim je v polovině a čeká nás ještě vršek tabulky. To by nám mohlo sedět, protože my hrajeme kombinačně a týmy z horní půlky by taky měly chtít hrát fotbal. Já sleduji, kdo dává rozhovory pro váš web a často se stává, že ten daný tým pak hned prohraje. Doufám, že u nás to bude jinak.

Proč přišla pochvala až po výhře 2:1 nad posledním týmem tabulky?
Chodím na soupeře většinou dívat, ale Hostivař jsem neviděl. Kluky jsem ale nabádal, že když nad tímhle soupeřem vyhrála Dubeč jen o gól, že to nebude jednoduché. Hostivař navíc prohrála prvních šest zápasů, dalo se čekat, že to budou chtít za každou cenu urvat. Soupeř mě překvapil, vyhráli jsme hlavně díky zkušenosti. Řekl bych, že Hostivař nepatří na poslední místo. Je to zatím naše nejcennější výhra, které jsme dosáhli.

Zatím jste dostali jen čtyři branky. Vidíte právě ve hře defenzivy ten největší posun k lepšímu?
Když jsem do klubu přicházel, tak haproval post gólmana. Hlubuček trénoval jinde, chtěl chytat výš. Já jsem mu říkal, že ho nepustím. Udělal jsem z něj jedničku, domluvili jsme se a on to vzal a zůstal. Je mladý a perspektivní, pravidelně chytá. A taky jsme udělali reorganizaci obrany. Bránění je ale věc celého týmu. Hodně běhají záložníci a vyplňují prostory.

S defenzivou jste ale tedy spokojený. Složil jste obrannou čtyřku jinak?
Hrají tam stabilně čtyři kluci. Minář je v klubu snad sto let (směje se), Daníček, to je taky klasika. Pak je tam Zeman, což je sekretář klubu. Ten roste před očima. Všechno doplňuje Mára, to je kluk z béčka a vede si dobře. Ale jak říkám, defenzivní práce je záležitostí všech hráčů na place.

Čtyři inkasované góly jsou skvělou vizitkou. Neslýcháte už, že má váš tým pověst obranářů?
Hrajeme na jednoho útočníka, takže branek jsme ani moc nevstřelili. A je pravda, že zastávám názor, že je potřeba si svoje ubránit. Výhra 5:4 je hezká pro diváky, ale málokterý tým zvládne psychicky zápasy, kdy musí takhle přestřílet soupeře. Teď jsem chtěl, aby si mužstvo zažilo tenhle defenzivní styl, a pak se bude přidávat nadstavba.

Vyhráváte často o gól, to přece musí být pro trenéra nervy…
Já jsem za tyhle výhry šťastný. Ono by se mohlo stát, že vyhrajete dvakrát třeba 4:0 a nastane uspokojení, z hráčů se stanou mistři. To u nás při těchto těsných výsledcích nehrozí. Tým je pořád ve střehu a jezdí se až do konce devadesáté minuty. My jsme vyhráli 3:0 nad béčkem Vyšehradu a hned potom jsme remizovali s Dolními Počernicemi. Vím, o čem mluvím. Ale samozřejmě bych se nějaké vyšší výhře taky nebránil.

Jak se vůbec proměnil Újezd nad Lesy pod vaším vedením?
Trénujeme třikrát v týdnu. Účast na tréninku je tak osmdesátiprocentní. Chodí i kluci z béčka, aspoň vím, pro koho mohu sáhnout, když je třeba. Ti hráči vědí, kam se postavit při standardce, jak co bránit, je to jednodušší. V áčku dostávají nově šanci ofenzivní záložník Šebesta a útočník Křelina. A jsem taky rád, že je u nás dál Radek Havel. Je to zkušený brankář, pomáhá mi. Pracuje s gólmanem na tréninku. Ví, že je dvojka, bere to. Buď je v áčku na lavičce, nebo si jde zachytat za rezervu.

Do dalšího zápasu proti týmu Pragy tým půjde poprvé v nové roli lídra tabulky. Ustojí Újezd nad Lesy tuhle chvíli?
Jak už jsem zmínil, ten kdo udělá rozhovor na web, tak to mívá složité. Taky na nás chodí dost diváků, kteří už říkají, že doufají, že to skončí postupem. Jdeme do zápasu jako první tým tabulky, i když jen o skóre, a budeme to mít těžší. Věřím ale, že to zvládneme. Už jsem říkal, od výboru na nás není žádný tlak, ale my chceme všem v Újezdě dělat radost.

René Machálek