Stodůlky se v I. A třídě propadají. Musíme si zase sednout na zadek, burcuje trenér Sadílek

16. listopadu 2011 18:40 » Ještě v létě minulého roku se fotbalisté Stodůlek těšili, že si zahrají přebor. Nestalo se. Po zásahu Odvolací a revizní komise ČMFS šel do nejvyšší pražské soutěže Meteor B. A Stodůlky se od té doby trápí. V B skupině I. A třídy přezimují s 10 body třetí od konce. „Sezonu jsme od začátku nechytili, teď paběrkujeme,“ říká bývalý ligový fotbalista a stodůlecký trenér Vladimír Sadílek.

Proč jste se na podzim takhle trápili?
Kluci na sobě přestali pracovat. Sezony před tím jsme měli docela slušné, tak si asi mysleli, že to půjde samo. Jenže samo nejde nic. Je to v tréninku a jejich hlavách. Každý si hraje na hvězdy z televize, ale někteří si ani neumí pořádně zavázat kopačky.

Takhle jste se zlobil i v průběhu posledního zápasu na hřišti Přední Kopaniny B. Během prvního poločasu jste prohrávali 0:4 a vy jste odešel z lavičky, proč?
Radši jsem se šel uklidnit pryč. Nechtěl jsem, aby to dopadlo špatně.

Váš tým ale ukázal, že má slušnou morálku. Během čtvrthodiny druhého poločasu jste snížili na 3:4 a sahali jste po vyrovnání.
Mohli jsme tenhle zápas klidně dotáhnout k remíze, škoda. Pomohla domluva v kabině, tam jsem musel hodně zvýšit hlas. Na Kopanině se hrálo v sobotu ráno, kluci asi ještě spali. Mysleli si, že když byla Kopanina před zápasem pod námi, že se nemůže nic stát. Ale to je chyba. Nejsme takový mančaft, abychom někoho přejeli technicky. U nás je to o bojovnosti. Když na to nebudeme myslet, nebudou výsledky.

Ty moc nemáte od chvíle, kdy jste rozhodnutím u stolu přišli o přebor, všiml jste si toho?
Od té doby to padá, byla tam nějaká zranění, práce, kluci přestali chodit trénovat a takhle to dopadlo. Bohužel.

Mělo na výsledky nějaký vliv zklamání z toho, že vám nevyšel postup do přeboru?
Nevidím hráčům do hlav, něco tam v tomhle směru asi mohlo být. Ale je to pryč. Tohle už je druhá sezona od té doby a všichni můžou vidět, že nám v I. A třídě nikdo nic zadarmo nedá. Všechno si zase budeme muset vybojovat sami.

Do přeboru jste se chtěli dostat v minulé sezoně, ale skončili jste až sedmí v A skupině I. A třídy s téměř třicetibodovou ztrátou na vítězné Třeboradice.
Tady kluci vidí, že to z naší strany na přebor určitě není. Musí víc zatlačit a srovnat si to v hlavách. Teď hrajeme o záchranu, což bylo jasné už pár kol před koncem podzimu. V naší hře byla křeč, žádná lehkost.

Co s tím budete v zimě dělat? Budete shánět nějaké posily?
To nehrozí, my maximálně sáhneme do vlastních řad, máme tady šikovné dorostence. Musíme udělat pořádnou přípravu a jet od začátku. Důležité bude, aby si kluci sedli na zadek a začali jezdit. Ve stoje se fotbal hrát nedá.

Jste ze současné situace hodně zklamaný?
Nechci nikomu sahat do svědomí, ale podle mě tomu někteří nedávají všechno. Je mi jedno, jestli někdo chlastal před zápasem, na hřišti chci vidět výkon. Jestli někoho něco bolí? Buď můžu hrát, nebo ne. Tahle situace je pro nás vystřízlivění, každá další porážka sráží mančaft ještě víc dolů. Je to v hráčích, ale i v nás trenérech. Kolikrát jsme nešťastní, že tam nemůžeme vběhnout a pomoct. Kdyby to bylo jako v hokeji, kde si tým stáhnete ke střídačce, něco nakreslíte, a jede se dál... Tady to bohužel nejde.

Když jste to zmínil: nechtěl byste Stodůlkám ještě pomoct jako hráč? Sám jste kopal ligu.
(Usměje se) Jsem rád, že přeběhnu šířku. Můžu hrát maximálně přátelák, když nás bude málo. Pak ano: stoupnu si dozadu a ořvu si to. Jinak už je I. A třída pro mladší.

Podzim je pro vás zklamáním, máte chuť do další práce?
Jo, jasně, já z boje neutíkám. Kolikrát v kabině něco prohodím, že se na to můžu vykašlat, ale to rychle přejde. Teď mám sice po chuti, ale od ledna to zase bude dobré. (usměje se)

Radim Trusina