Svoboda nemá protikandidáta na předsedu. Cítím vůči fotbalu dluh, proto chci pokračovat, říká
1. března 2013 06:00 » Za tři roky si v Praze vybudoval pozici, že proti němu nikdo nekandiduje na post předsedy Pražského fotbalového svazu. Ten se bude zítra volit na valné hromadě a měla by to být jen formalita: jediným kandidátem je totiž současný šéf Dušan Svoboda. „Možná je to tím, že se s mými vizemi všichni identifikují a nemají lepší alternativu,“ říká Svoboda, jinak i místopředseda Sparty a FAČR.
Máte za sebou první volební období. Jaké bylo?
Nebylo jednoduché. Do fotbalového prostředí jsem přišel z venku, musím poděkovat svým kolegům z výkonného výboru, kteří mi pomohli projít prvními záludnostmi. Byla to pro mě nová zkušenost, něco zcela odlišného, než jsem znal z profesionálního fotbalu. Díky těm třem rokům jsem pochopil fotbal v celé jeho šíři.
Bylo to pro vás úspěšné období?
Práce mě bavila, dařilo se nám zrealizovat věci, na kterých jsme se dohodli. Výsledky byly vidět, z toho má člověk největší radost. Není důležité, jestli to považuji za úspěšné období já osobně, spíš jestli to považují za úspěšné období pražské kluby.
Co myslíte?
To se musíte zeptat jich. Vidím spoustu věcí, které se povedly. Jsem hodně náročný na sebe i své spolupracovníky. Většinu věcí jsme možná mohli udělat rychleji, ale i lépe. Pořád vidím velké rezervy, vždycky se nějaké najdou. Ale zásadní věci se podařily. A to je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl kandidovat znovu. Nebavilo by mě jít do nějaké funkce jen proto, abych jim měl. Chtěl bych dotáhnout nějaké další projekty. Dělat předsedu, abych chodil na rutinní schůze a vyřizoval běžnou agendu, to by mě nebavilo.
Do voleb proti vám nejde žádný protikandidát. Považujete to za znak toho, že je vaše pozice v Praze neotřesitelná a máte velkou podporu?
To může být jedna interpretace. Mám ale i druhou. Ač se to nezdá, s touhle funkcí je spjatá velká odpovědnost. Dnešní doba je pro amatérský fotbal poměrně turbulentní, není lehká, bavíme se hlavně o zajištění financování. Drtivá většina funkcionářů má hodně starostí ve svých klubech. Ty jsou pro ně důležitější, než kandidovat do dalších pozic.
Po Praze se ale říká, že by proti vám kandidoval jen blázen. To se poslouchá dobře, ne?
Já tohle neřeším. Dokud není nic stvrzeno, není to definitivní. Když jsem před třemi roky na předsedu Pražského fotbalového svazu kandidoval, spousta lidí to zpochybňovala, včetně tehdejšího předsedy velkého svazu Ivana Haška. Že tomu nerozumím, že je to mocenská pozice a podobné nesmysly. Chtěl jsem pražskému fotbalovému hnutí dokázat, že mu můžu něco přinést. Tři roky jsem se koncentroval na to, aby za mnou něco zbylo, což se podařilo. Každé volby by měly být o nějakých názorech, ideách, programech. Možná je to také tím, že se s mými vizemi všichni identifikují a nemají lepší alternativu. Protikandidát není, což mě utvrzuje v tom, že cesta, na kterou jsem se s kolegy před třemi roky vydal, je správná.
Co se vám ve funkci předsedy Pražského fotbalového svazu podařilo?
Myslím, že jsme výrazně zkvalitnili webové stránky, vydáváme časopis o pražském fotbale, proplácíme klubům v mládežnických kategoriích náklady na rozhodčí, přebor mužů získal generálního sponzora, hraje se s jednotnými míči. Podařilo se nám několik mládežnických projektů. Do klubů jsme dodali bezpečné branky, dáváme jim také poukázky na sportovní vybavení. Těch věcí je celá řada.
