Trenér Vršovic Tomaides: Máme to pořád ve svých rukou, musíme vyhrávat doma

26. dubna 2018 06:00 » Vršovice si zahrávají s ohněm. V nejvyšší pražské soutěži prohrály čtvrtý zápas v řadě, padly v Třeboradicích 1:4. I když nebyl jejich výkon propadákem, body na hřišti lídra nezískaly a v tabulce se propadly na dvanácté místo, jen o skóre před ČAFC. Hrana propadu do I. A třídy je tedy nebezpečně blízko. „Příště už doma musíme vyhrát,“ velí trenér Jaromír Tomaides.
Dá se říct, že klíčovou roli měla v utkání v Třeboradicích kromě schopnosti proměnit šance i zkušenost?
Je znát, že tam máme čtyři dorostence. Chybí jim dravost, vyčůranost. Učí se to, to je jasné. Blbé na tom je, když hrajete o udržení a sestupují čtyři mužstva. Jsme blízko sestupových příček, to se nedá moc učit, to se musí bodovat. Máme soupeře ze špičky tabulky za sebou, tak uvidíme.
Přebor jste dlouhá léta hrál, nastupujete za rezervu. Trpíte na lavičce, když vidíte občas nezkušenost mladých svěřenců?
Netrpím. Mě spíš mrzí, že tam není taková ta dravost od kluků. Je tam alibismus, že hráč k soupeři prostě jenom přiběhne, je třeba ho dojet. No, tak to bude faul, když to udělá na jejich půlce, tak to bude na jejich půlce faul a nic se neděje. To nám chybí. Nemáme žádného útočníka, co by soupeři trochu ošklivě řečeno nakopal. Byl by tam cítit, to nám chybí. Jsou tam mladí kluci, co spíš dostanou nakopáno od beků než obráceně.
Jste blízko sestupu. Unese tým ten tlak?
Nezbývá nám nic jiného, než v sobotu vyhrát doma se Zbraslaví. Jednoznačně. Musíme. Máme to furt ve vlastních rukou. Když budeme naplno bodovat doma, tak si myslím, že nemůžeme spadnout. Ale musíme doma bodovat.
To se ale občas nepovedlo...
Nesmíme odehrát takové utkání, jako bylo to s Újezdem (1:3). Pokud by se to opakovalo, tak tady asi nemáme co dělat. Újezd u nás byl velice špatný a já doufám, že jsme se z toho poučili. Snad se nám také uzdraví kluci, máme čtyři marody. Jsou to hráči, co by nám pomohli. Nemám nic proti klukům z dorostu, ale když vystřídáme, tak to nepozvedneme. Ale to je dané. Nemůžeme chtít po hráčích z dorostu, aby to pozvedli. Uvidíme.
Před utkáním v Třeboradicích jsem si všiml v zápisu i jména Jan Šimr, byl tam otec a syn stejného jména. Nakonec Šimr starší zůstal jen v civilu, proč?
(směje se). Toho jsem tam napsal, abychom tam neměli jen mladé hráče. Ale my jsme spolu v sobotu hráli za béčko. Da zápasy za víkend by asi neodehrál.
Takže se nechystáte vytáhnout tenhle zkušený trumf?
Ne, ne. Honza ani netrénuje, hráli jsme spolu za béčko stopery a byl jsem překvapený. Sice jsme prohráli 0:2, ale myslím, že to docela šlo. Jenže B třída je něco jiného než přebor. Možná kdyby bylo nejhůř, tak bychom ho povolali.
Co si mám představit pod pojmem nejhůř? To je zápas o všechno v posledním kole?
Taky teď přemýšlím, co je to nejhůř... Já si hlavně myslím, že nehrajeme nejhůř. Ale neděláme body. To jsme nedělali ani na podzim, ale pak jsme to na konci zvedli. Na tohle se mi ale na jaře nechce moc spoléhat.
Takže nutnost získat tři body v posledních kolech byste si raději odpustil?
Může se to stát. (usměje se) Mně se zdá, že nehrajeme špatně, ale body nám to nepřináší. Ani teď v Třeboradicích to nebylo zase tak nejhorší. Výsledek je něco jiného. Do 70. minuty, a zvláště druhou půli, nás domácí tolik nepřehrávali.
V hlavě máte jistě situaci, kdy střídající Borovička po pár sekundách pobytu na hřišti obešel i gólmana, ale tutovka za stavu 2:1 pro domácí neskončila gólem...
Tam kdyby byl jiný hráč – Minařík – tak by to byl asi gól. Mladý kluk se zkrátka zalekl, zpomalil a byl tam o vteřinu později. Martin by tam třeba, si myslím, vletěl.
Zlobíte se na hráče, že to nevyřešil lépe?
Nezlobím. To nemůžu. Jasně, mohlo to být 2:2, ale to je kdyby. Jak se můžete zlobit na takhle mladé kluky? Taky jsme udělali chybu ve středu hřiště a dostali jsme z toho gól. Když nemáme starší hráče, tak to musíme hrát s mladými. A zkrátka, někdy to vyjde a někdy to nevyjde. Musíme věřit, že to příště doma vyjde.
René Machálek