Šéf Libuše Hrdlička naskočil v 50 letech do přeboru. Jako dědek se ještě necítím, říká

13. června 2012 15:00 » V dubnu oslavil padesátiny, pořád ale zvládá hrát na přeborové úrovni. Šéf Libuše Václav Hrdlička naskočil v sobotu na hřišti Žižkova B na posledních 23 minut a pomohl k remíze 4:4. V této sezoně hrál už potřetí, celkem nasbíral 55 minut. „Když je nás málo, zahraju si s chutí, jednou týdně chodím trénovat, pořád mě to baví,“ vykládá Hrdlička, který působil ve Slavii či Bohemians.
Po zápase jste byl dost zadýchaný. Jak jste si těch 23 minut užil?
(Usmívá se) V závěru zápasu bylo tempo nahoru-dolů, tam a zpátky, tak se člověk musí vydýchat. Z mé strany to byla opravdu jen výpomoc, na střídání jsem byl připravený já a náhradní brankář. Nemám tolik natrénováno, ale na půlhodinku do zápasu je to v pohodě. Taky záleží na tom, jaká je na hřišti sestava. Když budeme hrát víc fotbal a méně běhat, tak bych vydržel i delší dobu.
Co na vás hlásí spoluhráči v kabině? Jestli si to vůbec dovolí: některým je i o třicet let méně, navíc jste šéf klubu.
V kabině je to v pohodě, sem tam nějaká legrace, ale nic zásadního. Já se snažím klukům poradit, snad to berou. Někdy hubuju víc, tak mě asi mají plné zuby. (usmívá se)
Neříkají vám dědku?
To ne, spíš abych tolik nenadával, když se mi něco nelíbí. Za dědka se rozhodně nepokládám, chci ještě shodit pět kilo, abych se udržoval. U mě je to hodně o zdraví, aby mi držely achilovky. Když je tvrdší hřiště, hodně to cítím.
Do kolika let chcete být připravený takhle naskočit?
Je to fakt jen o tom zdraví. Chuť mám pořád. Když budu mít možnost se dvakrát týdně na hodinku hýbnout, tak problém nebude. Snažíme se hrát hodně kombinační fotbal, když má člověk vedle sebe kluky, kteří mu to jsou schopní dát do nohy, tak není problém. Já jim to vrátím, nejsem líný popoběhnout, ale nějaká omezení samozřejmě mám. Nemůžu zdaleka zvládat to, co mladí kluci.
Jak jste vůbec spokojený se sezonou Libuše?
Ta minulá se nám nepodařila, hráli jsme až do konce o záchranu, takže v porovnání s tím jsme teď maximálně spokojení. Na podzim to bylo velmi dobré, pak jsme nechytili první kola na jaře, ale zvedli jsme se, hráli pěkný fotbal, dávali dost gólů. Lidem se to muselo líbit. Kolo před koncem jsme třetí, což je bezvadné. Hrají tady místní kluci, které doplňujeme hráči, které znám z mých ostatních působení, funguje to dobře.
Co plánujete v příští sezonu? Útok na divizi?
Divize asi není pro Libuš ideální soutěž, tam je to i o jiných vlivech. Nebylo by nejšťastnější někam jet, nebýt horší, dostat tři góly a vracet se otrávený domů, to by kluky nebavilo. Takhle zajedou třeba na Uhelné sklady, když tam prohrají, jsou do půl hodiny někde v hospodě na pivu. V divizi jsou to výlety minimálně na půl dne.
Radim Trusina