Taky jste do pražských klubů posílali finanční příspěvky. Kolik přesně?
Mezi kluby se rozdělily miliony z komerční sféry. Přesně to řeknu na sobotní valné hromadě.
Slyšel jsem názor, že si takhle kupujete hlasy. Co vy na to?
Snažím se do klubů dávat co nejvíc toho seženu. To by měla být role každého předsedy. Když za vámi stojí víc než stovka klubů, je vaše vyjednávací pozice s partnery snazší. Není to o kupování hlasů nebo vlivu. Kdo se nechá zvolit, měl by i v dnešní době přinést peníze nebo nějakou přidanou hodnotu. Teď je ale před námi doba zásadnějších počinů. Řeší se finanční podpora sportu z veřejných prostředků. Projekty na systémovou podporu fotbalu v Praze jsou nastartované, musíme v nich pokračovat. I to je další možné vysvětlení, proč není protikandidát. Bylo by chybou, pokud by v tomhle směru došlo k přerušení kontinuity.
Mluvil jste o tom, že i ve vaší práci byly rezervy. V čem přesně?
V čase. Mám pocit, že všechno trvá strašně dlouho a mohlo by to být rychleji. Rezervy jsou v získávání komerčních partnerů, i to je další z důvodů, proč chci pokračovat. Když máte dobře připravené projekty, peníze vždycky dokážete sehnat.
Bylo něco, co se vám nepodařilo zrealizovat, ač jste to zamýšlel?
Chtěl jsem fotbal přivést do mateřských škol, realizovali jsme ovšem Dětský fotbalový pohár, což je turnaj pro děti z prvních a druhých tříd. Jeden z hlavních problémů celého fotbalu vidím v členské základně. Čím dál víc rodičů nemá chuť zapojit děti do fotbalu. Chci se v ještě větším měřítku věnovat projektům, které přivedou co nejvíc dětí ke sportu, v tomhle případě k fotbalu. To je můj úkol číslo jedna.
A dál?
Musíme nastavit systémovou podporu financování sportu obecně a jasně si odpovědět, kdo má co platit. Jak se mají podílet rodiče, městské části, radnice, sportovní kluby a ministerstvo školství. To není problém jen Pražského fotbalového svazu, ale společnosti a sportu vůbec. Třetím téma je ohledně výstavby krajského tréninkového centra s odpovídající infrastrukturou, které by mohly využívat kluby, co mají problémy plnit stále přísnější podmínky FAČR. Pražské týmy sbírají talenty nejen z Prahy, ale i širokého okolí. Vzniká tady problém, kde mládež rozvíjet. Protože klubů se statusem sportovních center a středisek je nedostatek. Praha má specifické podmínky, když chcete přistavět kabiny nebo hřiště, panelák či silnici neposunete. Nějaké představy mám.
Co vůbec máte z funkce předsedy Pražského fotbalového svazu? Není placená, je s ní spojená jen práce.
Cítím vlastní dluh vůči fotbalu. Díky působení ve Spartě jsem se dostal do vrcholového fotbalu, kam většina lidí stoupá třeba dvacet let. Někdo tam nevystoupá nikdy. Já se nahoru dostal přes noc bez zásadního úsilí. Profifotbal mi otevřel spoustu možností a já bych to chtěl fotbalu vrátit. Proto se realizuji na této pozici. V profesionálním prostředí není ochoten nikdo udělat nic zadarmo, na druhé straně vidíte masu klubů, které z toho nic nemají a ještě přinášejí, když ne peníze, tak desítky a stovky hodin, které ti lidé fotbalu obětují. Bez nich by vrcholek pyramidy nemohl fungovat. Rád bych lidem dole ten fotbalový život zpříjemnil a usnadnil.
Všechny informace a seznam kandidátů do VV PFS a ORK PFS najdete na hlavní stránce tohoto webu v záložce 18. VOLEBNÍ VH PFS
Radim Trusina
