Trenér Janů probudil rezervu Slavie
14. dubna 2008 07:00 » Dva zápasy, čtyři body. Tuhle injekci rezerva Slavie ve třetí lize potřebovala jako sůl. Čerenobílá juniorka se totiž nebezpečně motá v pásmu sestupu. Trápení jakoby uťala až po výměně trenéra, kdy Daniela Šmejkala nahradil Miroslav Janů, který naposledy jako kouč působil v Indonésii u týmu Arema Malang.
Jak dlouho trvaly vaše námluvy se Slavií a nebylo pro vás složité přijít k týmu, který tak úplně neznáte?
V době internetu jsem měl o mužstvu docela přehled. Já jsem Slavii sledoval už v zimě. Teď po návratu domů to šlo docela rychle. Béčku Slavie nevyšly tři zápasy, klub mě oslovil a já to vzal.
Ve Slavii jste už jednou působil jako asistent Karla Jarolíma, který vede áčko červenobílých i nyní. Jak aktuální je posun do téhle pozice?
Nad něčím podobným vůbec nepřemýšlím.
Proč jste se vůbec rozhodl v Indonésii skončit?
Už toho bylo tak nějak dost. Třeba teď naposledy jsem prožil šestnáct měsíců bez zastavení, bez dovolené. Takže jsem to skončil. Jinak to ale bylo fajn. Hráli jsme asijskou obdobu Ligy mistrů. Navíc jsme měli výborné publikum. Chodilo na naše zápasy čtyřicet až šedesát tisíc diváků. To je pro mě asi největší změna po návratu.
Jsou fanoušci v Indonésii hodně temperamentní?
Jsou divoký. Popisovat to ale nějak složitě nemá cenu. To se prostě musí vidět a zažít.
V téhle poněkud exotické fotbalové cizině jste působil jako Čech sám, proč se nikdo z krajanů neprosadil?
Žádný jiný Čech tam nikdy nehrál a ani hrát nebude.
Jak to? Vždyť na zkoušce tam byli třeba Salák, Procházka a Poláček. Sami se prý toho angažmá vzdali, protože se jim tam nelíbilo. Nebo to bylo jinak?
Tak to bych rád uvedl na pravdou míru. Ne, že se tam těmhle hráčům nelíbilo. Pravda byla taková, že oni je tam nechtěli. Prostě je vypískali a vyhodili. Oni měli pořád strach jen o peníze. Přitom finanční podmínky by měli super, kdyby všechno klaplo. Jenže ono je to tam jinak, musíte být dobří fotbalisté. V kádru můžete mít pět cizinců a taky já jsem měl borce z jižní Ameriky nebo Afriky.
Vážně nebylo nic, co by mohlo české hráče odradit?
Byli tam v době, kdy bylo po období dešťů, takže hřiště v tu dobu možná nebylo úplně dobré. Pořád to bylo ale lepší, než třeba tohle. (Janů přešlápne nohou na pažitu jednoho z hřišť v Horních Počernicích, kde Slavia B hraje domácí zápasy ČFL).
Až se Slavia přestěhuje ze Strahova do Edenu, nejspíš změní prostředí i rezerva. Dřív je ale třeba vylepšit postavení týmu v tabulce…
Věřím tomu, že se to povede. Proti Blšanům jsme uhráli povinné body a teď už myslím na náš další zápas v Karlových Varech.
Jakoby tým nastartoval příchod Davida Kalivody, který se nevešel pro tento víkend do kádru áčka Slavie. Souhlasíte?
Odvedl dobrý výkon, ale to se dá říct i o ostatních klucích z áčka. Kalivoda byl u dvou gólových akcí, třetí gól dal sám. On nám pomohl ke třem bodům a já věřím, že to pomůže i jemu samotnému. Hlavně chci, aby kluci to, že jdou hrát za béčko, nebrali jako nějaký trest. Byl jsem s nimi spokojený.
V čem je podle vás největší současný problém Slavie B?
Když vezmu třeba poslední zápas s Blšany. Uhráli jsme povinné tři body, vyhráli 3:0, jenže jsme měli deset čistých šancí. V 25. minutě to mohlo být třeba pět nula. Hlavně, že se nám povedlo dát rychle gól. Po zranění Vukoviče to byla z naší strany v útoku trochu improvizace, ale nejdůležitější je, že jsme to zvládli. Snad je to ten zlom, kdy se odrazíme vzhůru.
-sks-
