Spanilou jízdu Horních Měcholup zastavilo béčko Motorletu

16. října 2006 11:35 » Až desátý tým v řadě dokázal vyzrát na lídra přeboru. Nadšeným výkonem dokázali mladíci Motorletu dvakrát zvrátit nepříznivý vývoj a zaslouženě si připsat kýžený skalp dosavadního suveréna z Horních Měcholup. Ten podlehl v Jinonicích 2:4, když dostal dva góly v samém závěru utkání.

Nabuzení domácí na svém umělém povrchu vlétli na hosty a deset minut je svírali před jejich brankou. Do vážnější šance se však nedostali a hosté začali postupně přebírat iniciativu. V převážně taktické bitvě se první šance zrodila ve 14. minutě. Brojo přetlačil v boji o míč Jirce, ale tváří v tvář domácímu brankáři Jungrovi selhal.

O sedm minut později se však již hosté radovali. Neumann pěkně přihrál doprava na rozběhnuvšího se Birmu, který z těžkého úhlu propasíroval míč do sítě – 0:1. „Myslel jsem, že bude centrovat, ale míč mi škrtl o patu a nějak tam prošel,“ popisoval brankář Jungr nečekaný gól „na bližší tyč“.

Zdálo se, že se favorit dostal do sedla, domácí na chvilku naprosto vypadli z tempa. Ale již o čtyři minuty později je živou vodou polili sami hosté. Čáp si nerozuměl s vlastním gólmanem Janocskem, dvacet metrů před brankou se srazili a zcela volný míč se dostal k Pánkovi. Hbitý útočník nelenil a metelil směrem k prázdné hostující svatyni. Následný faul Janocska byl jen pokusem o odvrácení vyrovnání. Následovala červená karta, nařízená penalta a vyrovnání z kopačky Šimona Honetschlägera.

A z pohledu Měcholup bylo ještě hůř. Za další tři minuty se nešťastně zranil Neumann a musel odstoupit, navíc chvíli před poločasovou přestávkou promáchl ve vlastním vápně Toman a znovu šikovně postavený Pánek dostal domácí do vedení 2:1.

Hosté ve druhém poločase prokazovali, že nechtějí z Jinonic odjet s prázdnou a byli po většinu druhé půle aktivnější. Po zásluze také pěknou hlavičkou Turka vyrovnali a měli i některé další slibné příležitosti. Jedna z nich se rýsovala i v 90. minutě. Přímý volný kop z hranice pokutového území domácích však ani jeden z útočníků nezasáhl, Jungr míč stáhl a rychle jej rozehrál. Domácí bleskovou kombinaci na jeden dotek na druhé straně hřiště tvrdou ranou zakončil Jakub Nešpor - 3:2!

Definitivní ránu do vazu pak vabank hrající hosté dostali ve druhé minutě nastavení. Toman fauloval Nešpora a znovu Honetschläger z pokutového puntíku nezaváhal.

Za dokonalý mat v závěru partie si domácí výhru zasloužili.

Výsledek: SK Motorlet Praha B – SK Horní Měcholupy 4:2 (2:1) Branky: 26. a 90. (obě z pen.) Honetschläger, 41. Pánek, 90. Nešpor – 21. Birma, 72. Turek. ŽK: Kolařík, Mišalko, Dolejš – Toman. ČK: Janocsko (H. Měcholupy). Rozhodčí: Vl. Hrib – Tikal, Záruba. Diváků: 80.

-kal-

Nikdo nás nezastaví, řekl Nešpor, hrdina Motorletu

Byl náhradníkem, který se dostal na hřiště až sedm minut před koncem. Přesto právě on svou vítěznou trefou ukončil vítěznou sérii Horních Měcholup.

Jakub Nešpor.

Během svého sedmiminutového pobytu na hřišti toho stihl hodně. Vstřelil gól na 3:2 a po faulu na něho proměnil kapitán Honetschläger v nastaveném čase pokutový kop, který definitivně stvrdil výhru.

Jak byste zhodnotil průběh utkání?

Pro Měcholupy to byl smolný zápas. Vyloučení brankáře, poté zranění středního záložníka Neumanna. Už od začátku se to pro ně vyvíjelo špatně. Pak jsme se dostali do vedení. Oni hráli celý druhý poločas do plných, ale i přesto vyrovnali. Zlomilo se to v závěru.

Překvapilo vás, že hosté byli i v oslabení aktivnějším týmem?

Určitě. Mají kompaktní tým a předvádějí atraktivní fotbal.

Proč vás tak zatlačili?

Byli hodně vyhecovaní, my hráli ustrašeně. Zbytečně jsme se zatáhli. Měli jsme hrát stejně, kombinačně dopředu. Měcholupy byly aktivnější, lépe se pohybovaly. Hrozily po standardních situacích.

Jaké jsou vaše pocity po zápase?

Jsem v takové euforii. Dal jsem gól, což jsem nečekal. Doufám, že se to promítne do dalších zápasů a budu častěji nastupovat v základní sestavě.

Věřil jste i za stavu 2:2 ve vaše vítězství?

Těžko říct. Byl jsem spíš skeptický. Myslel jsem, že to skončí remízou. Pak se to zlomilo tím gólem.

V minulém kole jste zařídil vítězství i na Aritmě. Byla tato branka podobná té dnešní?

Dnes jsme předvedli krásnou přímočarou akci. Já jsem jen zúročil práci mých spoluhráčů. Strnad přihrál na levou stranu Michalu Mišalkovi a ten mi to předložil. Pak už to nebylo těžké trefit. Na Aritmě jsem byl dál od branky a centr přišel z druhé strany.

Zaměřujete se v tréninku hodně na přímočaré akce?

Hrajeme fotbal, kde je to hodně vyhecované a tím pádem i hodně rychlé. Cvičíme i nájezdy na obranu.

Tým je složený výhradně z odchovanců, nejstarší hráč je ročník narození 1983. Proč vám to tak šlape?

Máme hodně mladý tým. Asi nás nakopnul ten první vyhraný zápas v sezoně. Od té doby jedeme. Vyhráli jsme sedmý zápas v řadě. Je to nádhera.

V nastaveném čase byl po faulu na vás odpískán pokutový kop. Obránce hostí Toman se hodně zlobil. Jak jste viděl tuto situaci?

On si myslel, že to bylo mimo velké vápno. Já si myslím, že to bylo minimálně třicet centimetrů uvnitř. Obránce chtěl hrát balon, já jsem si ho těsně před ním ukopl a on mě zasáhl do nohy. Byla to jasná desítka.

Vaše domácí zápasy hrajete na umělé trávě. Je to pro vás výhoda?

My teď nemáme jiné hřiště. Všechny tréninky máme tady. Když k nám přijede soupeř, který je zvyklý na přírodní trávu, tak je to pro nás rozhodně výhoda. Ale celý rok hrát na „umělce“ není zrovna to nejlepší.

Jak obtížný je pro vás přechod na přírodní trávu?

My jsme rádi za každé utkání na normální trávě. Je to lepší i pro zdraví. Myslím si, že je jednodušší přechod z „umělky“ na trávu než obráceně.

Kabinou se po utkání linulo známé: „Kdo nás zastaví?“ Kdo by to mohl být?

Těžko říct. Já bych tipoval, že nikdo.

-kou-