Třeboradicím se proti nám nehraje dobře, ví Ondrůšek z Admiry B
15. března 2017 15:00 » Jestli se Třeboradicím hraje proti někomu špatně, tak to bude rezerva Admiry. Ta si zopakovalo to, co se jí povedlo v minulé sezoně – porazit favorita hned v prvním jarním zápase. Víkendové divoké vítězství 5:4 navíc pro Třeboradice znamenalo první porážku v soutěži. „Je lepší s nimi hrát takto na začátku, než se stačí rozjet do vítězné formy. Pak se takto kvalitní tým těžko zastavuje,“ říká Jan Ondrůšek, střelec vyrovnávacího gólu Admiry na 2:2, po kterém se jeho tým rozjel k obratu až na 5:2.
Šli jste do úvodního zápasu proti největšímu favoritovi přeboru hodně odhodlaně?
Jelikož jsme na podzim neskončili tam, kde jsme chtěli, což je klidnější střed tabulky, určitě jsme do tohoto zápasu šli s odhodláním zvítězit. Chtěli jsme favorita překvapit a šli jsme do utkání s vědomím, že jsme je porazili minulý rok také v prvním kole a že i v podzimním zápase jsme jim byli důstojným soupeřem.
Myslíte, že pro vás bylo lepší mít Třeboradice takhle na začátku jara, než třeba už rozehrané v průběhu sezony?
Myslím si, že to může být výhoda. Je lepší s nimi hrát takto na začátku, než se stačí rozjet do vítězné formy. Pak se takto kvalitní tým těžko zastavuje. Pro mě osobně je to ale škoda, protože hřiště v Třeboradicích mám celkem rád. Jelikož je ale máme vždy hned po zimní přestávce, tak to u nich pochopitelně bohužel odehrát nejde a musíme se spokojit vždy s umělkou.
Je vaše zdravá mladá drzost účinnou zbraní proti takhle zkušenému týmu?
Já si myslím, že se jim proti nám nehraje dobře. Nevím, jestli na ně hrajeme s větším úsilím a agresivitou než ostatní soupeři, těžko říct. Je to asi i tím, že se skoro všichni navzájem poměrně dobře známe, oba to k sobě máme i polohou velice blízko. A když se k tomu ještě přidá to, že hrají prim v přeboru, máme o motivaci postaráno. Milujeme ten pocit, když porazíme favorita. Je to spíše o přístupu, ne o věku.
Bylo cítit, že šlo o první zápas po dlouhé zimní přestávce?
Určitě to bylo na začátku dost znát, ale řekl bych, že hlavně z naší strany. Přišlo mi, že Třeboradice hrály od začátku dobře, my jsme jim dali více prostoru, než by se mělo a byli jsme rázem pod tlakem. Postupem času jsme ale hru srovnávali, pomohl nám také úvodní gól našeho Zekona Jakuba Lupínka. Druhá půle už byla z naší strany rozhodně lepší.
Cítili jste od začátku, že by to mohlo vyjít?
Jak jsem řekl, začátek jsme skvělý neměli a první půli jsme mohli lehce prohrát, ale nestalo se. Ve druhé půli už jsme hráli to, co jsme chtěli a Třeboradice si přestávaly vědět rady. Po gólu na 3:2 jsem si začal říkat, že je opět můžeme porazit.
Po úvodním oťukávání vás soupeř zatlačil, bylo náročné mu vzdorovat bez inkasovaného gólu?
Opět bych se opakoval, začátek a celá první půle byla dost náročná. Pro celý tým. Oni si umí krásně najít místo, vytvořit tandemy, trojúhelníky, z nich pak dát přesný balon na 50 metrů. Je to těžké. Trvalo to, než jsme začali lépe přistupovat, ale stalo se.
Domácí chtěli ještě v prvním poločase dvakrát penaltu. Jak jste ty dva zákroky – faul a nastřelenou ruku – viděl na hřišti vy?
Domácí by jich chtěli určitě i víc, jako vždy. (směje se) Co se týče ruky, byl jsem od toho asi 20 metrů. Z mého pohledu to byla samozřejmě ruka, ale když je nastřelená ze dvou metrů, nevím, jak se tohle dnes posuzuje. Probíral jsem to hned s hráčem domácích a ten také nevěděl, zda se taková ruka píská. Z mého pohledu tomu nešlo uhnout a uříznout si ruce naštěstí nemůžeme, takže se kopal roh. Při situaci ve druhé půli to byl jasný faul a také se samozřejmě kopala penalta. Nikdo z nás ani neprotestoval.
