Třináct žlutých za podzim? To je rarita, říká trenér Admiry B
10. prosince 2014 07:00 » Rezerva třetiligové Admiry sice přezimuje až na dvanáctém místě tabulky Pražská teplárenská přeboru mužů, přesto si mladíci z Kobylis vysloužili velkou pozornost. Za celý podzim viděl tým, který nyní vede jako hlavní kouč René Ollé, pouhých třináct žlutých karet! „Žlutých karet jsme dostali neskutečně málo. Až mě to mrzí, protože nás to určitě stálo nějaké body,“ posteskl si kouč týmu.
Vy nemáte radost, že váš tým hraje disciplinovaně?
Je to hezký, že jsme tak krásně disciplinovaní. Ale když se podívám na tabulku, tak si myslím, že jsme mohli nějakou chytrou žlutou kartu přidat. To nás určitě stálo nějaké body, které kdybychom měli, tak pohled na tabulku vypadal lépe.
O kolik bodů jste tedy podle vás přišli?
To se těžko odhaduje, protože to je všechno jenom „kdyby“. Určitě tam ale byla utkání, kdy jsme mohli dopadnout lépe.
Takže budete chtít, aby tým na jaře přitvrdil?
Ale já jsem rád, že hrajeme čistě. Ale někdy je žlutá karta důležitá, třeba když se faulem přeruší ve středu pole nějaká rychlá akce soupeře. My jsme tyhle věci nedělali a inkasovali jsme zbytečné góly. A nejednalo se o ojedinělou záležitost.
Vnímám to tak, že by se vám zamlouvalo, aby se na jaře žlutilo více…
Kluci dobře vědí, co po nich chci a taky vědí, že nesnáším, když někdo dostane zbytečnou žlutou kartu třeba za zakopnutý míč. Oni cítí, že když takovou kartu dostanou, tak bude zle. Nechci, abychom dostávali žluté karty za dětinské věci. O všem spolu mluvíme.
Takže se hráčům snažíte dostat do hlavy, aby se nebáli v určitých situacích faulovat?
Hráčům v kabině můžete říkat cokoliv, ale když jsou pak na hřišti, tak jim to prostě v dané chvíli nesepne. Nebo sepne, ale už je na faul pozdě, protože by nebyl na žlutou kartu, ale riskoval by vyloučení. A to hráči pochopitelně nechtějí. Je to složité, je to taky hodně o zkušenostech. Ty našemu týmu mnohdy scházejí. Kdyby se vedly statistiky, kde by se evidovaly žluté karty za přerušení akce soupeře, tak tam snad budeme mít po podzimu nulu. To je něco neuvěřitelného. A to ještě pět žlutých karet dostal náš tým před mým příchodem. Za mého vedení viděli naši hráči v deseti zápasech osm žlutých karet, to je průměr 0,8 žluté karty na zápas. A taky tam bohužel byla jedna červená. (Za prvních pět kol, kdy tým vedl trenér Rambousek, měla Admira B průměr jedné žluté karty na zápas a celkem byli ve zmíněných pěti kolech dva hráči vyloučení).
Zkušenější soupeři tedy dávají v tomhle směru vašemu týmu školu?
Když vezmu soupeře, tak třeba Přední Kopanina, nebo Vršovice, by nás vzadu snad umlátili. Kopanina nás doslova proškolila. Ti hráči jsou zkušení, nechají si v důležité chvíli klidně dát žlutou kartu, aby zabránili soupeři ve skórování. Zkušení hráči soupeřů jsou pak schopni hrát tak, aby už druhou žlutou kartu nedostali. My se prostě snažíme hrát fotbal bez žlutých karet. Pořád koukám na statistiky a nikdy jsem nic podobného u žádného z týmů nezažil. To je prostě rarita.
Takže vám nezůstává jiná možnost než s týmem pár let pracovat a věřit, že ty zkušenosti na taktické fauly hráči nasbírají…
Oni na to postupem času určitě přijdou. Je pravda, že máme mladý tým, ale donekonečna se tím taky omlouvat nemůžeme, vždyť máme fotbalisty, kteří byli třeba v přípravě s třetiligovým áčkem. Mělo by to být vidět.
Sledujete statistiky - jaký byl váš první dojem, když jste zjistil, že má Admira B po podzimu jen třináct žlutých karet?
Šíleně mě to překvapilo. Za minulého režimu to bylo tak, že se žluté karty psaly do registrace, pak třeba někteří hráči nemohli jet na zájezd. Kdyby to bylo za komunismu, tak nás by snad s těmi kartami poslali do Ameriky a klidně na dva týdny. Vždyť my máme méně než jednu žlutou kartu na zápas.
Žlutých karet máte málo, ale do očí trochu bouchnou tři červené karty, to se může zdát někomu jako vysoké číslo. A hned dvě pak vyfasoval Petr Jackl. Co vy na to?
On první červenou dostal ještě v době, kdy jsem u týmu nebyl. Ta druhá přišla už za mého působení v utkání proti Libuši. Petr je poctivý hráč, který za mého prvního působení v Admiře pendloval mezi rezervou a prvním týmem. Nevynechá jediný trénink, chce vyhrávat, záleží mu na úspěchu týmu. On by šel pro vítězství klidně přes mrtvoly. Má tu bojovnost v povaze. Dokonce mohl dostat i třetí červenou, ale proti Meteoru to zvládl dohrát.
Na závěr se pojďme ohlédnout za podzimem v podání Admiry B. Tým se po vašem příchodu zvedl, jak jste byl spokojený?
Já jsem maximalista. Když se hraje v tříbodovém systému, tak já bych nejradši získal čtyři body. Jsem spokojený s tím, že vidím u týmu chuť vyhrávat. Stejně tak mě těší, že máme průměr nastřílených branek na zápas 2,8, dostali jsme v průměru 2,3 gólu na utkání, to je pro změnu hodně. Asi jsou naše zápasy atraktivní pro fanoušky. O branky není nouze.
Chápu to správně, že tedy bude třeba kromě žlutých faulů třeba zapracovat i na obranné hře?
Zklamaný jsem pak třeba z naší naivní hry po ztrátě balonu. Na tomhle budeme chtít neskutečně zapracovat během zimní přestávky. Budu chtít, aby i na turnaji ve Střešovicích zapracovali kluci na defenzivní hře i té naší žluté kráse.
Vypadá to, že nehodláte nic ponechat náhodě. Dvanácté místo vás v klidu nenechává…
Tabulka je hodně vyrovnaná a na jaře to bude pořádná bitva. Já jsem každopádně týmu za podzim poděkoval. Spokojenější bych byl, kdybychom měli teď o čtyři body víc. Budeme to mít totiž složitější v tom, že Tomáš Kocinger odjíždí na Nový Zéland, takže se musíme porozhlédnout po nějaké posile. Ale nahradit takového hráče bude hodně těžké.
René Machálek
