Startují I. A třídy. Podolí zahajuje další pokus o postup do přeboru

25. srpna 2016 07:00 » Hon za postupem do Pražská teplárenská přeboru začíná, I. A třída startuje. Mezi aspiranty na posun o patro výš patří i fotbalisté Podolí. Jejich trenér Josef Jarolím plán v podobě útoku na nejvyšší metropolitní soutěž, která klubu už dlouhé roky uniká, neskrývá. Dobře ale ví, že nepůjde o nic jednoduchého. „Přebor je naším cílem,“ přikyvuje Jarolím. Jeho tým začne B skupinu v sobotu dopoledne doma proti béčku ČAFC.

O tom, že ambice musí tým potvrdit na hřišti, víte v Podolí své. Jak těžké bylo, když jste museli překousnout, že jste skončili na druhém místě a nešli výš?
Bylo to hodně těžké. Když jsem viděl, jak se postupovalo, tak mi přijde, že jsme byli snad jediným mužstvem z druhého místa, co se neposunulo výš. Přitom si troufnu říct, že Podolí si přebor určitě zaslouží. Za to, kolik práce se tu v posledních letech udělalo, co všechno se zlepšilo. Na zázemí se udělala spousta práce.

Vypadá to, že vás setrvání v I. A třídě hodně zasáhlo. Je to tak?
Hrozně mě to mrzelo, nemá cenu to nějak zastírat. Ale ne kvůli mojí osobě, ale kvůli klukům, co všechno odmakali na hřišti. I kvůli celému oddílu. Je vidět odvedená práce, všichni se snaží o to, aby se všechno v Podolí zlepšovalo. Jen ta odměna v podobě postupu schází.

No tak nezbývá, než vyhlásit další útok. Přijímáte tuhle výzvu?
Určitě ano. Ale taky si musíme uvědomit, že naše skupina A třídy je daleko těžší, než ta druhá. Z té naší třeba odešly Kunratice a věří, že tu druhou skupinu prostě projedou. Ten herní rozdíl je vážně obrovský.

Jistě máte soupeře okouknuté, ale není tohle tvrzení odvážné? Leckomu to může znít jako předstartovní alibi, když to nevyjde. Co vás k tomu tvrzení vede?
Usuzuji třeba podle našeho přípravného zápasu s Dubčí. My jsme vyhráli 7:0, ale nejde tady ani o to skóre. Na trávníku to byl rozdíl tří tříd. My jsme zahodili snad dalších patnáct obrovských šancí, rozdíl mohl být daleko větší.

To by váš tým mělo povzbudit. Vy jste se ale během přípravy snažili utkávat i s celky z přeboru. A nebylo to špatné, že?
Proti Braníku jsme nastoupili kompletní, vyhráli jsme 1:0 a soupeř proti nám snad nevystřelil na branku. A to si vezměte, že Braník po dvou kolech vede přebor. A třeba s Královicemi to skončilo 4:4 a byli jsme celý zápas lepší. Dá se říct, že oni remizovali s námi a ne my s nimi.

Tak vidíte, že nemusíte mít ze silné skupiny A třídy strach…
Ale my se silných soupeřů nebojíme. Jasně, měli jsme ve skupině Duklu Jižní Město, která byla jednoznačným favoritem na přebor, ale my jsme si postup prohráli s jiným soupeřem. Byl to zápas v Lipencích. Vypadalo to tam tak, že hodně hráčů z naší sestavy v sobotu nejspíš slavilo. A pak jsme to v tom utkání nebyli my.

Na amatérské úrovni je asi těžké chtít po hráčích, aby dodržovali životosprávu, že?
Měl jsem na začátku k hráčům projev. Říkal jsem jim, choďte si na tahy klidně celý týden, ale ne před zápasem. Nic jiného jsem zkusit nemohl. Tady nejsme ve Spartě, aby dal třeba trenér hráčům pokuty, tady s hráči můžete a musíte mluvit, žádné páky na ně nejsou. U nás jsou kluci z devadesáti procent vysokoškoláci, mají skvělá zaměstnání. Prostě mi třeba jeden z nich řekne, že na měsíc jede do USA a nic s tím neuděláte.

Ale v Podolí to stejně všechno funguje na skvělé úrovni. Vždyť hrajete pravidelně na špici tabulky. Důležité góly střílel Robert Jůzek, nebo snad právě on zmizí do zahraničí?
Ne, ne. Klobouk dolů před Robertem. Ale na startu sezony nám nepomůže, měl totiž zánět srdečního svalu. To není žádná maličkost. Je doktor, ale stejně přechodil nějakou chřipku a tohle z toho vzniklo. Začíná pomalu, ani nehrál zápasy. Samozřejmě je průšvih, že nám na začátku sezony nepomůže, ale zdraví je to nejdůležitější, Robert se musí dát stoprocentně do pořádku.

Jak budete řešit tenhle problém?
No my máme ještě dalšího skvělého střelce. Tam jsme pro změnu řešili, že mi v osmadvaceti letech řekl, že skončí s fotbalem. To jsem byl v šoku, nechtělo se mi tomu uvěřit. Vždyť já jsem skončil s aktivním hraním v pětapadesáti a on to chtěl zabalit v osmadvaceti… Nakonec ten hráč sám zjistil, že mu fotbal chybí a pokračuje s námi. Jsem za to rád.

Zkoušeli jste získat během léta nějaké posily?
Kdepak, my máme opravdu široký kádr. A silný kádr. Naším problémem je jediná věc, musíme se na zápas sejít. Jenže je tam ta pracovní náplň našich hráčů. Mají dobrou práci a fotbal mají jako lásku. Přitom za nimi chodí oddíly z vyšších soutěží, ale oni zůstávají.

Těší vás, že je o hráče zájem?
Těší mě, že kluci pokračují v Podolí. Vidí, že se tu odvedlo kus práce. Stačí se podívat, jak se změnila kvalita hřiště, kabin, bistra. Kvůli tomu by si Podolí ten přebor zasloužilo.

Tak teď prostě odstartujete další útok, ne?
Náš cíl to je. Spousta lidí říká, že když nepostoupíme v téhle sezoně, tak už nikdy. Ale slova jsou jedna věc, ale až ukázaná platí. Důležité bude do soutěže dobře vstoupit. Až na Jůzka budeme kompletní, tak věřím, že bychom začátek měli zvládnout.

Možná by bylo symbolické vybojovat postup do přeboru a věnovat ho pomyslně vašemu bývalému trenérskému parťákovi Františku Jakubcovi, který před pár měsíci zemřel…
Nedávno jsme se o Františkovi bavili s jeho ženou, pokračujeme v projektu dětských kroužků. S Františkem jsme se vídali denně, tam to bylo opravdové kamarádství. Je mi obrovsky líto, co se stalo. Myslíme na něj, že na nás z nebíčka bude koukat a držet palce. Máte pravdu, i proto bychom chtěli ten přebor vykopat.

René Machálek