Trenér Zenkl byl z výsledků Vyšehradu B zklamaný, ale nevzdává se
11. prosince 2008 07:00 » Rezerva Slavoje Vyšehrad přezimuje se šesti body na posledním místě přeboru. V průběhu podzimu jí ke vzmachu nepomohlo ani střídání trenéra. Od sedmého kola vedl tým Radek Zenkl, asistent trenéra Jiřího Hrušky v třetiligovém vyšehradském áčku. I pod jeho vedením ale rezerva „šemíků“ uhrála jen tři body. „Přišel jsem k týmu proto, aby se zvedl psychicky, i co se týče výsledků, ale tři získané body jsou žalostně málo,“ připouští Zenkl.
Z výsledků a konce podzimu jste tedy pochopitelně zklamaný, kde podle vás byla hlavní příčina neúspěchů?
Označil bych jako hlavní dvě věci. Zaprvé jsme měli obrovský počet zraněných. Z hráčů, na kterých se mělo stavět, bylo šest až sedm zraněných, a to je opravdu moc. Pak se musel tým doplňovat dorostenci a tady pochopitelně byl vidět rozdíl ve výkonnosti vzhledem k chybějícím zkušenostem.
Ale do vašeho týmu naskakovali i hráči širšího kádru A mužstva. Nebo se pletu?
Ne, ne. Je to tak. Ale mnohdy jsme opravdu dávali sestavu těžko dohromady a ono je těžké, když někdo nastoupil k zápasu v neděli dopoledne za vyšehradské áčko a odpoledne třeba šel kopat za rezervu. Ale hlavní problém byl spíš opravdu v té nezkušenosti mladých hráčů a užším kádru.
Řadu zápasů jste prohráli na podzim i tak o gól…
O to víc to mrzí, stalo se to během podzimu celkem šestkrát. Hodně gólů jsme taky dostávali v rozmezí osmdesáté a devadesáté minuty. Takže jsme ztráceli body a ještě to tým sráželo psychicky. A trvalo to od prvního zápasu, kdy jsme s Radotínem prohráli 0:2. První gól jsme dostali v poslední minutě před poločasem, druhý pak v 87. minutě a bylo to. Pořád si to promítám v hlavě.
Pak ale přišla remíza s rezervou Motorletu, tady se zdálo, že by to mohlo být lepší. Věřil jste ve vzmach týmu?
Tady jsme uhráli bod za remízu 1:1 a zdálo se, že by se to mohlo zvednout. Leč nestalo se a tým pod mým vedením za celý podzim uhrál jen tři body. To pro mě bylo vnitřně hodně nepřijatelné. Byl jsem vážně zklamaný.
Asi to muselo být pro vás jako kouče hodně složité. Nenapadlo vás, že složíte funkci trenéra rezervy?
Nemůžu říct, že bych kvůli tomu nespal, ale v hlavě mi to šrotovalo pořád. Když se nedaří, tak trenér přemýšlí, jak mužstvu pomoci. Bavili jsme se o všem s lidmi v klubu, mám s vedením dobré vztahy a určitě budu bojovat dál. Nic nevzdávám.
Přesto je patrné, že na podzim jste prožíval hodně zklamání. Kdy vám bylo nejhůř?
Nepříjemný byl třeba zápas s Újezdem. Tam jsme vedli 1:0 ještě chvíli před koncem a nakonec jsme utkání ztratili a prohráli 1:2. Úplně nejhůř jsem se ale cítil po posledním kole, kdy jsme prohráli s celkem Hájů. Slabší tým v téhle sezoně na Vyšehradě nehrál. Jenže nám se ten duel nepovedl, byl to strašný zápas, kdy soupeř z brejku chvíli před koncem vstřelil jediný a vítězný gól. To jsem byl zklamaný hodně. Měl jsem totiž o posledních třech kolech úplně jinou představu.
Vašimi soupeři byli Uhříněves, Libuš a právě Háje. Jaké jste měl představy?
Musím říct, že jsem si myslel, že šest bodů je v silách Vyšehradu. Jenže jsme to nezvládli. S Uhříněvsí jsme remizovali 2:2, když jsme vyrovnávali v poslední minutě. Tam jsem remízu musel brát. Pak přišla Libuš, která nás prostě přejela, a tak jsem hodně čekal právě od zápasu proti Hájům. O to větší přišlo po porážce zklamání.
Výsledkem je, že Vyšehrad B přezimuje na posledním místě. Co se musí stát, aby se tým na jaře zvedl?
Musí přijít zásadní řez. Rád bych, aby se kádr rezervy rozrostl o tři kmenové hráče. Při předpokládaném rozšíření počtu hráčů prvního mužstva, by k nám pak chodili fotbalisté širšího kádru prvního mužstva, takzvaný přepad z áčka. I to by nám mělo pomoci. Jsme sice poslední, ale ta situace není bezvýchodná. Předposlední Aritma má stejně bodů jako my a ani Královice nejsou s devíti body daleko. Hodně záležet bude na tom, jestli půjde z přeboru dolů jeden nebo dva týmy, ale i kdyby padaly dva, tak pořád máme šanci. Uděláme pro to maximum.
-sks-
