Trenér Uhelných skladů zvažuje, že skončí. Možná si dáme inzerát, říká
7. října 2016 07:00 » Zklamání, rozčarování, únava, ale taky zlost i emoce. Prohra s Braníkem trenéra Roberta Hlavicu bolela. A tak po utkání prohlásil, že jestli Uhelné sklady nezvládnou další zápas proti poslednímu Zličínu, bude muset přijít změna trenéra. „Štve mě, že nezvládneme dotáhnout dobře rozjeté zápasy do konce,“ říká ostře i s odstupem trenér „Uhlířů“. Jeho svěřenci vedli nad Braníkem 1:0, ale nakonec padli 1:3.
Po utkání vládnou emoce, o vás je známé, že každý zápas maximálně prožíváte. Změnil byste něco na tom prohlášení, že když se nezvládne Zličín, přijde změna trenéra? Myslel jste to vážně?
Jo, asi jo. Bylo to vážně. Nebylo to zklamání z jednoho zápasu, těch mám za sebou ve fotbale mraky. Asi se to všechno nějak nakumulovalo, bylo toho vážně moc. Chybí mi třeba vedoucí mužstva, který je v nemocnici, byly tam i další věci spojené se zápasem, kde se řešily problémy. A pak to v člověku vře.
Spouštěčem ale byla ta porážka s Braníkem, ne?
To nebylo jen jedno utkání. Nám se stává, že ztrácíme zápasy ve druhém poločase, nebo spíš v úplném konci. To člověka štve, když máte zápas dobře rozjetý a nakonec prohrajeme. To nebyl jen Braník, stalo se nám to i s Vršovicemi nebo třeba s Duklou Jižní Město. To jsme dostali góly v 75. minutě a pak v devadesáté.
Takže to hráčům postavíte jasně, že hrají v dalším utkání i o vás?
Něco jsem řekl a každý z hráčů si to musí přebrat sám a vyvodit si z toho nějaký závěr.
Vážně byste se z pozice trenéra odvolal?
No, pokud bychom to na Zličíně nezvládli… Mohlo by dojít k tomu, že ve finále sám sebe odvolám, pak za sebe najdu zástupce, který to bude dělat zadarmo.
Tohle mi k vám ale nesedí, pro fotbal žijete. Nenapadla vás jiná řešení?
Já o tom přemýšlím prakticky pořád. O té situaci jsem se radil s Davidem Vavruškou nebo třeba s Tomášem Požárem. Problém je v tom, že oni jsou zvyklí na profesionální podmínky, kdy hráče vidí třeba devětkrát v týdnu a já kluky na Uhelkách v týdnu třeba ani nevidím. Ale samozřejmě člověk přemýšlí nad vším, co řeknou.
Už jste si s odstupem v hlavě vyřešil, co se ve druhé půli utkání s Braníkem s týmem stalo?
Pořád to nevím. Prostě se zápas dostane do nějaké krizové situace a pak se to valí. Máme hodně mladou stoperskou dvojici, to jsou kluci narození v letech 96, 97. Tihle kluci to pak těžko zvednou. Problém vidím spíš v tom, že i ti zkušení hráči sklopí hlavu a nevyburcují to.
Pořád se mi zdá, že tolik důvodů k tomu, abyste skončil, není. Máte přece třináct bodů, jste na sedmém místě tabulky…
Já si to beru hodně na sebe, jsem sebekritický. Prostě nechci hrát nějaké sedmé nebo deváté místo. Přemýšlím o tom, aby se to zlepšilo. Parta v kabině je dobrá, jen ty koncovky zápasů nám tedy nejdou.
No ale jiné zápasy zvládáte, je od čeho se odrazit, nemyslíte?
Jasně, nejsme na tom v tabulce špatně. Jenže když se ohlédnu za těmi roky, co jsem na Uhelkách, tak se nám také stávalo, že jsme třeba vedli 5:1 a skončilo to 5:3 nebo ze 4:1 to šlo na 4:3. Tak si člověk říká, jestli je to tím, že hodně řve, nebo málo řve. V klubu jsem tři roky, skončili jsme na druhém místě, na třetím místě, vyhráli jsme pohár. Tak člověka napadne, jestli to, co týmu dává, ještě pořád funguje. To je jako v manželství, které léta fungovalo a pak bylo najednou všechno špatně. Ale já mám naštěstí milující manželku. (směje se)
Stejně se to ale asi na vás valí ze všech stran…
Musím na to myslet pořád. Když přijdete do hospody, tak tam je každý chytrý. Jenže nakonec v tom zůstanu sám a plácám se v tom zprava doleva.
Přesto jste s klubem něco dokázal, nebyla by škoda hodit to za hlavu?
Možnost, že bych odešel, je jedna z možností. Je pravda, že se po mém příchodu povedlo vlastně zachránit dospělou kopanou na Uhelných skladech, klub se oddlužil a je konkurenceschopný. Taky se dělá s mládeží, udělalo se hodně práce. Ale vážně se mi hlavou honí, zda by tomu neprospěla změna. Když to na Zličíně nedopadne, asi dáme inzerát, že hledáme trenéra.
Takže zápas o body a o trenéra. Co od něj čekáte?
Když vidím to počasí, tak se dá čekat, že nás vezmou na umělku. Ale ta nám paradoxně možná bude vyhovovat víc. Nejlepší by asi bylo, kdybychom v tom utkání prohrávali v poločase 0:3 a nakonec 5:3 vyhráli.
To byste si vážně přál? Jak znám vaši prudkou povahu, tak si myslím, že byste v poločase vzteky prchnul z areálu a těch pět gólů ani neviděl…
To je asi pravda. (usměje se) No tak bych si o tom přečetl. Ale vážne. Samozřejmě přemýšlím, co pro zápas se Zličínem změnit. Nejsem trenér, co rád rotuje sestavou, spíš zastávám opačný směr, kdy si kluci na sebe zvyknou a fungují ve hře určité automatismy. Na Zličín zkusíme něco vymyslet a uvidíme, jak budeme úspěšní.
René Machálek
