Trenérská rošáda Ďáblice nenastartovala. Poslední skončit nechceme, velí nový kouč
24. dubna 2018 06:00 » Tonoucí se stébla chytá. Poslední tým přeborové tabulky z Ďáblic se pokusil vytáhnout poslední trumf, jak nastartovat mužstvo za záchranou. V týdnu před duelem na Tempu odstoupil hlavní kouč Vasil Boev a taktovky se ujal jeho dosavadní asistent Jiří Černý. Výsledkově tenhle tah nevyšel, Ďáblice prohrály na Lhotce 2:3 a dál jsou u dna tabulky.
„Na začátku týdne jsem to v Ďáblicích oznámil. Cítil jsem, že nemělo cenu pokračovat. Za výsledky týmu zodpovídá trenér, tedy já, tak to prostě je. Tak jsem z toho vyvodil důsledky a skončil. Už to z naší strany byla křeč,“ poznamenal Vasil Boev.
Pro ďáblický tým to měl být signál, aby se ještě pokusil vzchopit. „Měl to být impulz, aby se kluci zkusili zvednout, aby se vyčistil vzduch. Sám jsem se rozhodl, že odejdu,“ konstatoval trenér.
Ten už během jara v hodnoceních utkání říkal, že jeho tým nepropadá herně, ale srážejí ho zbytečné chyby. Všechno bylo v hlavách hráčů. Ti nezvládali klíčové momenty utkání. Tu přišla hrubka v malém vápně chvíli před koncem, jindy tým za stavu 2:1 nedal penaltu, kterou mohl soupeře třeba dorazit. Nebo se oslabil zbytečným vyloučením sám. „Co se týče trenérských věcí, nic bych neudělal jinak,“ ohlíží se za působením v Ďáblicích Boev.
Že by třeba nastolil jiný tréninkový režim a hráčům povolil, to odmítá. „Abychom na tréninku hráli bago, tak u toho jako trenér nemusím být,“ stojí si za svým. Spíš připouští, že posily z posledních dvou přestupových období neodvedly pro Ďáblice maximum možného. „Posily se nepovedly. V létě a pak ani v zimě,“ připouští Boev.
Na lavičku tak místo něj usedl jeho nyní již bývalý asistent Jiří Černý. „Je v Ďáblicích snad čtyřicet let, možná by skončil se mnou, ale tohle byla jeho povinnost, aby to vzal,“ domnívá se Boev, který v Ďáblicích pořádal i svůj tréninkový kemp ve spolupráci s Atlétikem Madrid. Pokračování už bude ve Středních Čechách. „V Ďáblicích jsme se rozešli,“ říká s tím, že se v sobotu odpoledne stejně podíval na výsledek modrobílých na Tempu. „Doma měli radost, že jsem skončil, že nebudu chodit domů naštvaný,“ nachází alespoň jeden malý klad na neslavném trenérském konci.
Na lavičce posledního týmu tak v sobotu premiérově seděl Černý. Ten uvažoval, že by u ďáblického áčka také skončil a věnoval se jen působení u rezervy. „Chyba nebyla v trenérovi, takže jsem si říkal, že skončím. Ale nakonec jsem se rozhodl pokračovat. Hlavně kvůli našemu předsedovi, panu Mošničkovi, který dělá u nás pro fotbal opravdu maximum,“ poznamenal Černý.
Přiznává, že váhal, zda kývnout, ale nakonec to kvůli ďáblickému šéfovi udělal. „A to samé jsem řekl i hráčům,“ dodává.
Ví, že v případě letošního sestupového klíče v přeboru, kdy dostanou padáka čtyři celky, se Ďáblice s nejvyšší pražskou soutěží velmi pravděpodobně rozloučí. „Ale budeme to chtít dojet důstojně,“ slibuje trenér.
Premiéra na Tempu ale dopadla podobně, jako řada předchozích duelů této sezony – porážkou o gól. „Mohly za to jako tradičně individuální chyby. Ale výkon stoupl, hra byla lepší, i šance jsme měli,“ líčí své dojmy z vystoupení Ďáblic na Lhotce.
Jinak Černý potvrdil slova Boeva v tom, že je to pravý ďáblický srdcař. A nejen kvůli tomu, že teď vede oba mužské týmy klubu. Angažmá přijal ve chvíli, kdy se vrátil z nemocnice po operaci kolena. Na zákrok čekal dlouho a termín přišel zrovna ve chvíli, kdy se Boev rozhodl v klubu skončit. „Sešlo se to takhle, nedalo se nic dělat,“ usmívá se kouč. Nevynechal ani zápas rezervy.
A jaký úkol si dal pro zbytek sezony? „Nechceme skončit poslední. Kdyby se to stalo, byla by to ostuda. Řekl jsem to hráčům a pokusíme se tenhle cíl naplnit. Zápasů máme ještě před sebou dost a můžeme to dokázat,“ dodává Černý, který na konci sezony ukončí dvojité angažmá a bude dál působit jen u béčka. „Taková je dohoda s naším předsedou - najde nového kouče.“
René Machálek
