Střídavé starty, opakované střídání? Ano! Baráž, penalty a tříminutový stop? Ne!
23. července 2010 10:45 » V pořadí 14. zasedání VV ČMFS ze dne 21. června 2010 mj. přineslo několik doporučení ohledně nově zaváděných pravidel a směrnic v mládežnických soutěžích. Týkají se střídavých startů, „hokejového“ střídání, ošetřování hráčů, baráže a také penaltového rozstřelu. Členové VV PFS se rozhodli aplikovat jen některé z nich… Každá změna v pravidlech soutěží vyvolá polemiku, zda je, anebo není, konkrétní věc správná. Profesionální trenér mládeže Mgr. Zdeněk Srba se proto pozastavil nad každým bodem doporučení ze strany ČMFS a pokusil se jej rozebrat.
PŘIJATÉ ZMĚNY:
1. Hokejové střídání
Název doporučení je trochu zavádějící, protože nejde o klasické hokejové střídání, kdy hráč může kromě přerušené hry na lavičku i z ní, kdykoliv se mu zamane. Nové pravidlo vystihuje lépe označení „Opakované střídání“, neboť trenérům umožní zapojit hráče do hry několikrát, ovšem výhradně v přerušené hře. Alespoň se tedy prolínání mladých hráčů do kategorie starších žáků nebude dít bez přímé kontroly.
Zdeněk Srba:
„Změna je jednoznačně pozitivní, i když by stálo za zvážení, zda-li by nepomohla i v dalších soutěžích. Třeba i v nižších třídách mužů. Mám hned tři důvody, proč s novou formou střídání hráčů souhlasit. Zaprvé může trenér poslat na hřiště úplně všechny hráče a zároveň dát šanci klukům, o jejichž nasazení do zápasu by pochyboval při starém znění pravidla o střídání. Takhle se nemusí tolik rozmýšlet, když může slabšího člena sestavy kdykoliv stáhnout zpět. Za druhé se může rozvíjet trenérská práce a komunikace. Mluvit s hráčem na lavičce po vystřídání, vysvětlit, co třeba udělal špatně a poslat ho zpět, je určitě lepší než křičet přes celé hřiště. Na závěr zmíním asi nejdůležitější výhodu této změny, která se týká zdraví hráčů. Trenérovi umožní každého hráče v případě jakéhokoliv zranění ihned vystřídat, s možností hráče do hry vrátit, když se jedná jen o krátkodobou indispozici. Naproti tomu bude možné zabránit situaci, kdy se hráči i těžší zranění obstříklo a on pokračoval ve hře, což často způsobovalo dlouhodobé zdravotní problémy.“
2. Posledních 10 minut – opakovaně nestřídat
Toto nařízení se týká jen žákovských kategorií a jeho posláním je zamezit taktickému vedení zápasů trenéry, tzn. znemožnit jim „hokejové střídání“ v závěru zápasu. Odteď budou mít možnost poslat v poslední desetiminutovce do hry pětici čerstvých hráčů, ovšem bez možnosti opakovaného vystřídání.
Zdeněk Srba:
„Toto pravidlo je směřované proti taktizování na konci utkání. Zpočátku jistě přinese drobné komplikace rozhodčím, kteří musí závěry zápasů s ohledem na tuto změnu pohlídat, ale předpokládám, že se vše v krátké době zaběhne.“
3. Střídavé starty
Střídavý start nově umožňuje talentovaným hráčům do kategorie mladší dorost (dovršení věku 17 let v příslušné soutěži), hrát ve dvou soutěžích. Kromě té v mateřském klubu ještě ve vyšší a to po dobu poloviny hracího období, pokud se kluby dohodnou a nebrání překážky zanesené v Rozpisu mistrovských soutěží.
