S nulou na kontě bodů po podzimu nebudeme, věří kapitán divizního Zličína Zahálka

12. října 2010 07:00 » Deset zápasů – deset porážek. Tak zatím vypadá představení fotbalistů Zličína v divizi A. Nováček z hlavního města se do soutěže těšil, zatímní průběh se ale proměnil v hodně ošklivý sen. „Mít nula bodů, to je tragédie. Postupem času se sice herně zlepšujeme, i hodnocení trenérů se čtou lépe, ale to nám k bodům nepomůže. Ten psychický tlak je ohromný. Ale dál toužíme po bodech, nikomu ze soupeřů nedáme nic zadarmo. Budeme bojovat,“ hlásí kapitán týmu Zličína, obránce Martin Zahálka.

Hodnocení dosavadního vystoupení Zličína v divizi musí být kritické. Jak těch deset kol v podání Zličína podle vás vypadalo?

Desetkrát jsme prohráli a já jsem samozřejmě nic podobného nečekal. Deset týdnů v divizi bez jediného bodu, to znamená ohromný tlak na osobní psychiku. Nejhorší je, že kromě úletu ve Voticích, kde jsme prohráli 1:8, neprohráváme vysoko. Tak o gól, o dva. Je tam hodně vidět nezkušenost.

Zápasy Zličína si jsou často podobné. Výsledkově kolabujete většinou ve druhých poločasech, čím to je?

Je fakt, že první poločasy končí většinou nerozhodně. Jenže jak ty porážky přibývají, tak cítím, že při nástupu do druhé půle tak nějak podvědomě čekáme, kdy to přijde, a dostaneme gól. Je to pravý opak toho, co bylo v přeboru. Tam jsme si věřili, že gól nedostaneme a naopak, že vyhrajeme.

Většinou nováček po postupu těží z euforie a vyhrává. U vás platí pravý opak. Zkuste najít nějaký zlomový moment toho trápení.

Já bych viděl asi tři takové chvíle. První z nich byl úvodní zápas s Bohemkou B. Prohráli jsme 0:1, když dal gól Slezák. Z podobné situace, z jaké on skóroval, jsme my gól nedali. Druhé a asi největší zklamání vládlo po zápase s Litolí. To jsme v poločase vedli dva nula. Tam bylo k bodům úplně nejblíže. Jenže pak jako když mávnete kouzelným proutkem. Oni na nás na začátku druhé půle vlétli a my zápas ztratili. To byla asi největší rána pro psychiku. Měli jsme se tím zápasem odrazit nahoru a stal se pravý opak.

A ten třetí moment?

Teď poslední zápas s rezervou Sezimova Ústí. To už jsme si všichni s trenérem říkali, že musíme. Že to musí přijít. Soupeř neměl mít hráče širšího kádru jejich druholigového áčka, ale nakonec je měl. Navíc jsme si nechali dát zase hloupý gól. I trenér to ve svých hodnoceních říká. Vpředu nám to nejde a vzadu děláme chyby, které soupeři trestají. To je pořád dokola.

Jako obránce vás určitě mrzí, že váš tým zatím v každém zápase inkasoval gól. S takovou bilancí těžko můžete pomýšlet třeba i na remízu. Jak snášíte tuhle nepříjemnost?

Z pohledu obránce je to moc těžké. Když je tým třeba devadesát minut pod tlakem, tak prostě tu chybu uděláte. Chyba prostě přijde, to vám řekne každý.

Není problém v rozestavení obrany? Nebylo by lepší vrátit se ke hře se čtyřmi obránci, jako tomu bylo v úvodu sezony?

Se čtyřmi obránci jsme hráli prvních pět zápasů, teď hrajeme v rozestavení 3 – 5 – 2. Každý z těch systémů má něco do sebe. Asi by se mělo reagovat podle toho, proti jakému soupeři hrajeme zápas a taky podle vývoje utkání. Nás to může mrzet hlavně třeba v zápase s Litolí, kdy jsme vedli o dva góly. Pořád jsme ale hráli se třemi obránci a nakonec jsme prohráli.

