Trenér Dolních Chaber Baloun: Já a hvězdy? Je to o vzájemném respektu

30. dubna 2010 07:00 » Jedna výhra, pak ale čtyři remízy v řadě. To je jarní vizitka Dolních Chaber v pražské I. A třídě. Mužstvo, v sestavě s Ladislavem Vízkem, Vladimírem Šmicrem, Ivanem Haškem, Jiřím Rosickým či s Janem Klímou, neprohrává. Jenže remízy jej drží u dna tabulky, se šestnácti body je tým předposlední. Naposledy bral bod za remízu 4:4 s posledními Dolními Měcholupy. Tým si ale fotbal s řadou osobností užívá. „Je to čest pro všechny, že si s takovými fotbalisty mohou zahrát,“ říká trenér Milan Baloun. „Zatím se sice vyhrálo jen jednou, ale věřím, že to brzy přijde a utrhneme to.“

V týmu máte olympijského vítěze Ladislava Vízka, vítěze Ligy mistrů Vladimíra Šmicra, či bývalého kouče národního týmu Ivana Haška. To vás asi nenapadlo, jaké hráče povedete v pražské I. A třídě. Jak jste se s tím srovnal?

To ani nemá cenu nějak komentovat. Já jsem začal trénovat v Admiře žáčky, a pak dělal deset let ve Spartě dorost. Pak přišla na Letnou nová generace trenérů a už jsem si říkal, že si spíš dám jen tak tenis. Před rokem mě oslovil můj kamarád Láďa Vízek, že fotbalu rozumím a jestli bych nechtěl trénovat Chabry. Pak jsem od něj slyšel, že si za Chabry jednou kopne i Vláďa Šmicer, ale bral jsem to jen jako hlášku. A vidíte, ono se to nakonec stalo. Přišel i Ivan Hašek, Jirka Rosický. Je to zážitek, mít v týmu takové hráče. Myslím, že je to mezi námi o vzájemném respektu. Bez toho by to nemělo cenu dělat.

Takže před zápasem stanovíte taktiku a žádná z osobností k tomu nic neřekne?

Třeba Láďa Vízek komentuje všechno (směje se) - a perfektně. Ale někdy i jeho musím usadit. On třeba začne vyprávět, koho s Hášou o den dřív porazil, tak mu musím říct, aby to nechal na jindy, a řeknu něco klukům k zápasu. Fakt je to o respektu.

Mají největší hvězdy mužstva nějaká privilegia?

Tak je jasné, že se občas nedostanou na trénink. Ale v tom není problém. Oni mají svoje aktivity. Třeba Láďa Vízek mi teď říkal, že jede na regionální ligu starých gard. Je jasné, že přijde na zápas připravený. Nebo Jirka Rosický, toho trápí kolena. Ale řekne mi: trenére, večer půjdu běhat. Jsou to prostě profíci, udržují se v kondici a udělají maximum pro to, aby přišli připravení.

Jak to vůbec zvládají zbývající hráči týmu? Cítíte na nich třeba někdy trému?

Kluci to všechno berou, jsou rádi, že tady ty hráče máme. Je to zpestření. Určitá nervozita tam ale občas byla. Třeba, když přijela televize, dělala rozhovory. O půli vlítla k nám do kabiny. Bylo to jiné. Ale fotbalově není problém.

Když máte v sestavě tolik známých jmen, soupeři mohou zápas proti vašemu týmu brát jako utkání roku. Vnímáte to tak?

Je to jako když přijede někam Sparta, každý se na to utkání soustředí. Soupeři chtějí uspět, ale na druhou stranu je vidět, že i mladší kluci mají vůči těm jménům respekt a úctu. Nejdou do nich třeba tolik jako do jiných hráčů. To ale neznamená, že je soupeři nefaulují, normálně hrají tvrdě. Třeba naposledy to dvakrát schytal Ivan Hašek, když ho soupeř nakopl. Ten hráč se mu ale přišel omluvit.

Fanoušci hodně sledují Vladimíra Šmicra, někdejší štístko Slavie. Jak si vede?

Když za nás byl hrát poprvé, tak ještě nebyl úplně fit, ale moc chtěl hrát, věděl, že přijde hodně lidí. Má fotbal moc rád. Když nastoupil podruhé, už to byla paráda. Je to prostě skvělý fotbalista, který by mohl hrát daleko výš. Ale on to slíbil a je tady. Naposledy dal krásného góla. Škoda, že jsme ten zápas nevyhráli. Vedli jsme deset minut před koncem 4:2, ale skončilo to 4:4. Bylo to dobře rozehrané, ale projeli jsme si to sami.

Jak si užívá spolupráci se svým tchánem Ladislavem Vízkem? Hecují se?

Já si myslím, že je to pro oba velká odměna, že si zahrají spolu. Je to čest pro všechny, že si s takovými hráči mohou zahrát. Já osobně bych smeknul před Vizourem (Ladislav Vízek). V pětapadesáti letech to má pořád v noze. Soutěž jako je I. A třída v Praze má svojí kvalitu, ale on je fakt pořád platný.

Dolní Chabry se ale dál potácejí na předposledním místě tabulky a bojují o záchranu. Kdy se povede přetrhnout tu sérii čtyř remíz?

První zápas na jaře jsme vyhráli, pak tam jsou čtyři plichty. Aby ta série nerozhodných výsledků skončila, to si přejí všichni. Já, hráči i fanoušci. Kdybychom nevyhrávali doma, tak by to bylo nepříjemné. Budeme se snažit, abychom vyhráli co nejdříve. Třeba už příště proti Junioru.

Ve vaší odpovědi zazněly určité pochyby. Dovedete si představit, že by s touhle hvězdnou sestavou třeba Dolní Chabry sestoupily?

Já si myslím, že nespadneme. Čekají nás soupeři, kdy to zlomíme. Tabulka je hodně vyrovnaná. Jde o to vyhrát dva zápasy v řadě. Jak je to našlapané, tak se při dvou výhrách v řadě hned posunete tabulkou vzhůru. Musím taky říct, že posily získaly i další celky ze spodku tabulky. I tak věřím tomu, že se nám to všechno povede uhrát, prostě to utrhneme a zachráníme se.

-sks-