Zdeněk Srba:
„Nabízí se otázka, proč nejde uskutečnit střídavý start obousměrně. Z mého pohledu by to bylo smysluplné, protože fotbal trpí nedostatkem hráčů, ale zároveň by mohlo dojít k znehodnocování soutěží vlivem zvýhodnění slabších týmů v případě dohody s klubem z vyšší soutěže. Základním smyslem střídavého startu však je ochrana menších klubů před okamžitými odchody hráčů do klubů větších. Po této úpravě bude mít možnost hráč i nový klub vyzkoušet, jaká bude možnost uplatnění hráče v týmu a teprve následně řešit otázky přestupu nebo setrvání hráče v klubu mateřském. Navíc hráč, který nebude dostatečně využitý v novém týmu, bude mít možnost nasazení v utkáních mateřského týmu. Dnes se často stává, že se hráč v novém týmu neuplatní, zpět do mateřského klubu se vrací jen někteří, naopak většina hráčů s těmito zkušenostmi s fotbalem končí. Toto opatření vytvoří hráčům zadní vrátka v podobě bezproblémového návratu do svého mateřského klubu. To je velké pozitivum.“
NEPŘIJATÉ ZMĚNY:
1. Stop po ošetření
Každý hráč absolvující ošetření, ať už z jakéhokoliv důvodu, by posléze nemohl na trávník tři minuty od opuštění hřiště. Toto pravidlo bude zavedeno v ČFL, MSFL i divizích, nicméně čas ukáže, jak se osvědčí.
Zdeněk Srba:
„Opatření je díky možnosti opakovaného střídání v mládežnických soutěžích vlastně zbytečné.. Vždyť trenér přeci může zraněného hráče ihned vyměnit, tak jakýpak běžící čas. Chápu smysl tohoto opatření ve výše zmíněných soutěžích, kdy tři minuty byly zvoleny z důvodu možného taktizování, kdy si hráč lehne, nechá se ošetřit, odnést a hned se hlásí zpátky. Na druhou stranu to může být diskriminační ve chvíli, kdy je zranění skutečné, avšak nikoliv rovnou zralé na střídání. Faulující mužstvo může získat výhodu tím, že se na tři minuty zbaví třeba nejlepšího hráče soupeře a ještě bude hrát přesilovku. I proto VV PFS zatím tuto změnu do pravidel nezařadil.“
2. Baráž
Nepřijetí prolínací soutěže, kdy poslední tým vyšší ligy potká první z nižší (anebo se utkají další aspiranti na postup/sestup) má jednoduché vysvětlení – není prostor, kdy by se měla hrát a navíc může znevýhodnit jakékoliv mužstvo například tím, že jeden soupeř by se mohl dlouho chystat na „boj o všechno“, zatímco druhý by třeba do posledního kola bojoval o to být, nebo nebýt právě v baráži.
Zdeněk Srba:
„Zdůvodnění je opravdu logické. Soutěže se hrají do půlky června a pak by měla ještě být na pořadu baráž třeba se dvěma zápasy. Na to opravdu není prostor jak pro kluby, tak pro funkcionáře, kteří tou dobou chystají podklady pro nový ročník. “
3. Penaltový rozstřel
Po skončení zápasu a nerozhodném stavu bod navíc pro vítěze penaltového rozstřelu? Zprvu určitě dobrý nápad narazil na jeden velký problém – čas!
Zdeněk Srba:
„Zde jde opravdu jen o organizační věc. Každý penaltový rozstřel je časově náročný, a protože hrací plochy jsou v průběhu víkendů velmi vytížené a zápasy po sobě rychle následují, objevila se obava, že při několikerém pozápasovém střílení penalt se časový posun promítne do dalšího programu. Další problém by vznikl pro rozhodčí, pro něž zápas posledním hvizdem nekončí, protože mají ještě další povinnosti a nepískají na jednom místě jen jeden zápas. Jinak by byl tento nápad dobrý, hráči by si vyzkoušeli, co jsou to nervy v rozhodující fázi zápasu. Organizačně je to však z výše zmíněných důvodů nezvladatelné.“
-luk-