Trenér Admiry Jeřábek oslavil padesátiny. Místo dortu dostal od hráčů jako slávista dres Sparty
8. února 2012 07:00 » V neděli měli hrát fotbalisté Admiry pátý přípravný zápas zimní pauzy, ale soupeř z Dobřichovic utkání zrušil, protože neměl k dispozici dostatek hráčů. Divizní tým si však rychle našel náhradní program: místo utkání trénink a po něm oslava 50. narozenin trenéra Karla Jeřábka. „Po tréninku jsem kluky pozval na menší občerstvení, nepatrně porušili životosprávu,“ usmíval se Jeřábek.
Hráči Realu Madrid dali trenérovi Mourinhovi nedávno ke 49. narozeninám dort přímo na tréninku. Proběhlo něco podobného i na Admiře?
Dort ne, ale dostal jsem podepsaný dres Sparty, i když jsem slávista. Pak nějaké flašky, dárkový koš, taková ta klasika.
Jak to bylo s tím dresem Sparty? Kdo ho podepsal?
Je tam nápis „Tréňa 50“ a je podepsaný od všech hráčů Admiry. Jenže je sparťanský, dostal jsem ho, protože jsem slávista. (usmívá se) Je to tím, že mám v mančaftu víc sparťanů než slávistů. Hlavně Matěj Čmejla, ten by mě nejradši propíchl, to je v tomhle směru blázen. (směje se)
Vy zase můžete hráčům tuhle srandičku vrátit jinak, ne?
Já jim to pomalu vracím, nebojte.
Dostal jste hodně gratulací k narozeninám? Všiml jste si třeba přání na webu Horních Měcholup, kde jste strávil úspěšné roky?
No jo, tam je moc hezký článek. Jsem rád, že si na mě v Horních Měcholupech vzpomněli, byl jsem tam dlouho, nějakou práci jsem tam odvedl, potěšilo mě to.
Přejdete teď z kategorie mladých koučů mezi ty staré a zkušené?
Nad tím je lepší moc nepřemýšlet, ale přiznávám, že mě napadlo, jestli se něco změnilo, nebo ne. Neřešil jsem ale, v jaké kategorii trenérů jsem. Na téhle úrovni se fotbal dá dělat ještě docela dlouho, když bude zdraví a vhodná práce, s kterou se to dá zkombinovat. Když to půjde, budu fotbal dělat. Takže bych měl ještě nějakou chvíli trénovat, pak skončím a zapadnu do kategorie starý a protivný dědek.
Takže neproběhlo žádné bilancování?
Snad jen, že fotbal nespěje k ničemu lepšímu. Dnes je velký problém sehnat hráče, před deseti nebo patnácti lety to nebylo jen o penězích. Teď mají kvalitní fotbalisté nějakou dobrou práci a hrají jen nižší soutěže, nebo se na fotbal úplně vykašlou. Jsou jiné priority, což je pro mě zklamání, ale doba je taková, ti kluci za to nemůžou. Jsou jiné možnosti, počítače, nové sporty, to dřív nebylo.
Takže je trénování paradoxně těžší, i když jsou k dispozici moderní tréninkové metody i lepší zázemí, jenže chybí materiál?
Přesně tak. Pro trenéry jsou větší možnosti, ale není s kým pracovat. Dřív, když hráči věděli dopředu tři měsíce, že bude soustředění, neexistovalo, že by někdo nejel, snad jen když onemocněl. Dnes vám pět lidí řekne týden před soustředěním, že musí zůstat v práci. Co pak člověk zmůže?
Pojďme k přípravě Admiry: Jak si zatím v přípravě vedete?
Začali jsme porážkou 0:3 na Motorletu, i když byl první poločas z naší strany herně dobrý. Ve druhé půli jsme ale rychle dostali dva góly, měli jsme spoustu šancí, ale žádnou jsme neproměnili. Na turnaji jsme pak prohráli s třetiligovým Královým Dvorem 0:2, zase jsme nedali dvě nebo tři tutovky, ale hlavu si z toho nedělám. Následoval zápas s Přední Kopaninou, ten jsme vyhráli 2:0, v rámci soustředění jsme remizovali s divizním Pelhřimovem 2:2. V první půli jsme vedli 2:0, hráli jsme slušně, ale pak se projevila zátěž. Byli jsme tam ve třinácti lidech.
Do mistrovských zápasů zbývá měsíc, jak to vypadá s posilami?
Musíme vylepšit hru dozadu, aby si trochu sedla obrana. Přišel k nám Kamil Černý z Vyšehradu, byl dva měsíce zraněný, i kvůli jeho postavě se do toho ještě dostává, měří skoro dva metry, ale bude to pro nás přínos. Vrátil se nám Vosický, který byl půl roku v Portugalsku a vypadá dobře, i když tam byl bez fotbalu. Zapojili jsme dorostence Lupínka, který byl mezi áčkem a béčkem, teď už s ním počítám do áčka. Po těžkém zranění kolena začíná trénovat Sailer, v přípravě je taky Šimáček. To je pět lidí, stejný počet ukončil hostování: Zahálka, Vítek, Socha, Kačner, Príborský. Největší ztrátou ale bude náš nejlepší střelec Mičko, který šel hrát do Německa za eura. Pro nás je teď prioritou sehnat útočníka, možná nějakého krajního záložníka. Máme teď v kádru 19 lidí, dva další by stačili, abychom dali dohromady dobrý kádr pro jaro.
Máte za sebou soustředění, jak vypadalo? Jste příznivcem tvrdé zimní dřiny, nebo se spíš kloníte k modernějším metodám?
Nejeli jsme do hor, byli jsme už potřetí ve Včelnici a měli jsme třífázové tréninky. Byla tam hala, nějaké běhání v kopcích s vodními válci, testy na oválu. Nejsem příznivec nějakých dlouhých tratí, všechno bylo intenzivní, intervalové. Abychom běhali deset kilometrů v tahu každý den, to už je dávno pryč. Chci, aby byli kluci výbušní, měli rychlý start.
Jaké máte vůbec plány na jarní odvety divize C? Po podzimu jste sedmí s pětibodovou ztrátou na třetí místo. Jak vysoko míříte?
Chtěli jsme být po podzimu v první pětce. Kdybychom vyhráli poslední domácí zápas s Náchodem, mohli jsme tam být. Nebylo k tomu daleko, Náchod jsme přehrávali, bohužel jsme podlehli 0:1. Stačí párkrát vyhrát a hraje se o třetí místo. O první dvě si to rozdá Kolín s Převýšovem, tam je to jednoznačné, ještě do toho možná může zasáhnout Velim. Věřím, že bychom se měli vejít do první pětky, což by byl úspěch a mohli bychom být spokojení.
Radim Trusina
