Tým ČAFC zatím nezvládl udělat poslední krok vstříc přeboru. Oslavy postupu odloženy

13. května 2008 09:15 » Měl to být den oslav návratu ČAFC do pražského přeboru. Klub, který ve své dlouholeté historii nehrál až do sezony 2006/07 nižší soutěž, než je krajský přebor, se měl po dvou letech definitivně vrátit mezi pražskou elitu. 8. května, v den státního svátku, k tomu domácím v Záběhlicích stačil i bod z duelu s PSK Union. Oslavy ale musely být odloženy, neboť tým ČAFC po sérii devíti výher v řadě překvapivě prohrál 2:3. „Hráči byli nepřipravení. To je hlavní příčina,“ řekl trenér ČAFC Milan Závodský.

Mohla být vaše prohra způsobena tím, že se hrálo netradičně ve čtvrtek?

To vůbec ne. Musím ale připustit, že první poločas jsme velikánky podcenili. To jsem za dva a půl roku, co jsem v Čafce, nezažil. To byla pěší zóna. To mě hrozně naštvalo. Možná se bude spekulovat o tom, že jsme to Strašnicím nechali, ale to je nesmysl.

Co zapříčinilo takové podcenění soupeře?

Před zápasem probíhalo focení a různé oslavy, což já úplně nenávidím. To se nedělá, to se vždy vymstí. Přístup k utkání byl kritický. Hráči byli nepřipravení. To je hlavní příčina. 

Po prvním poločase jste prohrávali 0:2. Byla o přestávce velká bouřka v kabině?

Po dvou letech jsme doma prohráli. O to mě to mrzí víc. V domácích utkáních chci, aby to lítalo. Hráči musí „žrát“ trávu. V kabině byla o přestávce velká bouřka. Hlas jsem zvýšil. Proběhly i další věci, které k trenérskému řemeslu patří. Něco jsem nakopnul, přišla větší kritika několika hráčů. I když za první poločas jsem musel kritizovat celé mužstvo.

Poločasová domluva měla na vaši hru pozitivní vliv, že?

Druhý poločas jsme hráli stejně jako v předešlých kolech. Hráli jsme výborně. Trefili jsme břevno, tyč. Mužstvo dokazovalo, že má svoji kvalitu.

I přesto, že jste některé šance neproměnili, tak se vám podařilo srovnat na 2:2. Pak ale přišla 86. minuta…

To šel snad první balon za celý druhý poločas do našeho vápna a brankář chyboval. To se stane. Před tím nás několikrát podržel. Tentokrát se mu to nepovedlo. Gólman to prostě nezvládl. To není kritika, to je realita.

 
Ani v tu chvíli ale nebyla situace pro váš tým kritická. Ke stvrzení postupu by vám stačil bod. Věřil jste ve vyrovnání?

Určitě. Nějaké šance jsme si vypracovali. Byl na to krátký čas. Byl jsem zklamán, že jsme nakonec bod nezískali. Ale jsem přesvědčen, že nás postup nemine. To snad ani nejde. Mrzí mě přístup hráčů v prvním poločase. Za druhou půli jsem jim poděkoval. 

 
Oslavy jste tedy museli odložit. Byly již připravené na čtvrteční zápas?

Mluvilo se o tom, ale já jsem o tom oficiálně nevěděl. Dozvěděl jsem se to později od hráčů, že tam má něco proběhnout. Ale znáte trenéry. Dokud to nebude stoprocentní, tak tomu neuvěří. Já jsem říkal, aby se s oslavami nepospíchalo. Já bych to viděl na poslední kolo. I přesto, že jsme nakonec nevyhráli, tak jsme chvilku poseděli. Ještě je do konce pět kol. Chce to postup potvrdit. 

Před dvěma týdny jsem chtěl dohrát soutěž bez ztráty bodu. Zaváhali jste ale téměř vzápětí. Mrzí vás tato slova?

Kluci článek četli a zanechal na nich nějaký dopad. Pochválil jsem je a ono se to vrátilo. Přístup ke každému zápasu musí být stoprocentní od začátku. Je jedno proti komu nastoupíme. To je takové poučení do budoucna.

                                                                                                                                                                         -kou-