Třetí liga je náš cíl. Každý zápas je teď pro nás finále, říká Sodoma

Co se stalo, že jste v derby nemohl pokračovat?
Jejich stoper mě na začátku trefil. Tam je problém až ve chvíli, kdy se sundá kopačka a ztuhne to. Když je všechno stažené a hrajete, tak to není takové. Jakmile jsem ale v kabině o půli kopačku sundal, věděl jsem, že je konec.

I když jste odehrál jen poločas, dá se říct, že jsem byl klíčovým hráčem. Dva góly jsou slušná vizitka, že?
První gól jsme dali díky tomu, že tam Ondra Měska výborně zapresoval a já jsem dostal míč do jasné šance. A druhý gól byla penalta. Minule jsem ve třetí minutě nastavení penaltu nedal, tak jsem to chtěl odčinit. Šel jsem znovu a naštěstí jsem dal gól. Když to bylo v poločase o dva góly, ještě nebylo jasné, že to dotáhneme. Ale povedlo se.

Aritma u vás na podzim vyhrála po dramatickém závěru 2:1. Brali jste to tak, že jí máte co vracet?
Určitě ano, konkrétně já. V poslední minutě jsem dal gól na 1:1, ale pak jsem ještě udělal chybu, neuhlídal jsem hráče, dostali jsme gól a prohráli jsme. Tím jsme ztratili tři body, které nám teď hodně chybí - v té honbě za prvním místem.

Vypadá to, že si to pořád vyčítáte. Těch klopýtnutí tam ale přece bylo víc, nemyslíte?
Měli jsme tam takovou špatnou sérii, kdy jsme z pěti utkání vyhráli jenom dvě. To je hlavní důvod toho, že teď máme ztrátu a musíme to honit. Přitom tam byly zápasy, kdy jsme měli vést v poločase 3:0... Ale to je fotbal, takové zápasy prostě někdy přijdou. Proto jsme tam, kde v tabulce jsme.

Určitě je to ale lepší než po podzimu. Na jaře jste nebodovali jen jednou, ta bilance je skvělá, ne?
To určitě. Ale když se podíváte na týmy, co jsou před námi – tedy na Karlovy Vary a na Čížovou, tak ty takové ztráty, jako jsme udělali my, prostě nemají. My teď čekáme, jestli nějakou sérii chytí i oni, že dvakrát, třikrát po sobě ztratí, abychom se na ně dotáhli a hráli o první místo. Je pravda, že na jaře máme zatím nejlepší formu, takže doufáme, že oni někde ještě ztratí a my se k nim přiblížíme a na konci budeme slavit postup.

Pořád věříte, že to s posunem do třetí ligy klapne?
Je to náš jednoznačný cíl.

Je asi těžké být pod tlakem, když tým ohledně gólů spoléhá hlavně na vás.
Každý v týmu má nějaké úkoly. A že to vychází zrovna na mě, že se tam před brankou míč ke mně nějak odrazí? Proto hraju v útoku. (směje se)

Říkáte, že se k vám míč odrazí. Jenže to ještě neznamená, že šance skončí gólem...
Je pravda, že jsou útočníci, kteří toho tolik nedají. Ale i já mám zápasy, kdy mám čtyři, pět šancí a vstřelím třeba jen jeden gól. Takže bych řekl, že mám štěstí, že hraju v takovém týmu, jakým je Motorlet, kde si vytváříme v každém utkání hodně šancí. Já se jako útočník navíc musím do nějakých dostat a pak z toho pramení i vstřelené góly.

Hodně se vylepšila i defenziva, když máte exligovou stoperskou dvojici Klein – Rajnoch. Nulu jste udrželi třeba v klíčovém duelu v Čížové. Jste klidnější, když máte vzadu takovouhle jistotu?
Tak zrovna v Čížové to byl zápas, kam jsme si jeli jednoznačně pro tři body. Myslím, že tohle utkání bylo zlomové v tom, jestli ještě budeme moci pomýšlet na první místo. Tam jsme to zvládli, sáhli jsme si všichni na dno a povedlo se vyhrát. I díky tomu jsme se po Aritmě aspoň na chvíli dostali na první místo, což opticky vypadalo nádherně. Ale všichni víme, že soupeři mají ještě zápasy k dobru. Ale nebude to pro ně jednoduché.

Když mluvíte o tom, že jste si sáhli na dno. To po vás ale trenér Poustka teď už ani jiné výkony nemůže chtít, ne?
Je to tak. Postup je náš cíl, my musíme jen vyhrávat, nic jiného nám nezbývá. Na druhou stranu je jasné, že se na nás soupeři díky tomu víc vyhecují. Je to pro nás všude těžké. Ale musím říct, že na jaře se nám to zatím daří. Doufám, že nám to vydrží co nejdéle. Nikde není napsáno, že nemůžeme vyhrát všechno.

Je trenér s výkony Motorletu podle vás spokojený?
Plácat po ramenou se můžeme leda ve chvíli, až skončíme. Jsou zápasy, po kterých se můžeme pochválit. Ale to platí vždycky do úterý, pak se soustředíme na další zápas. Pro nás je každý zápas finále. Víme, že když někde ztratíme, tak nabereme obrovskou ztrátu a už bychom se na to první místo strašně těžko dostávali.

Svědčí o větší motivaci soupeřů i vaše zranění kotníku? Začátek na Aritmě byl hodně ostrý, bolelo to?
Já jsem měl pocit, že tam byl od soupeře nějaký pokyn, že mají přijít nějaké ostřejší zákroky. Nevím, nechci nikomu sahat do svědomí. Jestli to tak bylo, měli by se ti lidé nad tím zamyslet, jestli ne, tak to beru. Byly to tvrdé zákroky. Na druhou stranu se tam třeba taky jeden domácí hráč rozčiloval, že nebyla penalta. Kdo tady byl a viděl to, tak ví, že byla jednoznačná. Až vychladnou hlavy, tak to jistě uzná i soupeř. Opakuji, byla jednoznačná.

I vy jste rozdal pár tvrdých zákroků. Trenér si vás během hry zavolal k lavičce. Schytal jste to?
Bylo to po jednom ostrém střetu. On ví, že jsem dost emotivní hráč. V podstatě jsem schopný se nechat vyhecovat až tak daleko, že by to mohlo skončit třeba vyloučením. A on mě u lavičky uklidňoval. Nic dalšího tam nebylo.

Čeká vás brzy i další derby na Admiře. S tou jste doma také ztratili. Vnímáte to jako další důležitý zápas v boji o postup?
Důležitý bude, ale já si myslím, že pro nás je každý zápas úplně stejný, ať hrajeme v Krumlově, na Admiře, nebo ve Varech. My musíme všude vyhrávat. Samozřejmě budeme vnímat, že se hraje v Praze, že to bude malinko speciální.

A hrajete taky ve Varech, to je další klíč k posunu výš, že?
Doma jsme nad nimi vyhráli. Zatím máme s nimi i s Čížovou lepší vzájemné zápasy. To hraje pro nás, ale oni mají bodový náskok, takže zatím je rozhodující výhoda na jejich straně. Nemůžeme se na to spoléhat. Nezbývá než všechno odjezdit na hřišti a věřit, že na konci budeme slavit my.

René Machálek, sport.cz