Strhující závěr proti Vltavínu: Vyšehrad počtvrté v sezoně otočil zápas
24. března 2015 17:25 » Fotbalisté Slavoje Vyšehrad jsou nováčky letošní ČFL, mají však na svém kontě už tucet tříbodových výher, a to je řadí na 4. místo. Ve třetině z těchto dvanácti úspěšných zápasů obrátili nepříznivý vývoj skóre. V derby s Loko Vltavín prohrávali dokonce ještě v 80. minutě 1:3, aby nakonec vyhráli 4:3.
Zatímco diváci byli ze strhujícího průběhu utkání nadšeni, tedy alespoň většina z nich, jež držela palce domácím, trenéři šedivěli. A to na obou lavičkách.
Holešovičtí, ověnčeni nečekanou výhrou 3:1 v jarní premiéře na Střížkově, spěli k témuž výsledku i na Vyšehradě, leč nedospěli. A to mohli docela dobře rozhodnout derby ve svůj prospěch již v úvodních dvaceti minutách. Jejich ofenzivní výpady táhl hlavně Kamerunec Abena, jehož zadáci domácích nebyli schopní zastavit. „Byl jasně nejlepším hráčem zápasu, vůbec jsme si s ním nevěděli rady,“ přiznal domácí asistent Milan Kopřiva.
Právě Abena poslal Lokádu brzy do vedení a druhý gól připojil Horák, který byl na hřišti teprve čtyři minuty místo zraněného Hodase. Ten byl po přihrávce od Abeny faulován v šestnáctce domácím Schönem, takže se kopala penalta. Jenomže Maříkovi ji zneškodnil sedmnáctiletý brankář domácích Kubát. Ten je na Vyšehradě po příchodu z Kolína od listopadu loňského roku, zatím čelil ve svém novém působišti třem pokutovým kopům a všechny zlikvidoval! Jak při své premiéře ve Štěchovicích, tak i v zimní přípravě proti Benešovu a nyní znovu…
Tým z Prahy 7 neproměnil v krátké době už pátou penaltu za sebou, a ani to není moc velká nadsázka. Týden předtím doma proti Písku totiž naprosto vyhořel v závěrečném rozstřelu, nedal ani jednu ze čtyř... Na Vyšehradě jej to však nerozhodilo a brzy přidal druhý gól zásluhou Horáka. Domácí Smolák sice kontroval na 1:2, nicméně hosté byli dál nebezpečnější a měli i víc šancí. Abena například upaloval sám na Kubáta, ten ho ale navzdory svému věku velmi zkušeně vykryl.
Kamerunec dál řádil v defenzivě šemíků, které chyběli Nosek s Mojdlem, i po změně stran. Ani on sám, ani spoluhráči z jeho přihrávek do vyložených šancí ale netrefili. Na 1:3 zvýšil paradoxně laciným gólem hlavou po autu kapitán Komárek. Čtvrt hodiny před koncem mohl definitivně rozhodnout Pozníček, zblízka ale přestřelil.
Tohle všechno nakonec dokázal Vyšehrad nemilosrdně potrestat. Modrobílý prapor zvedl z prachu, či spíš z posypového štěrku na umělce, pravý záložník Macháček. Nejprve v 80. minutě snížil na 2:3 – z penalty po faulu na Kalaše, jemuž sám ze středu pole přihrál. Vzápětí měl s jeho dělovkou co dělat brankář Havránek. V 87. min. Macháček vyhrál ve vápně hlavičkový souboj a z jeho přihrávky vyrovnal Schön. A v 89. minutě zase Macháček poslal zleva centr na zadní tyč, kde se k hrůze celého týmu zelenobílých zčistajasna „vyloupnul“ Kabele a skluzem vstřelil vítězný gól na 4:3.
„Nehráli jsme dobře, víme to. Díky šťastnému závěru jsme výsledek otočili a jsme rádi za tři body, to ano. Po herní stránce se ale budeme muset zlepšit,“ řekl po boji střízlivě Kabele.
„Je to fakt, tolik štěstí jako v tomto utkání už mít asi nikdy nebudeme,“ přidal se asistent Kopřiva. „Derby se muselo divákům líbit a rozhodla jej vůle našich hráčů poprat se za nepříznivého stavu o výsledek. Na druhé straně Vltavín byl lepší a především důraznější. Vyhrál šťastnější tým,“ doplnil.
„Co je nám platné, že nám trenéři i hráči Vyšehradu po zápase říkali, že jsme byli jasně lepší, když teď nemáme ani bod. Jsem naštvaný,“ mračil se Kopřivův protějšek z týmu hostí Petr Zábranský.
Trenér Radek Kronďák a vedoucí mužstva Tomáš Freisler na sebe po zápase jen nevěřícně zírali. Ještě dlouho po utkání pak stál kouč Vltavínu nehnutě a beze slov opřený o mantinel a jeho zraky se upínaly k prázdnému hřišti. Jako by se snažil uprosit čas, aby se vrátil o kousek zpátky a mohl se svým týmem odehrát závěrečnou desetiminutovku střetnutí úplně jinak.
„Je to neuvěřitelné, ještě v 87. minutě jsme vedli 3:2. Zklamání je opravdu velké. Vím, na světě jsou horší věci, ale pro nás je to malá sportovní tragédie. Ukázalo se, jak je fotbal nevyzpytatelný. Z utkání jasně rozehraného na výhru a navíc se třemi góly venku nemáme nic. Zahodili jsme penaltu a řadu dalších velkých šancí, už v první půli jsme přišli o dva zraněné hráče. Nakonec jsme dostávali góly po chybách zkušených hráčů. Vždyť jsme při těch situacích úplně propadli,“ hořekoval Kronďák.
Ano, prohra na Vyšehradě byla zcela jistě nešťastná a z pohledu Holešovických i zbytečná, na druhé straně klobouk dolů před faktem, jak se dokázali vypořádat s odchody mnoha dlouholetých opor a dali v zimní pauze dokupy tým, který není o nic slabší než na podzim. Vítězství na Střížkově je toho jasným důkazem, kvalitu mužstvo Lokády stále má.
A Vyšehrad? Vrátil rivalovi čtyřgólovou prohru z podzimu, i když srpnový zápas skončil 4:0 pro Loko Vltavín. Za poslední tři roky se povedl šemíkům už desátý obrat v mistrovském utkání! Trenéři však moc dobře vědí, že ustlat si na těchto růžích by nebylo prozíravé. „V příštím utkání v Jirnech budeme muset předvést jinou kvalitu hry, abychom měli šanci zase bodovat,“ dodal Kopřiva.
Denis Postler