Zkuste popsat atmosféru v týmu. Asi to s nulou na kontě nebude nic moc...

Tak úplné ticho v kabině není. Hlavy v rukách nikdo nedrží. My všichni čekáme na první bod. Trénujeme čtyřikrát v týdnu, není čas moc všechno rozebírat. Všichni makáme. Věříme, že to zlomíme. Sice to třeba není vidět na kontě bodů, ale my se posouváme. Herně se snažíme jít dopředu. Ale chybí tam třeba jeden starší hráč, v divizi proti nám hráli zkušení fotbalisté jako Hunal, nebo Slezák. Bylo to moc znát.

Zmínil jste, že Zličín doplácí na nezkušenost. Klubu asi moc nevyšla sázka na letní posily, vnímáte to podobně?

Myslím, že to rozhovoru řekl i trenér Drahokoupil, že podle něj nedošlo k posílení, ale spíš k doplnění kádru. Léto bylo krátké. Po postupu nás bylo v přípravě asi třicet, nikdo nevěděl, zda v divizi dostane šanci. Myslím, že do klubu přišli tři důležití hráči. Jenže od Paluky se asi čekalo víc, Pecinovský se zranil a Sůra má pro změnu hodně povinností v práci. Takže těch nových hráčů v sestavě moc není.

Navíc si Zličín dává i sám rány do vazu. Mám na mysli třeba odchod kanonýra Nováka, na kterého tým určitě spoléhal. Jak jste jeho konec v klubu přijal?

Já jsem s Mírou kamarád a ještě když se jednalo o jeho odchodu, tak jsem mu psal, aby zůstal. Nakonec odešel, podepsal se na tom asi i jeho vztah s trenérem. Když se týmu nedaří, tak je to pro každého těžké. Chápu, co asi cítil, i já občas zažívám pocity beznaděje.

Dovedete si představit, že bude i v zimní pauze mít Zličín na kontě bodů nulu?

Ne, určitě ne. S nulou přezimovat nebudeme.

Myšlenku, že napodobíte podzim Sparty Krč z minulého ročníku přeboru, tedy odmítáte?

Samozřejmě. Navíc tady je rozdíl. Krč si jezdila pro výprasky a u nás to až na jednu výjimku bylo většinou o gól, nebo o dva.

Do poloviny soutěže zbývá odehrát pět zápasů. Jak úspěšný tedy bude Zličín ve zbytku podzimu?

Myslím, že bychom mohli mít tak šest bodů.

Na předposlední tým tabulky ztrácíte deset bodů. Co říkáte na to, že už se pomalu počítá s tím, že Zličín bude patřit k sestupujícím týmům?

Podzim v divizi je pro nás ohromnou zkušeností. Já jsem moc rád, že jsme do divize šli, že jsme si jí mohli zahrát. Budeme bojovat o to, abychom dopadli co nejlépe. Ještě je před námi dvacet kol a herně se to vážně zlepšuje. Jaro bude z naší strany určitě lepší. Budeme bojovat.

Možná se ale bude hůř hledat chuť do tvrdé zimní dřiny, když budete v tabulce u dna...

Osobně se na zimu těším, že zamakáme na kondici, dobře se připravíme a na jaře se o divizi ještě porveme.

Jenže k tomu budou třeba góly a těch střílíte také zoufale málo. Kdo je obstará?

Kromě Nováka, který odešel, nám chybí v útoku i Ivan Merta, ten je zraněný. Až se vrátí do sestavy, tak to bude určitě oživení. Na hřišti i v kabině. V útoku teď hraje Adam May. Ten Míru Nováka stoprocentně nahradil. Je mladý, stojí to na něm a má ohromnou chuť to na hřišti ukázat.

V úvodu jste zmiňoval, jak moc vám chybí vítězství v zápasech. Čím si tenhle pocit nahrazujete?

Minulý týden jsme vyhráli jeden zápas ve Strahovské lize. A taky tady připravuji nejmladší přípravku. S ní už máme naštěstí devět bodů. Kdyby se prohrávalo i tam, to už nevím, co bych dělal. Já ale věřím, že to snad brzy zlomíme i v divizi.

-sks-