Šimák si chválí angažmá v ČFL: Samé výhry, to jsem ještě nezažil
27. listopadu 2014 07:00 » Po většinu své kariéry s sebou vláčí břímě pověsti problematického fotbalisty, přitom Jan Šimák v současnosti působí přesně opačným dojmem. Maximálně disciplinovaným! Žádná okázalá gesta, ani hlasité povykování, hovoří tlumeným hlasem a jeví se skromně. Až plaše. Zato na hřišti je ho stále plno. Svými výkony se dost výrazně podepsal pod suverénní účinkování týmu FK Bohemians Praha v podzimní části ČFL.
V rodném Táboře se jej letos v létě zbavili, a tak vzal zavděk nabídkou ze Střížkova a manažera FK Bohemians Praha Michala Dymla. Poprvé oblékl zelenobílý dres v utkání 7. kola ČFL s Meteorem a pak už pravidelně přispíval svými výkony ke zrodu dlouhé vítězné série, jež v průběhu podzimu budila dojem, že snad nikdy neskončí.
Šimák nastupoval na postu ofenzivního středního záložníka, kde mu udělal místo exekutor standardek a další výborný fotbalista Michal Sedláček. Ten se chtě nechtě přesunul na post jednoho ze dvou štítových záložníků. Zelenobílí vyhráli třináctkrát za sebou, a vyrovnali tak vlastní klubový rekord ze sezony 2010/11.
„Během své bohaté kariéry jsem něco takového dosud nezažil, jen samá vítězství. A to jsem toho zažil ve fotbale dost. I v této soutěži se třináct výher v řadě cení, ale nejen tady, i kdyby to byla i nižší soutěž než ČFL. Vyhrát tolikrát za sebou už vyžaduje stoprocentní koncentraci i jistou dávku štěstí. Je to fantastické,“ pravil po závěrečném podzimním hvizdu Šimák, jenž v říjnu oslavil 36. narozeniny.
Svěřenci trenérů Romana Veselého, Jaroslava Havrdy a Petera Bartalského ztratili body poprvé od 23. srpna až v podzimní derniéře na půdě druhého týmu tabulky v Domažlicích. Vlastně přišli jen bod, po remíze 1:1 totiž vyhráli na penalty 4:2. V prvním poločase podzimního šlágru ČFL otevřel skóre právě hráč s přezdívkou "Šimi", a byl to jeho premiérový zásah v dresu Bohemians Praha.
„Spíš je ostuda, že jsem se trefil tak pozdě,“ řekl téměř omluvně. „Dostal jsem krásný balon z lajny do prostoru od Dana Nešpora, který mě přímo vybízel ke střele. Měl jsem to před sebou otevřené, i když to bylo z větší dálky. Netrefil jsem zrovna ideálně, ale domácí v tu chvíli doplatili na hodně nerovný terén svého hřiště. Domažlický gólman Ticháček padal na zem a těsně před ním to skočilo, přeletělo ruce a spadlo do sítě. Zaplaťpánbůh alespoň za tenhle jeden gól, i když důležitější je samozřejmě fakt, že v klubu teď musí panovat spokojenost s podzimním účinkováním mužstva. V Domažlicích jsme udělali obrovský krok k postupu do druhé ligy, zkomplikovat si to můžeme na jaře už jen sami.“
Zda bude tým ze Střížkova nastupovat na jaře s ním či bez něj, Šimák zatím sám neví. V těchto dnech už probíhají jednání ohledně možného zahraničního angažmá, ve hře je i Asie. „Rozhodně nelituji, že jsem sem šel. Jsem tady moc spokojený. Ono je to jako v běžném zaměstnání, pokud se daří, každý je spokojený. Klub mi sehnal i bydlení v Praze, ale pokud je volno, jedu hned domů za rodinou. Volna bylo trochu víc, protože jsme vyhrávali. To mi samozřejmě vyhovovalo,“ přiznal Šimák.
Pokud to s angažmá v cizině nedopadne, zůstane podle svých slov na Střížkově. „Tento tým by si měl na jaře s předstihem zajistit postup,“ dodal fotbalista, který je známý i kvůli svým problémům a výstřelků mimo trávník. I proto předčasně skončil ve velkém fotbale, kde má zajímavou historii: hrál za Blšany, Hannover, Leverkusen či Stuttgart, má jeden start za reprezentaci, hrál na olympiádě v Sydney 2000. V témže roce se stal s českou reprezentací do 21 let vicemistrem Evropy. Na domácí ligové scéně získal dva mistrovské tituly se Spartou.
Denis Postler
