Trenér Bobek byl odvolán. V Meteoru ho nahradí Tichai

Zdá se, že jste neustál letní změny, kdy po radikálním omlazení chyběly výsledky. Cítíte to podobně?
Je pravda, že odešli Bojčuk, Daňhel, Minárčik, Běhounek a Fíček. Ti kluci byli zkušení, dávali hře nějaký řád. Bylo to hodně vidět. Měli jsme samozřejmě vytipované hráče, ale řadu z nich se nepodvedlo nakonec přivést. Třeba ze Záp jsme chtěli stopera Pavlíka, ale ty podmínky, za jakých měl přijít, jsme nemohli akceptovat.

Mladí se o výsledky dostatečně neprali?
Ono by to s nimi asi šlo, ale musel by být v týmu určitý mix se zkušenými hráči. Přechod z dorosteneckého fotbalu do toho dospělého je složitý, i když jdete z první ligy a tady se bavíme o lize druhé. Kluci se snažili, ale měli to těžké. Navíc jsme dostávali hodně hloupé góly. Bylo vidět, že hráči jako Junek to nějak můžou hrát, ale zkušenost tam prostě chyběla. Ti kluci, co odešli, byli prostě nenahraditelní. Určitě by pomohlo i to, kdyby byl Honza Fíček s klukama třeba v kabině, je to osobnost.

A nestálo tedy za to je přesvědčit, aby zůstali?
Ale my jsme se o to pochopitelně snažili. Bojčuk končil ze zdravotních důvodů, Minárčik šel pracovně do Brna, Běhounek je kantor, tak si chtěl asi ještě přilepšit a šel hrát I. A třídu do Újezda. Martin Daňhel šel stejným směrem. A Honza Fíček také nebyl zdravotně v pohodě a rozhodl se fungovat jako trenér. On byl taková duše kabiny.

Co jste si říkal, když vám oznámili, že u týmu končíte?
Že to beru na sebe, jsem s tím koncem srovnaný. Vždycky, když se takhle nedaří, tak se prostě vymění trenér. A já chci, aby se kluci probudili, třeba jim tahle změna pomůže. V poli jsme totiž neodehráli špatné zápasy. Ani s Motorletem, ani s Úvaly.

S Motorletem? Vždyť tam jste prohráli 0:5...
Pět nula je pět nula, já vím. Ale my jsme dělali neuvěřitelné, dětské chyby. Vystavujeme hráče nesmyslně do ofsajdu, to se vážně jen tak nevidí. To neudělají mnohdy ani daleko mladší hráči. A to samé s Úvaly, tam jsme si s trenérem Vrabcem říkali, že to byl kvalitní zápas. Jenže my jsme pár minut před koncem neuhlídali standardku, dostali gól a prohráli. A bylo to.

Zmiňoval jste absenci zkušenosti. Vždyť za Meteor hraje třeba útočník Stanley Ibe, ten má přece něco za sebou. Proč nepřevzal vůdčí roli on sám?
Ibe to dokáže vzít na sebe, to je jasné. Ale nám chybí hlavně zkušený stoper. My jsme přišli o Martina Daňhela. Je pravda, že on taky zrovna moc nemluvil, ale kluci vedle něj herně rostli. Teď jsme takového hráče neměli a nebyly výsledky. Pak už jsem cítil, že se něco děje a podvědomě jsem tušil, že můžu být odvolán. To se také v pondělí odpoledne stalo. Teď je pro mě nejdůležitější, abych se doléčil.

Co se vám stalo?
Překvapuje mě, že se k vám ta informace nedostala. Stalo se to už během prvního mistrovského zápasu ve Velvarech. Dva hráči šli u lavičky do souboje a vletěli do mě. A já to odnesl zraněním, už jsem se nezvedl ze země a frčel jsem do nemocnice. Za celou hráčskou kariéru jsem takové zranění neměl a teď to v tomhle věku přijde.

Co přesně vám tedy je?
Byla z toho tříštivá zlomenina holenní kosti. O pár dní později, co se mi to stalo, jsem s tím byl na operaci. Pak jsem nemohl na tu nohu došlápnout, skákal jsem o jedné noze. Za tři dny po operaci už jsem byl na zápase v Neratovicích. Opravdu to nebylo nic příjemného. Teď už na tu zraněnou nohu můžu ze třiceti procent našlapovat. Všechno se zlepšuje, teď mě čeká rentgen, pak mi lékaři řeknou, jak se to bude vyvíjet dál. Takže se teď změní všechno. Na moje místo přijde trenér Tichai, co působil naposledy v Admiře a já budu držet klukům palce, ať se to výsledkově zlomí. Rozešli jsme se v dobrém, s hráči jsem měl dobrý vztah. Vím, že tohle trenérský fotbalový život prostě přináší.

René Machálek, sport.cz