Spanilá jízda Horních Měcholup pokračuje
2. října 2006 12:25 » Takovou suverenitu pražský přebor dlouho nepamatuje. Horní Měcholupy v dosavadních osmi kolech nepoznaly nic jiného než vítězství a se sedmibodovým náskokem vévodí tabulce. Ani Přední Kopanině se nepodařilo lídra soutěže zastavit a doma podlehla 0:1.
Do utkání nastoupili lépe domácí, v prvních dvaceti minutách byli aktivnější. Hosté z Měcholup pozorně bránili a do velkých šancí Kopaninu nepouštěli. Už ve třetí minutě mohl Erber poslat Kopaninu do vedení, ale neměl seřízená mířidla.
O dvě minuty později se gólově prosadil Strnadel. Branka ale nemohla být pro postavení mimo hru uznána. Od této chvíle jakoby se známý ostrostřelec ze hřiště vytratil. Nápor domácích vrcholil ve 25. minutě, kdy Erber trefil z 22 metrů tyč Janocskovy branky.
„My hráli pětadvacet minut, to bylo všechno,“ řekl zklamaný trenér Kopaniny Pavel Mejdr. Od této chvíle začali na hřišti dominovat hosté. Ondřej Vrabec trefil z dálky břevno, Brojo orazítkoval brankovou konstrukci hlavou. Největší šanci prvního poločasu měl stejný hráč. Z malého vápna ale trefil jen připravenou náruč brankáře Pavelky.
Měcholupy po přestávce na domácí doslova vlétly a Kopaninu jasně přehrávaly. Čekání na gól ukončil po deseti minutách devatenáctiletý útočník Měcholup Jan Brojo, který hlavou poslal míč po centru Jánoše k pravé tyči Pavelkovy svatyně. „Řekl jsem o přestávce trenérovi, že dám gól a pak se nechám vystřídat,“ prozradil autor vítězné branky.
Radost měcholupských neznala mezí. Brojo dokonce na oslavu přesné trefy vysvlékl dres. „Byla to hloupost. Prostě emoce, euforie,“ řekl Brojo. Do utkání nastoupil s teplotou, a tak se dvě minuty po vedoucí brance opravu odebral do kabin.
Kopanina se snažila vyrovnat, ale kompaktní obrana hostí modro-červené do šancí nepouštěla. Měcholupy naopak podnikaly rychlé výpady do otevřené obrany domácích. Jánoš, Soucha, Birma ani kapitán Podskuba ale ve vyložených brankových příležitostech zklamali.
To mohlo hosty pořádně mrzet, když nechali v nastaveném čase na malém vápně volného Sekerku. Ten ale odkrytou branku hlavou netrefil. „Hlavičkovat prostě neumím,“ řekl pravý obránce domácích.
Trenéři obou mužstev se před utkáním shodli, že se diváci mohou těšit na zajímavé fotbalové představení. Po zápase se také shodli. „Mohu pogratulovat soupeři k zaslouženému vítězství. Po 25 minutách na hřišti vládlo jedno mužstvo,“ řekl Mejdr a v podstatě tak zopakoval hodnocení duelu Pavlem Trávníkem. Ten litoval zejména neproměněných brankových příležitostí. „Takové šance bychom měli dávat,“ řekl.
MYSLEL JSEM, ŽE BUDU MÍT INFARKT, ŘEKL STŘELEC BROJO
Hrdinou utkání se stal teprve devatenáctiletý útočník Horních Měcholup Jan Brojo. V pátek ho skolila chřipka. Do utkání fotbalista zapůjčený na hostování z Bohemians 1905 přesto s teplotou nastoupil a vstřelil jedinou branku střetnutí.
Prý jste měl před zápasem teplotu. Je to pravda?
Ano, je to pravda. Než jsem šel spát, tak jsem měl 38,4. Ráno už mi teplota klesla na 37,6. Přesto jsem zavolal trenéru Trávníkovi, že jsem v pořádku a že mohu nastoupit.
Trenér tedy nevěděl, že máte teplotu?
Ne, nevěděl. Já jsem mu to neřekl.
Jak jste se při zápase cítil?
Před zápasem jsem byl v pohodě, ale o poločase jsem myslel, že snad budu mít infarkt. Měl jsem v sobě dva ibalginy a dobře mi rozhodně nebylo.
Pociťoval jste velkou únavu během samotného duelu?
Po 15 minutách jsem toho měl docela dost.
Trefil jste břevno, pak nedal další velkou šanci. Co se vám honilo hlavou, když jste své příležitosti zahodil?
Myslel jsem, že jsem mrtvej. Já opravdu nevím, jak jsem mohl takovou šanci zahodit. Byl jsem sám na malém vápně. Situaci jsem podcenil, nevyřešil jsem to dobře.
Je možné, že vás překvapilo, kolik prostoru vám obránci Kopaniny nechali?
Neřekl bych, že jsem se vyloženě vylekal. Opravdu tam hlavní roli hrálo podcenění. Viděl jsem braku a říkal jsem si, že to musí být jasný gól. Tu situaci jsem nezvládl.
Ve druhém poločase jste už zamířil přesně. Jak byste nám popsal vaší branku?
Jany (spoluhráč Jánoš) poslal ze strany centr do vápna. Když sem viděl, jak míč pomalu padá, tak jsem nevěřil, že to mohl být gól. Zkusil jsem hlavou nějak vystřelit. Trknul jsem a zapadlo to přesně k tyči.
Měl jste asi obrovskou radost, když jste si dokonce svlékl dres. Je to tak?
Určitě. Radost jsem měl obrovskou. Ten svlečený dres, to byla hloupost. Prostě euforie, emoce. Dres jsem sundával naprosto zbytečně.
Dvě minuty poté jste střídal. Byl jste vyčerpaný?
Ano, o střídání jsem si řekl už o přestávce. Tlouklo mi hrozně moc srdce. Trenér řekl, ať to ještě chvilku vydržím. Tak jsem mu se srandy odpověděl, že dám gól a pak se nechám vystřídat a ono to vyšlo.
Jak byste zhodnotil svůj výkon?
Nebylo to nic moc, ale dal jsem důležitý gól a stačilo to.
Na jaře jste působil v divizním Vyšehradě. Vyšší soutěže vás nelákají?
To je hodně o štěstí. Člověk na sobě musí hodně pracoval. Uvidíme.
-kou-
