Střelecké trápení Admiry skončilo výhrou o gól. Z penalty...
31. srpna 2016 07:00 » Šancí na tři zápasy, jenže trápení v koncovce nebralo konce. Admira vydřela proti Sedlčanům v divizním utkání, kterému by slušel výsledek minimálně 5:0, hubenou výhru o gól, navíc z problematické penalty. „Tu nemůžu posoudit, měl jsem to přes celé hřiště,“ komentoval rozhodující moment trenér Admiry Jindřich Tichai. „Gól byl odměnou za odmakaný zápas, soupeř nevystřelil na branku.“
Velká očekávání dostala na startu sezony trhlinu. Admira doma podlehla Aritmě, pak neudržela vedení v Klatovech. Fanoušci z Kobylis, nažhavení růžovými prognózami, udiveně zírali a čekali, že se jejich tým vzchopí proti Sedlčanům.
Už musí zabrat, měli jasno. A na hřišti to podle toho vypadalo. Snahu o ofenzivní partii hatilo jen bídné zakončení. „Kdybychom poločas vyhráli 5:0, nikdo by se nedivil. Vždyť jsme šli třikrát sami na bránu,“ hodnotil dění na trávníku Tichai.
Jenže jeho svěřenci jako by se chtěli předhánět v tom, kdo zahodí větší šanci. A když se k tomu přidal výborně chytající brankář Sedlčan Capouch i obětavě hrající defenziva Tatranu, reálně hrozilo, že zápas dojde až do penalt. Zvláště, když viděl červenou kartu hostující Vystyd za faul na Nádeníčka a hosté se zatáhli úplně. „Zasloužené vyloučení, Bohouš by šel sám,“ řekl Tichai.
Pokud do té doby hosté pozorně bránili a snažili se o občasné útočné výpady, od té chvíle to byl z jejich strany totální zanďour. „Podívejte se na statistiky. Soupeř to totálně zavřel, neměl ani jednu střelu na branku. Sedlčany jsme do ničeho nepustili. Musím kluky pochválit za bojovnost i dobrý výkon. Jen to zakončení…“ pokračoval v hodnocení trenér Admiry. „Kdybychom dali brzy branku, tak bychom jim dali čtyři, pět gólů.“
Pro trápení v koncovce má trenér Tichai určité vysvětlení. Po minulé sezoně tým z Kobylis opustilo trio Mikolanda, Macek, Turák. „S nimi odešlo osmnáct gólů a ostatním to tam zatím nepadá,“ řekl Tichai. Okamžitě ale zdůraznil, že na tréninku všichni hráči pracují tak, jak si představuje.
Na hrotu sestavy měl zářit Bohumil Nádeníček, který hrával vyšší soutěže, jenže ten se nemůže prosadit, ať dělá, co dělá. „Všichni věříme, že to tam Bohoušovi Nádeníčkovi začne padat. Do šancí se dostává, jsme trpěliví, maká. Můžu mu vyčíst jen to, že nedává góly,“ dodal kouč.
Přiznal, že na lavičce cítil bezmoc. Dělal všechno možné, střídal, ale gól ne a ne přijít. „Pracujeme na koncovce. Byly tam šance, hráli jsme to, co jsme celý týden trénovali, ale nechtělo to tam spadnout. Občas to chce trefit nějakou haluz, ale ani to se nám nepovedlo,“ řekl Tichai.
Do hlavy se s blížícím se koncem pomalu vkrádala myšlenka, zda nedojde na penaltový rozstřel. Kouč se ale stále vnitřně přesvědčoval, že jeho tým ještě urve výhru za tři body. „Něco podobného jsme si prožili už s Aritmou, ale tam jsme tak dobře nehráli. Tehdy jsme nedali penaltu, měli další dvě, tři šance, ale taky musím říct, že Aritma předvedla lepší výkon než Sedlčany,“ srovnával domácí duely Admiry v této sezoně. „Říkal jsem si, že to takhle podruhé nemůže dopadnout.“
A také, že to tak nedopadlo. Chvíli před koncem zasáhl míč hráče hostů v pokutovém území. Nelze jednoznačně rozsoudit, zda balon trefil ruku u těla, či šlo o hrudník a rameno. Každopádně sudí pískl penaltu. Hosté se vztekali, ale verdikt se jim změnit nepodařilo, i když nabádali hlavního arbitra, aby šel věc alespoň konzultovat s asistentem. Nic takového. Penalta a hotovo.
„Je to jako v pohádce. Bylo, nebylo, ale rozhodčí ji pískl, takže penalta byla,“ glosoval situaci jeden z diváků.
Trenér Admiry nechtěl rozhodující moment utkání příliš hodnotit. „Penaltu jsem neviděl, měl jsem to přes celé hřiště. Nemůžu to posoudit,“ prohlásil s tím, že se dokáže vžít do pocitů týmu Sedlčan, kterému chybělo pár minut k udržení remízy. „Chápu, že to bolí, ale je to o způsobu hry. Kdyby přijeli hrát fotbal, tak mohli dát třeba v první půli tři góly. My jsme šli výhře naproti, přehrávali jsme soupeře, vytvořili jsme si strašně moc šancí. Jim výborně zachytal gólman. Brečet kvůli nějaké penaltě, když oni sami nic neměli, to je těžký,“ vykládal Tichai.
Trenéra Admiry štvalo, že se Sedlčany nepustily v hlavním městě do otevřené partie. „Měly hrát odvážně a aktivně, jako jsme hráli my, měly hrát pro diváka. Pak padají góly a lidi jsou spokojení. Není to o tom postavit se na vápno a kopat míče pryč. Ať teď nebrečí,“ dodal s vážnou tváří Tichai.
Zmínce o tom, zda za stavu 0:0 posílal stopera Martinice na hřiště s tím, aby rozhodl podobně jako sparťan Brabec duel v Evropské lize, se jen pousmál. „Vím, že Honza dělá na Spartě, ale tohle mi hlavou neblesklo. I když standardku jsme také hned měli,“ hlásil Tichai.
Absenci opory v sestavě připsal většímu pracovnímu vytížení Martinice, stejně jako faktu, že tým odehrál v defenzivě dobře zápas v Klatovech a nebylo třeba sahat do fungující obrany. „Honzovi jsem neměl co vytknout, ale nechtěl jsem do obrany sahat. Marty je duše týmu, může jít prakticky kamkoliv. Nevím, zda to bylo jeho přítomností, ale byl na hřišti a dali jsme gól. I to je umění,“ dodal trenér Admiry.
Právě skvělou souhru v obraně označil trenér týmu z Kobylis jako velké plus a základ dobrých výsledků do budoucna. „Směrem dozadu pracujeme stejně dobře jako v minulé sezoně, dostáváme minimum gólů,“ doplnil Tichai. Teď věří, že se jeho tým nastartuje. „Jestli je to pro nás odrazový bod k lepšímu? To se uvidí v dalším utkání. Věřím, že nás tyhle tři body uklidní a začneme dávat šance, těch zahazujeme strašně moc.“
René Machálek
Na fotogalerii ze zápasu Admira - Sedlčany od Jiřího Ipsera se podívejte ZDE
