Střílím góly kvůli buřtům, usmívá se kanonýr Radotína Dlouhý

11. prosince 2009 08:00 » Celý podzim vedl tabulku střelců v pražském přeboru, ale v závěru Martina Dlouhého o gól přeskočil Josef Bičaník z Hájů. Největší kandidát na korunu pro nejlepšího kanonýra se tím ale netrápí. „Na velký fotbal chodím až po futsalu bez tréninku. Jsem rád, že občas stále dám nějaký ten gól,“ usmívá se Dlouhý, útočník vedoucího Radotína.

Takže jste se svými 12 góly spokojený?

Vzhledem k tomu, že jsem začal hrát profesionálně futsal a na velký fotbal nemám čas, je to pro mě úspěch. Nastoupil jsem ve 13 zápasech a dal jsem 12 gólů. Tak nějak zněl můj plán před sezonou: když dám v průměru gól na zápas, budu spokojený. A spokojenost s podzimem může být v celém klubu. I když musím přiznat, že jsme v některých zápasech měli štěstí. Měli jsme pár vyloučených, sestava se točila a dohromady s užším kádrem z toho nebyly tak přesvědčivé výkony. Hra někdy upadala, ale výsledky byly a to je důležité. V takové chvíli se ukáže síla mančaftu.

O síle Radotína asi nikdo nepochybuje. Protivníci vás berou jako největšího favorita na postup. Vnímáte to?

Chtěli jsme hrát do třetího místa, že budeme první, to je spíš štěstí. Soutěž je hodně vyrovnaná, za námi je to našlapané, je tam Čafka, Libuš, Zličín... Každý může porazit každého, neřekl bych, že jsme největší favorit, ale máme to dobře rozjeté. Překvapením je pro mě ale Krč. Nemyslím si, že by byla tak hrozná, aby neměla ani bod. Je to pro ně hodně kruté.

Vás zaskočily špatné výsledky Krče, někoho z fanoušků ale možná stejně tak zaskočilo, že právě vy nejste nejlepším střelcem soutěže. Před sezonou jste byl velký favorit. Co vy na to?

Mám hodně povinností na futsale v Teplicích, jsem rád, že vůbec stihnu odehrát v sobotu zápas. Vlastně na velký fotbal vůbec netrénuji, chodím jen na zápasy. Bez odpočinku po futsalové lize, která se hraje v pátek večer. To musí být někde znát.

Říkají vám něco jména: Bičaník a Fliegel? To jsou vaši konkurenti v tabulce střelců.

Já v přeboru moc hráčů neznám. Hrál jsem tady v Praze přebor před deseti lety a od té doby se to hodně obměnilo.

A vývoj v tabulce střelců sledujete?

Abych se přiznal, tak moc ne. To spíš kluci v kabině mi říkají, že musím zabrat a střílet góly, protože nejlepší pražský střelec má dostat nějaké buřty od primátora. Už mi to pár lidí říkalo. Kluci si dělají srandu, ať jim ty buřty vystřílím (usmívá se).

Láká vás hodně vítězství v tabulce střelců, nebo to jako zkušený hráč už tolik neprožíváte?

Určitě mě to láká, ale zároveň se tím rozhodně nenervuju. Na velký fotbal si chodím zahrát kvůli dobré partě, trochu se odreagovat do futsalu, proběhnout se na hřišti. Kdybych navíc vyhrál nějakou cenu, bylo by to pěkné. Nejlepšího střelce jsem už získal v přeboru Plzeňského kraje, nebylo by to pro mě poprvé.

Podzimní sezonu jste začal ve velkém stylu: za tři zápasy jste měl šest gólů a i současný nejlepší kanonýr Bičaník přiznal, že jste se v tu chvíli zdál nepřekonatelný. Proč jste se ve zbytku soutěže trochu zadrhnul?

Na začátku sezony to bylo období, kdy jsem začínal v Teplicích, měl jsem ještě víc sil. Jenže hodně trénujeme, každý den, dost běháme, do zápasů na velký fotbal pak chybí síla. Cítím to. Kdybych mohl víc trénovat a věnovat se velkému fotbalu, asi bych měl i víc gólů. Ale futsal mě živí. Ve velkém fotbale musím myslet především na to, abych se nezranil, být opatrnější.

Přesto se na jaře o titul nejlepšího kanonýra pokusíte, ne?

Budu to zkoušet a ostatním klukům zatápět, jak to půjde, to je jasné.

Zatímco ve fotbale se vám gólově daří, ve futsalové lize jste se zatím trefil jen čtyřikrát, což je na vaše poměry hodně málo. Čím to?

Příčinu vidím v tom, že v Teplicích hrajeme jiný styl, než jsme hráli v minulé sezoně v Eco-Investmentu. A taky je tady hodně individualit. Zápas může rozhodnout kdokoliv. Nechci říkat, že to v Ecu všechno stálo na mě, ale dostával jsem se hodně do koncovky, měli jsme nacvičené signály a já byl ten zakončovatel. V Teplicích se prosazuje víc hráčů a je to dobře.

Nejste z toho přeci jen trochu nervózní? Vždy jste byl mezi futsalisty v tabulce střelců hodně vysoko.

Svým způsobem je to pro mě úleva. Všechno nestojí na mě, nejsem pod takovým tlakem, že musím dávat góly, protože máme silný mančaft a dobrých střelců je tam víc. Já si zvednu ruce nad hlavu aspoň na velkém fotbale (usměje se).

Pomůžou vaše góly Radotínu do divize?

Na podzim jsme měli i štěstí, nemít ho, klidně jsme mohli skončit třeba čtvrtí. Mezi špičku patříme, ale osobně se mi líbí hra Libuše, Čafka taky nemůže být špatná, i když jsme jí v prvním kole dali šest gólů. Od té doby se dala hodně do kupy. Trochu víc jsem ale čekal od Aritmy. Přebor bude vyrovnaný, o první místo se bude hrát do posledního kola. 

Máte stanovený cíl v podobě postupu? Přeci jen přezimujete jako první...

Bavíme se o tom s klukama, bylo by krásné přebor vyhrát. Ale nevím, co by bylo dál. Mě osobně by už divize nelákala, neměl bych na to cestování čas.

A jak to s vámi bude v zimě? Absolvujete zimní přípravu s týmem, nebo se připojíte až před mistrovskými zápasy?

Nejradši bych si dal v zimě pauzu, mám toho opravdu hodně. V lednu velký fotbal určitě hrát nebudu, to nás čeká mistrovství Evropy ve futsale. Pokusím se přijít na pár přípravných zápasů a pak na jaře nějakým tím gólem pomoct Radotínu třeba k tomu prvnímu místu.

-tru-