Přišlo mi, že to na hřišti hodně jiskřilo, cítili to tak i sami hráči?
Máte pravdu, jiskřilo se hodně, ale přišlo mi, že pouze na střídačkách. Hlavně ze strany domácích. Na hřišti to bylo všechno v rámci fair play, tam jsem nic neobvyklého neviděl. S klukama z Třeboradic se vzájemně známe už dlouho, spousta z nás z obou týmů jsme byli spoluhráči. Spolu i proti sobě jsme toho odehráli opravdu hodně a já bych jim osobně přál přeborový titul letos konečně vyhrát. I když jsme jim to naší výhrou zkomplikovali.
Co jste si řekli o poločase, kdy platil stav 1:1?
O poločase jsme si řekli spoustu věcí, že pokud chceme uspět, musíme pro to udělat víc. Padla i menší výměna názorů mezi hráči a bylo cítit, že jsme odhodlaní. Jsem moc rád, že se nám to podařilo. Dát jim čtyři góly za poločas, to je velmi potěšující. Mrzí nás jen nesoustředěnost v závěru, mohlo to vypadat i lépe. Ale opět se ukázalo, že se musí hrát až do konce, chvilka povolení s takovým soupeřem a dostali jsme dvě branky. Potom už jsme to dohráli.
Ptám se i proto, že hned po změně stran jste dostali gól…
Jejich gól na 2:1 byl moc pěkný, Jandys to trefil přesně. Nedostoupili jsme odražený balon po standardní situaci. Měl až moc prostoru zamířit a trefil to krásně. V tu chvíli nám nebylo nejlépe, ale hrálo se dál, měli jsme ještě dostatek času.
Kde se ve vás vzala síla na ten velký obrat?
Pomohl nám brzký vyrovnávací gól na 2:2 a hlavně gól na 2:3. Při vyrovnávacím gólu náš gólman vykopával a jejich obrana se nedokázala dohodnout. Jejich stoper byl asi až moc lehkovážný a vůbec o mně nevěděl, pouštěl balon, ale pustil ho mně a já už byl jen tváří v tvář brankáři. Při gólu na 2:3 to udělal dobře náš mladík Panýrek, který odehrál skvělý zápas. Střelou nám opět vrátil vedení. Třeboradice hru pochopitelně otevíraly, ale ne zase bezmyšlenkovitě, na to jsou dost zkušení. Gól na 2:4 padl po chybě Grznára ve středu hřiště, kdy jsme mu sebrali balon a ihned založili brejk dvou na jednoho. Opět bylo důležité, že jsme situaci dobře vyřešili a byla z toho uklidňující branka. Při poslední brance na 2:5 už byly Třeboradice rozhozené a hnaly vše do útoku. Podařilo se nám opět využít brejk a bylo hotovo. Škoda jen toho závěru.
Nebáli jste se v závěru, že to Třeboradice ještě srovnají?
Popravdě nebál. Snížení na 4:5 přišlo až v 93. minutě, opět po standardce. To už asi ale kluci vymýšleli pokřiky, protože to nemělo s obranou nic společného. (směje se) Gól zadarmo. Určitě si ale nemyslím, že hrát o pár minut déle, tak že jsme prohráli, jak jsem se dočetl.
Pomáhá při zápasech vašemu týmu i široký kádr a možnost pokaždé poslat do hry pět čerstvých hráčů?
Co se týče širokého kádru, tam bych to tak růžově neviděl. Určitě zde pomáhá spolupráce s A týmem, která je bezesporu pomocí, ale s kádrem jako takovým to zase tak světlé není.
Teď vás čeká Zbraslav, další zkušený tým. Bude to podobné, jako s Třeboradicemi?
Se Zbraslaví jsou to vždy velmi vyhecované zápasy. Čekám tvrdý, agresivní zápas, bohužel s menší fotbalovostí. Rád bych se ale mýlil. Zbraslav je vždy nepříjemná, ale víme, jak na ně. A máme jim co vracet za podzim, kdy jsme se u nich moc nesešli a zápas nám totálně nevyšel.
Podzimní 12. příčka asi nebyla podle vašich představ, jaké jsou vaše jarní plány?
Naše ambice jsou co nejdříve posbírat body vedoucí k záchraně a poté bychom se rádi přiblížili šestému až osmému místu, což jde ruku v ruce. Bohužel máme bodové manko, zamakáme ale na jeho co nejrychlejším smazání, vždyť je to kulatý. (směje se)
Michal Káva
