Slovenský fotbalista Mišák září v přeboru, góly chce však dávat i za áčko ve druhé lize

27. dubna 2012 09:30 » Slovenský fotbalista Patrik Mišák se v Bohemians Praha pere o místo v druholigové sestavě, zatím ale spíš paběrkuje a jméno si dělá díky gólům, které střílí za rezervu v přeboru. Na kontě jich má odchovanec Trenčína 16, na lídra střelecké tabulky, kterým je Petr Junek z Meteoru B ztrácí pět zásahů. „Byl bych nejradši, kdybych se prosadil v áčku a byl nejlepším kanonýrem v přeboru,“ říká.

Vypadá to, že v současnosti máte blíž ke splnění druhého cíle. Jenže ve druhé lize jste i díky zraněním často spíš na tribuně, nebo na lavičce. Jak jste zatím se sezonou spokojený?
Dal jsem jeden gól ve druhé lize a říkal si, že to bude dobré znamení. Vypadalo to slibně, jenže pak jsem přestal hrát. Nedávno se v klubu vyměnil trenér, jsou nové tréninky, pořád věřím, že to přijde, je to výzva. Na druhou stranu chápu, že když se týmu daří, tak trenér do vítězné sestavy nechce sahat. Taky mi nepomohla zranění, v zimě mě trápila záda, dlouho jsem se nemohl zapojit do přípravy, byly tam i další zdravotní problémy. Ale chci se o to poprat. Musím zatnout zuby a makat v přípravě, hrana mezi úspěchem a neúspěchem je moc tenká a já musím být připravený na to, že když dostanu šanci ve druhé lize, tak jí musím využít.

Na Slovensku jste byl v mládežnických reprezentacích, zahrál jste si i za muže v trenčínském dresu. Co říkáte na úroveň přeboru?
Je to pátá nejvyšší soutěž, ale není tak lehká, jak by se někomu mohlo zdát. Samozřejmě jsem nečekal, že budu hrát právě tam, přišel jsem, abych se prosadil v prvním týmu. Jak jsem přebor poznal, jsou tam dobří hráči. Odehráli jsme zápasy, kdy tam u nás bylo třeba osm kluků z áčka a stejně jsme se někdy trápili. Někdy je to asi pro hráče áčka těžší s motivací. Vždycky jí ale nakonec najdu. I utkání v přeboru je pro fotbalistu zápasová praxe a tu člověk potřebuje. Na zápasy se chodí dívat i šéf klubu Kapr, určitě se každý snaží se ukázat, že si zaslouží dostat šanci v áčku.

Jenže ta šance pro vás nepřichází. Zápasy sleduje jen z ochozů nebo lavičky náhradníků. Jak to v jednadvaceti letech snášíte?
Je to situace, na kterou jsem nebyl zvyklý. Je to těžké, i rodiče jsou zklamaní, říkají, zda to byla dobrá volba, že jsem šel hrát do Bohemians Praha. Když jsem byl v dorostu, měl jsem nabídky z Itálie, z Regginy, Catanie a Lecce, z Ruska mě chtěl Saturn. Jenže pak zemřel můj tehdejší agent a nedopadlo to. Nový agent přišel s tím, že by byla šance posunout se do Čech a do Bohemians Praha. Vůbec jsem neřešil, jaké měl klub ambice, věřil jsem agentovi. Teď už vím, co klub chce a líbí se mi tady. Jen bych rád dostal ještě šanci v áčku. Na konci sezony mi končí smlouva a zatím se mnou nikdo nemluvil, co bude dál. Uvidíme. Samozřejmě bych chtěl pravidelně nastupovat.

V rezervě se můžete trenérovi ukázat, dáváte hodně gólů. Navíc se hraje o první místo...
To je pěkné, jasně. Každý gól člověka potěší, hráči zvedne sebevědomí. Taky je člověk v Praze, je na očích, i proto jsem si tohle angažmá vybral. Ale pochopitelně je mým cílem hrát vyšší soutěž, než je přebor. Parta je tam výborná, nemůžu o Bohemians Praha říct nic špatného, jen jsem čekal, že dostanu víc příležitostí se ukázat. Byla tam ale i nějaká moje zranění, takže to bylo celé složitější. Určitě jsem si proti Trenčínu polepšil i finančně, ale kdybych hrál, bylo by to i v tomhle směru lepší.

Sledujete na internetu tabulku střelců a víte o tom, že přenosy z přeboru jsou k vidění na webových stránkách Pražského fotbalového svazu?
Musím přiznat, že se na pořadí kanonýrů koukám. Nesleduji to pravidelně, že bych tam chodil každý týden, ale podívám se. Docela mě překvapilo, že se tady takhle věnují novináři soutěži, jako je přebor. Na internetu jsou i přenosy ze zápasů, už se stalo, že jsem se podíval na to, jak mi to šlo, co se povedlo a co ne. Je to moc pěkné.

Na co jste přišel, kde musíte přidat?
Asi ve všem (směje se). Vždycky je co zlepšit. Trenéři mi připomínají, že bych měl přitvrdit víc v soubojích. A taky asi zapracovat na hře dozadu, baví mě ofenziva, to je jasné. Moc se mi líbí hra Messiho, Cristiana Ronalda, ale komu ne.

Směrem dopředu se vám hodně daří, jste ve hře o nejlepšího střelce přeboru. Na vedoucího Junka máte manko pěti gólů. Věříte, že se dá stáhnout?
Byl bych rád, kdyby se to povedlo a já nějaké další góly přidal. Záleží na tom, kolik zápasů budu za béčko hrát a jak budu zdravý. Zkusím to, góly chci dát v každém zápase, a když si vezmu šance, co jsem měl, tak jich určitě mohlo být víc. Když tohle říkám, tak to neznamená, že bych od téhle chvíle hrál na sebe a nepřihrával. To vůbec ne. Kluci v týmu dobře vědí, že jsem nahoře, taky na tohle téma dělají legrácky, že bych mohl být nejlepším střelcem. Kdyby se mi to povedlo, byla by to i jejich zásluha.

A co život v českém hlavním městě mimo fotbal?
Moc mi pomáhá, že je tu se mnou přítelkyně. Když je nějaké volno, rádi se zajdeme podívat po obchodech a samozřejmě taky po památkách. Praha je krásná. Přítelkyně si tu našla práci, moc se nám tu oběma líbí. Jen kdyby to všechno bylo lepší po fotbalové stránce. Samozřejmě si přeji, aby se povedlo Bohemce postoupit do první ligy a béčko by mohlo vyhrát i přebor. Kdybych k tomu mohl oběma týmům pomoci svými góly, bylo by to jako sen.

René Machálek, editor agentury Mediafax